Význam čichu a jeho zhodnocení v ošetřovatelském procesu

Test parfémovaných fixů (Odourized Markers Test – OMT), část identifikace testu Sniffin´ Sticks a Test libosti pachů (Test of odor pleasantness – TOP).

Čich patří mezi pět základních smyslů člověka. Čichová funkce se podílí na výběru pokrmů a současně ovlivňuje chuť a první fázi trávení. K čichovým buňkám pronikají nejen odoranty ze vzduchu (zachycené nosními dírkami), ale i pachové látky z dutiny ústní cestou přes nosohltan.


SOUHRN

Článek se zaměřuje na jeden ze základních smyslů člověka – čich. Cílem práce je poukázat na důležitost zhodnocení a zařazení tohoto smyslu do komplexního posouzení potřeb v rámci ošetřovatelského procesu. Přestože je čich u člověka rudimentální, jeho správné fungování má výrazný vliv na psychiku. Známá je souvislost s příjmem potravy, emocemi, vzpomínkami, výběrem partnera, ale i bezpečností jedince. Přestože člověk získává maximum informací pomocí zraku a sluchu, ani čich nezůstává zdaleka bez významu. Čichové informace vstupují přímo do regulace našeho emočního prožívání a sociálního chování. Cílem sdělení je také stručně popsat metodiku subjektivní olfaktometrie všeobecným sestrám, které vyšetření samostatně provádějí.


Čichové a chuťové vjemy při jídle se tak částečně překrývají. Mohou se navzájem umocnit či oslabit (Orel, 2010, s. 139). Vůně mají velký vliv na náladu a významně ovlivňují vnímání světa kolem nás. Jsou i zdrojem vzpomínek a emocí. Velmi důležitou úlohu hraje čich v ochraně organismu před otravou toxickými látkami (Mourek, 2005, s. 158). Čich umožňuje rozeznat vůně a zápachy a v závislosti na individuální hedonické hodnotě vzbuzovat subjektivní pocity, které vyvolávají stav libosti a nelibosti.

Vyšetření čichu je v poslední době věnována velká pozornost především v medicíně, neboť poruchy čichu jsou zjišťovány u řady onemocnění (onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin, stavy po úrazech hlavy, neurodegenerativní onemocnění). V ošetřovatelském procesu je zhodnocení přiměřenosti smyslového vnímání a poznávání součástí komplexního posouzení zdravotního stavu klienta (Model fungujícího zdraví Marjory Gordonové, oblast 6). Čich jako vyvolavatel vzpomínek je dnes v ošetřovatelství standardně využíván v konceptu bazální stimulace. Vyšetření čichu provádí všeobecná sestra samostatně.

Výsledky vyšetření vyhodnotí a předkládá je lékaři ke komplexnímu posouzení. Nemocné s poruchami čichu, či nemocné pracující v riziku pro postižení čichu je nutno dispenzarizovat. Při této činnosti je role sestry nezastupitelná. Pomáhá a asistuje lékaři při vyšetřování nemocných a ordinovaných zákrocích, je zodpovědná za administrativní činnost, provádí vyšetření pomocí olfaktometrických testů atd. Na druhé straně čich samotného zdravotnického personálu přispívá při celkovém zhodnocení potřeb klienta k odhalení některých stavů či příznaků onemocnění (nedostatečná hygiena, foetor ex ore, acetonické zvracení apod.).

Holistický pohled na zdraví

Poslední dobou je trendem respektovat holistický přístup ke klientovi s ohledem na jeho biopsychosociospirituální potřeby. Narůstání somatických poruch, bez zjistitelného základu vede k poznání, že propojení mezi biologickými, psychickými a sociálními oblastmi se podílí na rozvoji některých chorob, stejně jako při uchovávání zdraví. Do popředí se proto dostává filozofie holistické ošetřovatelské péče. Model funkčních vzorců zdraví Marjory Gordonové je označován za nejkomplexnější z hlediska holistické filozofie (Pavlíková, 2006, s. 10, 15).

