Výživa a její vliv na kožní choroby

V důsledku stále se vyvíjejících (a měnících) technologií výroby potravin konzumujeme spolu se stravou i chemické látky, které nejsou tělu vlastní, a mohou tudíž vyvolávat zdravotní problémy.

Mezi látky působící tyto potíže patří zejména konzervační, aromatické a barvicí přísady. Dalším, co může takto negativně lidský organismus ovlivňovat, jsou například obaly z umělých hmot či kovů, jejichž prostřednictvím dostáváme do organismu sice malé, pro některé jedince ale nezanedbatelné množství škodlivých látek. Dietní zásady pro dermatologické účely lze rozdělit na nedráždivou stravu bez specifikace a na speciální diety pro určité typy dermatóz.

Nedráždivá kožní dieta bez specifikace

Tato dieta je vhodná u dermatóz se sklonem k diseminaci (výsevu) a u všech svědivých kožních procesů, mezi které řadíme nejčastěji erupce ekzému, psoriázy (lupénky), lékových exantémů, kopřivky, vaskulitidy, pityriasis rosea, dále u všech druhů potíží, které provází svědění (pruritus, prurigo). Nedráždivá kožní dieta by se měla ztotožňovat s nemocniční šetřicí dietou č. 2. Nelze stanovit jednotlivě vyhovující složení této diety, je však možné ji individuálně upravovat podle stavu pacienta.

Speciální diety

Tyto diety jsou individuálně sestavovány pro daný druh kožního onemocnění. Kopřivka Onemocnění představuje z hlediska výživy problém, protože jsou dva možné typy provokace složek stravy – primární a sekundární. V prvním případě mohou být potraviny způsobující kopřivku snadno anamnesticky podchytitelné, jako například kopřivka po konzumaci jahod. Ve druhém případě je řešením dietní opatření, kterým je nedráždivá kožní dieta, tj. dieta č. 2. Jindy, zejména v případě chronické kopřivky, připomíná odhalování složky stravy způsobující reakci detektivní pátrání. Ambulantní pozorování závisí na pacientovi, na jeho zapisování denního jídelníčku a zaškrtávání potravin, po nichž se kopřivka projevila. Jednou z možností je zpravidla třídenní dieta eliminační, při níž jsou záměrně postupně vylučovány potraviny, které by mohly být zdrojem zhoršování onemocnění.

Zlepšení klinického stavu pacienta nám určí druh potraviny, která potíže způsobila, a bude nutné ji do budoucna z jídelníčku vyloučit. Opakem je dieta expoziční, kdy se na pacientovi v krátké době, trvající obvykle také 3 dny, testuje odezva organismu na jednotlivé složky stravy, ve smyslu zhoršení nebo objevení se nových projevů kopřivky. Úskalím obou metod je, že provokující látkou mohou být nejen konzervanty či aromatické a barvicí látky, ale také kvasnice, z nichž se vyrábí široká škála potravin (pečivo, chléb, pivo, víno, sýry).

Atopický ekzém

V dětském i pozdějším věku mají větší provokační význam inhalované pyly a domácí prachy (prach z peří, srsti zvířat, roztočů, textilií, kožešin …). Je-li podezření, že ke zhoršení zdravotního stavu dochází při konzumaci některých potravin, je důležité ověřit zejména vliv vaječného bílku, mléka a mléčných výrobků a nahradit je zakysanými mléčnými výrobky, z důvodu lehčí stravitelnosti. Individuálně upozorňujeme na některé druhy ovoce, masa a mouky, zvláště pšeničné, kakao, čokoládu a uzeniny. Některé druhy potravin, které jsou konzumovány zasyrova, mohou nemocnému zhoršit stav, ale po tepelném zpracování mohou být konzumovány bez potíží. U atopiků je vhodné dodržovat nedráždivou stravu. Vhodné jsou pokrmy ze sójové mouky, sójový olej, mrkev, zralá jablka, neškodí malé množství čočky ani trocha vaječného žloutku jako přísada.

Psoriáza

Při akutním výsevu platí dietní zásady nedráždivé stravy. U chronické psoriázy a při prevenci její recidivy je třeba vyloučit alkohol, vepřové maso, pečené husy a kachny, ořechy, minerální vody a další poživatiny obsahující lithium. Omezujeme vysoce kalorickou stravu a solení. Mezi „povolené“ potraviny patří mléčné výrobky, zejména zakysané, čerstvé ovoce a zelenina, houby, sójové pokrmy, dále drůbež, jako jsou kuřata, krůty, dále ryby a minerální vody s obsahem železa. U lidí se sklonem k obezitě dochází ke zlepšení i při redukci hmotnosti.

Dermatitis herpetiformis (Duhringova choroba)

Tato dermatóza je spojená s glutensenzitivní enteropatií, základní příčinou onemocnění je chybná imunitní odpověď na glutenové (lepkové) antigeny. Kromě zažívacích potíží, které s sebou nesnášenlivost lepku přináší, se objevuje postižení kůže. Projevuje se drobnými papulkami nebo puchýřky, které provází úporné svědění. Častěji se pak setkáváme s krustami, vzniklými v důsledku rozškrábání papulek či puchýřků.

Ložiska se zpravidla vyskytují nad extenzory končetin (lokty, koleny, rameny, hýžděmi) a v sakrální oblasti. Projevy se mohou šířit až do kštice a obličeje, vzácněji bývají postižené sliznice. Jedinou možnou léčbou je bezlepková dieta. Lepek je směs bílkovin obsažených v obilných zrnech. Nesnášenlivost vzniká na jeho část, bílkovinu, která se u pšenice nazývá gliadin, u ječmene hordein, u ovsa avenin a u žita sekalin. Působením lepku dochází ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí mikroklky a klky, čímž se povrch tenkého střeva snižuje a v důsledku toho se i zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.

LITERATURA
Novotný, F. a kol.: Obecná dermatologie. Praha, Avicenum, 1989, s. 214-216. Záruba, F., Vosmík, F., Záhejský, J., Buchvald, J., Jirásek, L.: Dermatovenerologie. Praha, Scientia medica, 1994, s. 130.

SOUHRN

Výživa má vliv na celkový stav lidského organismu a jejím složením je možné předcházet, či dokonce léčit řadu onemocnění, kožní choroby nevyjímaje. Potraviny jsou sice pouze u malého počtu dermatóz základní příčinou jejich vzniku, ale zato u mnoha často se vyskytujících jsou významnými faktory sekundárně provokujícími, zhoršujícími nebo udržujícími výskyt choroby.

SUMMARY

Nutrition influences whole organism and can be used for prevention, even treatment, of many diseases including skin disorders. Although food is a main cause of only a few dermatitis it is an important factor that can trigger, worsen or maintain many common skin diseases.


O autorovi: Lucie Houfková, Kožní ordinace MUDr. Andrea Vocilková, s. r. o., Praha (houfkoval@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!