Výživa zdravých a diabetických dětí

Často se hovoří o tom, jaký význam má pro dítě zdravá výživa, jak je důležitá především z hlediska správného růstu a optimálního tělesného i duševního vývoje. Také se klade důraz na dostatečnou pestrost a vyváženost stravy, aby splňovala zásady racionální výživy, které odpovídají biologickým potřebám dítěte. Tato doporučení platí samozřejmě i pro diabetické děti.

Základy správné životosprávy

Vytvoření správných stravovacích návyků lze docílit především systematickou výchovou rodičů, kteří dětem stravu zabezpečují od nejútlejšího věku. Jídlo musí být nabízeno, aniž by si dítě vybíralo samo. Pokud je pravidlem pestřejší sortiment jídel, většinou si dítě vybere dobře. Jednotvárnost v jídle může vést k deficitu některých živin. Jeho konzumace by neměla být spojována s pravidelnými výchovnými metodami, například v situaci, kdy dítě bude „odměňováno za něco“ cukrovinkami. Důležité je také pamatovat na vzhled jednotlivých pokrmů, protože vkusně a dobře naservírované jídlo zaujme dítě již na první pohled.

Děti zásadně do jídla nenutíme – mohli bychom tak u nich vytvářet pocit nechutenství. Stravovací zvyklosti a chutě se mění v každém věkovém období. Zkušenosti jsou takové, že děti si samy postupně zvyknou na jídla, která dříve jejich oblíbená nebyla. Velmi prospěšné a účelné je, aby celá rodina jedla stejné pokrmy. Vyhneme se tak zbytečným špatným stravovacím návykům, které většinou vedou k větší vybíravosti dětí ve stravě. Ke správným návykům životosprávy patří také kultura stolování a příjemná rodinná atmosféra u stolu.

Co by měla obsahovat dětská strava

Bílkoviny, tuky, sacharidy, to jsou základní živiny a nezbytné zdroje energie, které je nutno přijímat ve výživě dítěte. Nezbytné jsou také vitaminy, nerostné látky, vláknina a voda.

Doporučené složení živin:

bílkoviny: 15 – 20 % energie

tuky: 30 % energie

sacharidy: 50 – 70% energie.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební látky pro lidský organizmus. Jsou nutné pro růst a vývoj, v dospělém věku pro tvorbu a udržování svalů a pro obnovování tkání. Z přijímaných bílkovin z potravy jsou získávány součásti k vytváření bílkovin vlastních. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Mnohé aminokyseliny si může tělo vyrobit samo. Devět těchto aminokyselin však musí být dodáváno do organizmu potravou.

Bílkoviny rozdělujeme na živočišné (plnohodnotné) a rostlinné (neplnohodnotné).

Zdroje živočišných bílkovin (představují 2/3 doporučené dávky bílkovin) – maso, mléko a mléčné výrobky, vejce.

Zdroje rostlinných bílkovin (představují 1/3 doporučené dávky bílkovin) – sója (sójová mouka, sójové maso), luštěniny, obiloviny, ořechy, brambory.

Při deficitním přívodu bílkovin v jídelníčku může docházet u dětí k poruchám růstu, horšímu prospívání a opožděnému tělesnému i duševnímu vývoji dítěte. Naopak vysoký příjem bílkovin představuje zátěž pro činnost ledvin. To je nutné si uvědomit obzvlášť u dětí s diabetem, aby se preventivně předešlo následným pozdním komplikacím v dospělém věku.

Maso

V dětské stravě by mělo být zařazeno především libové maso. Vhodné je maso drůbeží, králičí, rybí, telecí, vepřové, hovězí. Uvedené druhy jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin. Z nerostných látek obsahují železo, zinek, vápník, draslík, hořčík, fosfor, selen, z vitaminů B1 a B2. Vyšší množství železa obsahují vnitřnosti (játra, ledvinky, slezina). Ryby by neměly chybět, protože obsahují mastné kyseliny, jód, fluor a vitaminy A a D. Obsah jódu je významný, v současné době je jeho nedostatek ve stravě civilizačním problémem. Maso lze občas nahradit i masem sójovým. Vepřový bůček, skopové, kachnu, husu – a veškerá tučná masa – omezujeme.

