Výživa při prevenci a léčbě osteoporózy

Osteoporóza představuje závažné onemocnění s vysokou a stále stoupající incidencí. Třikrát častěji se vyskytuje u žen než u mužů a předpokládá se, že se během 20 let se počet takto postižených zdvojnásobí.

Osteoporóza je kostní onemocnění charakterizované sníženým obsahem minerálů kostní hmoty, poruchou její mikrostruktury s následným zvýšeným rizikem fraktur, zejména krčku stehenní kosti, páteřních obratlů a zápěstí.

Nebezpečí osteoporózy spočívá v jejím bezpříznakovém projevu většinou až do doby první fraktury.

Vznik a rozvoj osteoporózy ovlivňují faktory, které ovlivnit nemůžeme nebo neumíme (genetické predispozice, ženské pohlaví, věk a rasa), a faktory, které jsme schopni ovlivnit (nutriční faktory, životní styl, tělesná zátěž přiměřená věku a zdravotnímu stylu, kouření, příjem alkoholu). Na kostním metabolizmu se mohou negativně podepsat různé patologické stavy (např. onemocnění GIT, provázená poruchou resorpce a vstřebávání minerálních látek a vitaminů, malignity, nedostatečně kontrolovaný diabetes I. typu, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí), ale i určité typy farmakologické léčby.

Riziko vzniku osteoporózy v dospělosti závisí na množství a kvalitě kostní hmoty vytvořené během růstu a dospívání a na pozdějších změnách ve zralém věku.

Terapie osteoporózy:

* prevence primární * prevence sekundární * léčebné postupy u nemocných s prokázanou osteoporózou * udržení a zlepšení mobility * dietní opatření * hormonální substituční terapie Opatření – preventivní nebo léčebná, jsou opatřeními dlouhodobými.

Primární prevence osteoporózy spočívá v zajištění maxima kostní hmoty během dětství a dospívání a udržení tohoto množství v dospělosti. V podstatě zahrnuje tři opatření: dostatečný přívod vápníku (Ca) stravou, dostatečné zatěžování kostí přiměřeným pohybem a dostatečnou saturaci vitaminem D. Je však třeba zohlednit i další faktory, které pevnost kostí ovlivňují (viz tabulka 1).

Sekundární prevence se týká ohrožených skupin – dříve, než se u nich osteoporóza vyvine. Pak už jde o konkrétní léčebné kroky, i když se často tato opatření kryjí nebo jsou podobná.

Fyzická aktivita

Nezastupitelný vliv v rozvoji kostní tkáně má její zatěžování pohybem. Osteoporóza vzniká z celkové nebo lokální inaktivity, ale v současnosti musíme připustit i skrytý nedostatek pohybu, a to u celé populace, což řadí osteoporózu k civilizačním chorobám. Pacientům, kteří jsou ohroženi osteoporózou, je potřeba zdůraznit potřebu pravidelného programu pohybové aktivity a přiměřeného zatěžování skeletu. Naproti tomu jiné, s prokázaným onemocněním, je nutné varovat před riziky, které by mohly vést k pádu a následným frakturám.

Nejvhodnějším typem pohybové aktivity jsou pravidelná cvičení s posilovacími cviky, plavání, cvičení ve vodě, chůze, lehká turistika, jízda na kole po rovném terénu. Vždy je však nutné (před zahájením jakéhokoli programu tělesné aktivity v rámci léčby osteoporózy) poradit se s lékařem, protože nepřiměřeně vysoká zátěž (např. u atletek) může být příčinou rychlého úbytku kosti.

Důležitou otázkou zůstává možnost pohybu nemocných na lůžku při nezbytnosti zachovávání tělesného klidu. Pak je důležité indikovat alespoň dechová cvičení, a pokud to stav dovolí, několikrát denně pohyb ve vzpřímené poloze k zatížení kostí.

Nutriční faktory ovlivňující osteoporózu

Vápník. Pro suplementaci Ca je zásadně doporučena vyvážená potrava. Doporučovaný denní příjem Ca v dospělosti činí 1000 mg. V různých životních obdobích se jeho potřeba mění, u žen před menopauzou a v obdobích zvýšené potřeby (růst, těhotenství, kojení) pak až 1500 mg Ca/den. Příjem Ca potravinami v množství 2000 mg se považuje za nerizikový, s výjimkou nemocných s močovými kameny a při zvýšené střevní absorpci. Většinou jsou však tyto dávky méně snášeny pro vysoký obsah tuku, zejména v nemléčných potravinách, kdy převažuje tuk nad Ca. Navíc podáním velkého množství Ca vzniká riziko negativního ovlivnění vstřebávání stopových prvků, zejména zinku a železa.

V naší populaci je 50 – 70 % Ca kryto zejména spotřebou mléka a mléčných produktů, ze kterých je Ca vlivem přítomné laktózy, fosforu a vitaminu D nejlépe využitelný. Mezi dobře využitelné mléčné zdroje patří tvrdé a měkké sýry, méně vhodné jsou již sýry tavené. Ca je zde vázán na přidávané tavicí soli, které znemožňují jeho optimální vstřebávání v organizmu. Z výživového hlediska je optimální, aby se prostřednictvím mléka a mléčných výrobků (sýry, mléko, zakysané mléčné výrobky) uhradily asi 2/3 doporučované denní dávky a to v poměru 1 : 1 : 1.