Uzeniny zařazujeme do jídelníčku omezeně, dětem do tří let je nedáváme vůbec, starším dětem podáváme šunku (kuřecí, krůtí, vepřovou), občas libové párky, šunkový, krůtí, kuřecí salám. Omezujeme trvanlivé a měkké salámy, špekáčky, vuřty, tlačenku a paštiky pro jejich vysoký obsah tuku, soli a konzervačních prostředků.

Vhodnost vegetariánské, veganské a makrobiotické stravy

Vegetariánská strava je možná, pokud jsou v ní živočišné bílkoviny z vyloučeného masa a ryb nahrazeny vejci a mléčnými výrobky. Veganská strava, která odmítá vejce, mléko a mléčné výrobky a obsahuje pouze bílkoviny rostlinného původu, je nevhodná pro každý rostoucí a vyvíjející se organizmus, protože v ní nejsou zastoupeny kvalitní bílkoviny. U dětí živených veganskou stravou dochází k výraznému opožďování růstu a zvýšené náchylnosti k nemocem.

Makrobiotická strava je nízkokalorická, dodává tělu málo nasycených tuků a hodně vlákniny. Pro dětský rostoucí organizmus je tato strava nevhodná, protože v ní chybí důležité živiny.

Mléko a mléčné výrobky

Mléko a mléčné výrobky jsou v dětském věku jednou z nejdůležitějších potravin a také nenahraditelným zdrojem vápníku. V jídelníčku by proto neměl chybět dostatečný přísun tvarohu, jogurtů, sýrů, zakysaných výrobků. Je možno použít druhy nízko-, polo- i plnotučné, v menší míře i smetanové výrobky s vyšším obsahem tuku. Na našem trhu je již pestrý výběr a jsou uvedena i složení potravin, což umožňuje lépe se orientovat ve výběru vhodných výrobků, zejména v diabetické stravě, u které jsou označené hodnoty sacharidů velmi důležité. Omezujeme šlehačku, smetanu, plnotučné mléko, tučný tvaroh, tavené plnotučné a lahůdkové sýry, tvrdé sýry s vyšším obsahem tuku a smetanové jogurty.

Sacharidy

Sacharidy (cukry, glycidy, uhlohydráty) jsou nejdůležitějším a nejpohotovějším zdrojem energie pro svalovou činnost (pohyb, sport, práce) a energie nutné pro růst. Sacharidy obsahují vitaminy skupiny B1 a B6, vlákninu, která dodává našemu tělu pocit sytosti a usnadňuje vyprazdňování střev. V diabetické stravě může mít přídavek vlákniny vliv na pozvolné trávení, což může do určité míry ovlivnit hladinu krevního cukru (glykémie).

Sacharidy jsou přijímány ve stravě jednoduché a složené (polysacharidy). Jednoduché sacharidy mají sladkou chuť. Hlavní zdroje jsou obsaženy v řepném cukru (sacharóza), ovocném cukru (fruktóza), mléčném cukru (laktóza), sladovém cukru (maltóza). Jednoduché sacharidy obsahují: cukrovinky, nápoje slazené cukrem, zmrzliny, moučníky, med, ovoce, mléčné výrobky apod. Složené sacharidy nemají sladkou chuť. Patří k nim škrob, který je obsažen v pečivu, obilninách, přílohách (brambory, knedlíky, těstoviny, rýže).

Pečivo a obiloviny jsou v jídelníčku u dětí oblíbené. Obsahují sacharidy, vlákninu, železo, vápník a vitaminy B1 a B6. Přednost dáváme tmavému celozrnnému pečivu (žitný chléb, graham, dalamánky, křehké chleby atd.), které kombinujeme bílým pečivem (rohlíky, housky, veka apod.) a omezeně sladkým pečivem (loupák, vánočka, buchty, koláče, koblihy apod.). Omezujeme sladké pečivo pro jeho vyšší obsah energie.

Přílohy

V dětské stravě jsou základní přílohou brambory jako zdroj vitaminu C a vlákniny, a proto by neměly chybět na našem každodenním stole. Vhodná je také rýže, dále pak těstoviny a knedlíky – houskové i bramborové. Luštěniny jsou zdrojem rostlinných bílkovin, vitaminů skupiny B, vlákniny, a proto je zařazujeme do jídelníčků. Omezujeme fritované hranolky, krokety, houskové knedlíky.

Moučníky a cukrovinky

Sladkosti jsou pro mnohé děti jedním z nejpříjemnějších požitků v jejich životě. Mají však také špatné stránky a rodiče je velmi dobře znají. Pokud se jedí často v neomezeném množství, děti se zasytí, ztrácejí chuť k jídlu a nedojídají hlavní chody, jako je oběd nebo večeře. Nadměrná konzumace cukrovinek vede také ke kazivosti zubů a k rozvoji obezity. Různé pamlsky jsou bohatým zdrojem energie, avšak nedodávají tělu žádné užitečné živiny.

Vzhledem k tomu, že cukrovinky jsou velkým chuťovým lákadlem převážně pro dětskou populaci, není možno je ze stravy úplně vyloučit. Z psychologického hlediska by to nebylo správné řešení. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že při častém zakazování sladkostí se jimi mohou děti tajně dojídat v několikanásobném množství, než je pro ně vhodné. Cukrovinky by proto měly být zařazeny v přiměřeném množství. Toto doporučení platí jak pro zdravé děti, tak i pro diabetické.

Tuky

Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Rozdělujeme je na rostlinné a živočišné. Jeden gram tuku obsahuje 38 kJ (9 kcal). Přijímané tuky v naší stravě jsou důležité, neboť jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin, nezbytných při řízení tělesných funkcí. Dodávají lidskému organizmu vitaminy A, D, E, K rozpustné v tucích a ovlivňují chuť a konzistenci jídla. Tuky jsou v největším množství zastoupeny v másle, sádle, umělých tucích, (např. margarínu), rostlinných olejích, majonéze, vaječném žloutku, smetaně, šlehačce, ořeších. Tuky jsou také skryty ve vyšším množství v uzeninách, mase, mléce a mléčných výrobcích, čokoládě, zákuscích.

Rozložení tuků ve stravě by mělo být v poměru: 2/3 rostlinných a 1/3 živočišných tuků. Převážně jsou preferovány rostlinné tuky (např. Rama, Flora, Alfa, Perla) a oleje (např. sójový, slunečnicový, olivový). Živočišné tuky jsou omezeny, nikoliv vyloučeny. Pestrého a vyváženého jídelníčku lze dosáhnout jedině v případě, že strava není jednotvárná. V menší míře mohou být zařazeny i živočišné tuky především k namazání pečiva (např. máslo, sádlo, pomazánkové máslo).

Nerostné látky

Nerostné látky jsou důležité k výstavbě těla, obnovují jeho tkáně, částečně urychlují a korigují chemické přeměny v organizmu. Vápník je nutný pro stavbu kostí a zubů, podílí se společně s fosforem na činnosti svalů, nervů a účastní se při srážení krve. Hlavní zdroje: mléko, tvaroh, sýry, jogurty, žloutky, tmavé pečivo, ořechy, luštěniny, mák.

Železo je důležité pro tvorbu krevního barviva (hemoglobinu). Hlavní zdroje: maso, játra, krev, žloutek, luštěniny, tmavé pečivo. Jód je nutný pro funkci štítné žlázy. Hlavní zdroje: mořské ryby, jodizovaná kuchyňská sůl, rybí tuk.

Vitaminy

Vitaminy jsou důležitou složkou potravy, kterou si člověk nedovede vyrobit sám, a proto ji musí přijímat v potravě. Tělu nedodávají energii. Zajišťují procesy látkové přeměny v organizmu. Rozdělujeme je na rozpustné ve vodě (široká skupina vitaminů B1 až B12 a vitaminu C) a rozpustné v tucích (A, D, E, K).

Vitaminy skupiny B chrání organizmus před ochabnutím svalstva a před poruchou krvetvorby. Hlavní zdroje: tmavé a celozrnné pečivo, kvasnice, luštěniny, sója, vnitřnosti, vejce, mléko.

Vitamin C. Nedostatečné množství vitaminu C přispívá ke zvýšené náchylnosti k nemocem, krvácivosti dásní, pomalejšímu hojení ran. Hlavní zdroje: zelenina a ovoce především v syrovém stavu, brambory, šípky.

Vitamin A chrání organizmus před poruchami zraku, šeroslepostí a infekcí. Hlavní zdroje: mrkev, rajčata, listová zelenina, žloutky, máslo, rybí tuk a játra.