Nicméně i v této potravinové skupině dochází k nižší konzumaci, což může být zapříčiněno tvrzeními, která neobjektivně degradují konzum mléka na úroveň rizikové potraviny, kterou je nutné z běžné stravy odstranit. Nejčastěji diskutovanými rizikovými složkami jsou tuk a cholesterol, jejichž příjem potravou sehrává podstatnou roli u pacientů se sklonem k ateroskleróze nebo hypercholesterolémii. Ke snížení tohoto rizika můžeme napomoci výběrem vhodných nízkotučných variant vybraných výrobků. Podle řady studií konzumace mléčných výrobků s obsahem tuku do 2 % vykazuje hypocholesterolemický efekt. Pro naprostou většinu lidí je mléko a výrobky z něj konzumováno bez negativních projevů a je pro naše zdraví významným zdrojem potřebných živin důležitých pro každou věkovou kategorii. Problém vzniká u pacientů s prokázanou alergií na mléčnou bílkovinu, podobně je tomu u osob trpících intolerancí laktózy.

Pozornost je pak směřována k nemléčným zdrojům Ca, ke kterým patří hlavně mák, ořechy, sardinky, některé druhy zeleniny. Nejde ale o potraviny masové spotřeby, navíc u těchto potravin významně převažuje obsah tuku. Využitelnost Ca z rostlinných zdrojů činí pouze 5 – 20 % – brání jí řada faktorů, např. obsah oxalátů, šťavelanů, fytátů, vyšší obsah vlákniny.

Suplementace Ca léčebným přípravkem je nutná u nemocných, kteří nemohou přijímat dostatečné množství Ca potravou. Účinnost absorpce je vyšší, pokud se Ca podá s potravou a pokud se jeho podání rozloží na více denních dávek. Efekt suplementace pak můžeme objektivně hodnotit krátkodobě (biochemicky) i dlouhodobě (osteodenzitometricky). Kromě řady preparátů se v současné době dostávají do popředí funkční potraviny, které jsou obohacovány právě Ca. Na trhu již existují např. pomerančový džus, cereální výrobky, chléb a další.

Vitamin D působí na kostru přímo stimulací kostních buněk, i stimulací střevní absorpce Ca. K zásobení organismu vitaminem D přispívá převážně opatrné slunění v přírodě, v menší míře pak přívod vitaminu D potravou. Zdroji jsou oleje z jater ryb, mořské ryby (sardinky, sledě, lososi, makrely), méně vejce, maso, mléko.

Důležitou součástí stravy je vyvážený dostatečný příjem plnohodnotných bílkovin v množství 0,8 – 1,5 g/kg/den. Nadměrné používání sacharidů ztráty Ca zvyšuje, pro tuky rovněž platí zásada přiměřeného příjmu. Při jejich nadbytku ve stravě se Ca s nimi váže na nerozpustné komplexy, při nedostatku se zase nemůže vstřebávat důležitý vitamin D.

Vylučování Ca močí zvyšuje také vysoký příjem soli a sodíku. Dieta bohatá na kyseliny, především strava obsahující velké množství živočišných bílkovin a potraviny s obsahem kyseliny fosforečné (některé masné produkty, nápoje typu Cola), vede rovněž ke zvýšenému vylučování Ca, stejně jako vysoký příjem kofeinu.

Vysoký konzum alkoholu má na kostní buňky přímý toxický efekt. Navíc je u alkoholiků běžná malnutrice proteinů i dalších živin, Ca, snížená mobilita, hepatopatie, zvýšený sklon k pádům. Kouření vyvolává kostní demineralizaci u mužů i žen, urychluje nástup menopauzy a zvyšuje odbourávání estrogenů, čímž dochází k urychlení poklesu kostní hmoty. Malnutrice se stává podstatným rizikovým faktorem osteoporózy u dětí, dospívajících i dospělých. Ke stále rostoucímu seznamu rizikových faktorů se v současnosti přiřazuje i hyperhomocysteinemie. Naproti tomu potraviny obsahující fytoestrogeny (např. sója, luštěniny, některé druhy ovoce a zeleniny) mohou být vzhledem k osteoporóze protektivní svou estrogenní aktivitou. Vitaminy K, C, B6 a minerální látky Zn, Mn, Cu, Mg jsou nezbytnou součástí potravy v rámci prevence osteoporózy podílející se na syntéze různých složek kostního aparátu.

Závěr:

Je téměř jisté, že počet mužů a žen postižených osteoporózou bude narůstat s prodlužující se očekávanou délkou života. Přestože je v současné době dostupné spektrum účinných léčebných postupů, je v léčbě osteoporózy klíčová prevence, která by byla součástí celkové péče o zdraví a kvalitu života populace, nejlépe v integraci s prevencí kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.


SOUHRN

V článku se dozvíte, co je to osteoporóza, dále informaci o komplexním přístupu ke snížení jejího výskytu. Autorka se poměrně podrobně zabývá úlohou vápníku v organizmu a i jeho podílem na prevenci a léčbě osteoporózy a uvádí konkrétní hodnoty jeho obsahu v potravinách. Článek je vhodný zejména pro sestry, v jejichž péči jsou pacienti dlouhodobě – v domácí péči, domovech důchodců, ústavech sociální péče apod.

SUMMARY

The readers will learn about osteoporosis and comprehensive approach to decreasing its incidence. The author deals in detail with the role of calcium in the body and how it contributes to the prevention and treatment of osteoporosis. She has also included levels of calcium in different foods. The article is written particularly for nurses working in long term care institutions – home care, nursing homes, etc.


O autorovi: Odd. léčebné výživy, FN, Brno (ondrusovak@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!