Vitamin D chrání tělo před křivicí (rachitis), měknutím a řídnutím kostí, poruchou růstu, před zubním kazem, infekcí. Hlavní zdroje: mléčný tuk, tučné sýry, máslo, žloutky, vnitřnosti.

Příjem tekutin

Vodu potřebuje lidské tělo k trávení a vylučování odpadních látek. Je důležitá pro regulaci tělesné teploty. Příjem vody z nápojů, včetně čaje a kávy, tvoří asi 2 litry denně. Příjem vody z potravy, např. z ovoce, zeleniny, polévky, mléka a mléčných výrobků, dodá tělu asi 1/2 – 1 litr. Dohromady by měl tedy dospělý člověk vypít asi 2,5 až 3 litry za den. Při vyšší fyzické zátěži nebo při horkém počasí je doporučeno vypít ještě větší množství tekutin.

Nápoje by se měly v jídelníčku střídat. Vhodné je zařazovat čaje (ovocné, černé, bylinkové), minerální vody s příchutí i bez příchutě, perlivé i neperlivé vody, šťávy, džusy. U diabetiků jsou slazené nápoje vylučovány, protože obsahují vysoké množství volných cukrů a po jejich konzumaci rychle stoupá glykémie. Cukr je možno nahradit chemickými umělými sladidly, kterých je na našem trhu mnoho (např. Dianer, Irbis, Kandisin, Sacharimid, Sualin, Syndy sweet). Tato sladidla glykémii sice neovlivní vůbec, ale přesto by měly být požívány v omezeném množství. Někteří odborníci vyjadřují jisté pochybnosti o zdravotní nezávadnosti přídatných látek (jako jsou např. uvedená sladidla) obsažených v „light“ nebo „dia“ výrobcích. Malým dětem do tří let by se neměly zařazovat vůbec. Totéž platí i pro průmyslově vyráběné light nápoje. Ty by měly být podávány v rámci zpestření jídelníčku.

Dětská diabetická strava není dieta

Diabetická strava u dětí již v současné době není označována jako dieta. Pod pojmem dieta rozumíme konkrétní omezení, až úplné vyloučení potravin ze stravy a změnu v technologických postupech při přípravě pokrmů. Toto omezení se však vztahuje na skupinu obyvatelstva postiženou jinými zvláštními druhy onemocnění, u kterých je dieta prvotní a zásadní součástí metody ovlivňující úspěšnost léčby. U diabetických dětí jinak zdravých, není nutné toto opatření zavádět.

Současný trend výživy u dětí s diabetem doporučuje stravu racionální, která je pouze regulovaná. To znamená, že při diabetu je možno jíst všechno jídlo, je však nutné sledovat jeho množství. Kromě toho je důležité, aby podávaná jídla byla konzumována v pravidelném časovém intervalu podle již předem připraveného jídelního plánu. Diabetická strava by měla být vlastně doporučením pro zdravou dětskou populaci, protože je zde vytvořen pravidelný režim v celkové životosprávě, který bohužel v mnoha případech u zdravých dětí chybí.

Jídelní plán u diabetických dětí

Strava je podávána v šesti denních dávkách. Rozlišujeme tři hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře), která by měla být bohatší na obsah výměnných jednotek, a tři menší jídla (dopolední a odpolední svačina, 2. večeře). Doporučuje se, aby hlavní jídla nebyla od sebe vzdálena méně než čtyři hodiny a více než 7 hodin z důvodu návaznosti rychle působícího inzulínu. Svačiny by měly být podávány asi za 2 – 3 hodiny po hlavním jídle a 2. večeře těsně před spaním. Množství výměnných jednotek je individuální u každého dítěte. Záleží na množství fyzické aktivity, tělesné konstituci a stavu výživy. Stravovací zvyklosti, které byly zavedeny v rodině před záchytem diabetu, by se neměly výrazně měnit. Pokud např. v některých rodinách byly podávány bohatší snídaně nebo večeře, není nutno tento zvyk při zjištění diabetu u dítěte zásadně měnit.

Hlavní zásady výživy diabetických dětí a adolescentů v léčebném režimu

Udržovat hladinu krevního cukru v doporučených hodnotách.

Dodržovat předepsaný počet výměnných jednotek.

Posuzovat množství potravin – diabetické váhy mohou být zpočátku velkým pomocníkem.

Dodržovat časový rozvrh inzulínového programu a jídla.

Jíst větší množství jídel bohatých na škrob a vlákninu (vláknina zpomaluje vzestup glykémie).

Omezit (ne zcela ze stravy vyloučit) cukrovinky. Jejich konzumaci je nutno započítat do jídelního plánu, vhodná je kombinace s pečivem, ovocem, mléčným výrobkem, denně by měly být zaplněné max. 2 – 3 výměnné jednotky.

Vyloučit ze stravy nápoje, slazené sacharózou.

Zajistit dostatečný přívod tekutin.

Umělá sladidla zařazovat v přiměřených dávkách.

Jíst čerstvou zeleninu (obsahuje vlákninu a vitamin C, vhodné je zařazovat ji mezi naplánovaná jídla).

Sledovat tělesnou hmotnost jako prevenci před obezitou. V případě nadváhy jídelníček přizpůsobit zásadám redukční diety – nutno projednat s lékařem, dietní sestrou.

Omezit slaná a příliš kořeněná jídla.

Zařazovat tuky rostlinné i živočišné, omezit máslo, sádlo (ne zcela vyloučit), vhodné jsou rostlinné tuky Perla, Rama, Flora, Alfa. Omezit smažená jídla, doporučeno zařazovat 1 – 2krát týdně, nevhodné je časté stravování v restauracích typu Mc’Donald. Tato strava je bohatým zdrojem energie. Vysoký příjem tuků zvyšuje riziko vzniku cévních a srdečních chorob.

Zařazovat kombinaci bílkovin živočišných v poměru 2/3 a rostlinných v poměru 1/3, omezit tučná masa, je doporučeno nahradit maso sójou, luštěninou.

U dospívajících omezit, případně vyloučit konzumaci alkoholu.

Při zvýšené pohybové aktivitě je nutné vždy mít u sebe sladké jídlo. Jde o prevenci hypoglykémie (sladká tekutina – Cola, 100% džus, rohlík, sušenka, banán).

Nezaměřovat se na dia výrobky. Ukazuje se, že nemají zvláštní výhody oproti výrobkům slazeným řepným cukrem.

Sporný přínos dia výrobků

Tyto produkty, kromě nápojů značených light, výrazný přínos pro léčbu diabetu nemají. Dia výrobky (např. cukrovinky, džemy), které jsou slazené sorbitem, fruktózou obsahují stejné množství sacharidů jako výrobky slazené řepným cukrem (sacharózou). Glykémie po nich stoupá také, i když o něco pomaleji. Bývají obvykle dražší než výrobky slazené řepným cukrem a některé druhy obsahují vyšší množství tuku a energie (např. čokolády). V neposlední řadě – chuťové vlastnosti dia výrobků jsou horší než výrobků slazených řepným cukrem.

Zkušenosti dietní sestry při hodnocení léčebného režimu diabetických dětí v diabetologické poradně

Hlavním cílem diabetologického týmu (lékaře, edukační sestry, dietní sestry) je seznámit rodinu se základními principy léčebného režimu. Již při prvním kontaktu je důležité vysvětlit rodičům diabetických dětí, jak je nezbytné vytvořit rovnováhu mezi jídlem, inzulínem a pohybem. Při dosažení této rovnováhy lze očekávat, že celková kompenzace diabetu bude úspěšná. Tento fakt většina rodin přijme jako prioritní a snaží se svému dítěti vytvořit co nejoptimálnější podmínky v rodinném zázemí.

Rodiče vychovávají v léčebném režimu děti k zodpovědnosti a samostatnosti. V žádném případě by se neměly ve vztahu k dítěti objevit ze strany rodiny nebo kamarádů lítostivé postoje. Při konzultacích v naší diabetologické poradně se v některých případech setkáváme v léčbě diabetu s problémy. Z pozice dietní sestry, která přehodnocuje jídelní plán nejen po stránce obsahu sacharidů, ale také po stránce doporučeného příjmu výživových dávek, jsou nacházeny nedostatky, spočívající především ve vysokém příjmu bílkovin, tuků a energie. V některých případech je jídelníček deficitní v příjmu živin a je málo pestrý.

Problémy s vyvážeností stravy

Proč vlastně dochází k nevyváženému poměru základních živin? Odpověď je potřeba objasnit podrobnějším výkladem. Diabetická strava je racionálně regulovaná. Pro jednoduché a praktické určování množství jídla byly zavedeny výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje množství jídla o obsahu 12 g sacharidů, které je možno sníst v ovoci, mléku, pečivu, cukrovinkách apod. Výměnné jednotky rozdělujeme na ovocné, mléčné a škrobové. Kromě těchto uvedených druhů jsou zařazovány v jídelních plánech potraviny, které výměnné jednotky neobsahují. Do této skupiny potravin patří maso, uzeniny, vejce, tvaroh, sýry, majonéza, tuky (máslo, sádlo, rostlinné tuky a oleje).

Při konzumaci uvedených druhů potravin se často nepřihlíží na jejich množství, protože neobsahují výměnné jednotky, nezapočítávají se do předepsaného jídelního plánu a nemají vliv na glykémii. Rodiče diabetických dětí většinou získají dojem, že mohou jídla neobsahující výměnné jednotky podávat v neomezeném množství a přitom nesledují jejich obsah bílkovin, tuků a energie. Volné pojídání uzenin, sýrů, tvarohu mezi hlavními chody zdůvodňují tím, že dětem nestačí naplánované porce (jedná se především o přílohy), ve kterých si svůj limit výměnných jednotek již vyčerpaly. Pokud děti nezasytí ani zelenina, která také neobsahuje výměnné jednotky, je možno porce jídel (příloh) zvýšit se současným přidáním inzulínu.

V jídelních plánech se vyskytuje někdy vyšší konzumace cukrovinek. Chuť na sladkosti je někdy tak neodolatelná, že se jich děti domáhají často na úkor hlavních jídel. Proto si snižují porce příloh, aby mohly dorovnat určený počet výměnných jednotek např. čokoládou, tatrankou, zmrzlinou apod. Hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře), u kterých se provádí tento zásah, jsou často nevyvážená v poměru základních živin a dochází k nedostatečnému pocitu sytosti, který vede k brzkému hladovění. To má pak za následek porušování dietního režimu. Cukrovinky je možno zařazovat v rozumné míře, v žádném případě ne vylučovat. Ideální je, pokud jsou sladkosti zařazovány v kombinaci se škroby nebo vlákninou (např. pečivem nebo ovocem). Vláknina a škroby zpomalují vzestup glykémie. Sladkosti by měly být podávány maximálně 1 až 2krát denně, neměly by přesáhnout 3 výměnné jednotky za den. Vhodné je zařazovat je k svačině nebo ojediněle po obědě, nikoliv však na úkor hlavních jídel.

Pohybová aktivita, psychologické překážky

Velkou překážkou pro některé diabetické děti a adolescenty je jejich nízká pohybová aktivita. Fyzická zátěž je prospěšná k udržení dobré kondice a výkonnosti jak pro zdravou populaci, tak i pro diabetiky, u kterých se podílí také na dobré kompenzaci. U diabetických dětí, které mají vyšší dávku inzulínu, než je pro ně přijatelná, je možno zařazením pohybové činnosti docílit jeho postupné snižování.

Nedostatečná fyzická aktivita může mít vliv na oslabení imunitního systému, což může vést k časté nemocnosti. Je přirozené, že všechny děti nejsou disponované pro intenzívní sportovní činnost. Některé druhy sportu je však možno provozovat alespoň rekreačně. Jedná se např. o procházky, pěší túry, plavání, jízdu na kole apod.

Často se setkáváme s problémy psychologickými. Jsou děti, které se vyrovnají se svou nemocí snadněji, a jiné, které ji nesou hůře, za svou nemoc se stydí a vyhýbají se kolektivu kamarádů nebo hromadnému stravování ve školních jídelnách.

Diabetická strava, jak již bylo zmíněno, není označována jako dieta a neměla by zatěžovat diabetické děti v jejich životě. Pokud děti i dospělí s diabetem porozumí své nemoci a jsou soběstační a zodpovědní v léčebném režimu, lze očekávat, že kvalita jejich života nemusí být snižována. Jde především o to, aby mohli vést svůj život spokojeně, šťastně a plnohodnotně.

Fota ing. Pavel Zais

Výživa zdravých a diabetických dětí
Ohodnoťte tento článek!