Psychosomatická interakce nám umožňuje každodenní život. Pomocí našich smyslů zraku, sluchu, chuti, hmatu a čichu mohou být vyvolány vzpomínky ze somatických struktur lidského mozku. Známá je stimulace zraku, chuti a čichu, která společně způsobuje např. známé sbíhání slin při pohledu na jídlo (Mastiliaková, 1999, s. 24).

Z praxe jsou známé případy, kdy náhlá ztráta čichu (anosmie) nebo zkreslené čichové vjemy (parosmie) vedou k výraznému psychickému nepohodlí. Vzhledem k tomu, že léčba může být dlouhodobá a ne vždy zcela uspokojivá, je následkem poškození tohoto smyslu zhoršení kvality života jedince. Podle studií si ve vysokém procentu osoby stěžují na potíže při vaření, poruchy nálady, snížení chuti k jídlu, příjem zkaženého jídla, ohrožení osobní bezpečnosti (únik plynu, kouř) a snížené vnímání vlastního tělesného pachu. Negativní dopad čichové dysfunkce spojené s kvalitou života je popisován v oblastech fyzického zdraví, finančního zabezpečení, zaměstnání, partnerství, emoční stability a volnočasových aktivit (Hummel, 2003, s. 9–10).

Využití čichu v konceptu bazální stimulace

Bazální stimulace je koncept zaměřující se na všechny oblasti lidských potřeb, podporující v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání. Základním principem konceptu je zprostředkovat člověku vjemy z jeho vlastního těla a stimulací organismu umožnit lépe vnímat okolní svět (Friedlová, 2007, s. 19). Určena je pacientům, kteří se nemohou pohybovat, necítí nic, nebo jen velmi málo, slyší a vidí omezeně (Kapounová, 2007, s. 206). Koncept bazální stimulace vyžaduje holistický přístup ke klientovi. Na člověka se pohlíží jako na biopsychosociální jednotku s jeho tělesnými, psychickými a sociálními potřebami. Bazální stimulace se orientuje na oblasti podpory vnímání, komunikace a mobilizace zachovaných schopností klienta (Friedlová, 2007, s. 11).

Při olfaktorické stimulaci je důležité zjistit, která vůně je klientovi příjemná a vyvolává pozitivní vzpomínky. Nemocného je třeba ošetřovat jeho osobními hygienickými prostředky – mýdlo, krém, parfémy. Dáváme přičichnout k předmětům, které by mohly vyvolat emocionální odezvu. Lze také stimulovat čich pomocí pokrmů, které jsou pacientovi známé. Úzká souvislost je mezi orální a olfaktorickou stimulací (Kapounová, 2007, s. 207). Olfaktorická stimulace využívá vůní a pachů, protože jsou hlavními vyvolavateli vzpomínek. Neurony čichové dráhy jsou aktivovány různými odoranty. Spojení čichové dráhy s retikulární formací, hypotalamem a amygdalou (tj. limbickým systémem) svědčí o vztahu čichového vnímání s řadou autonomních funkcí a velmi výrazným vlivem na emocionální reakce (Mourek, 2005, s. 158).

Vyšetření čichu subjektivní olfaktometrií

Všeobecná sestra provádí vyšetření čichu samostatně na základě ordinace lékaře, či vlastního uvážení pro potřeby ošetřovatelského procesu po domluvě s lékařem. V prvním případě získané výsledky zhodnotí a předkládá je lékaři. Výsledky olfaktometrických testů přispívají k objektivizaci rozsahu čichového postižení a stanovení lékařské diagnózy. Vyšetřením čichu se zabývají sestry nejen z oboru ušního, nosního a krčního lékařství, při diagnostice onemocnění nosu a vedlejších nosních dutin. Poruchy čichu jsou jedním z časných příznaků některých těžkých neurodegenerativních onemocnění.

U Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci je testování čichu zahrnuto mezi doporučené postupy při diferenciálně diagnostické rozvaze. Nejznámější psychiatrickou poruchou spojenou s poruchami čichu je schizofrenie. Deficit čichových funkcí byl prokázán i u pacientů s autismem (Dudová, 2009, s. 34). Poruchy čichu jsou také popisovány u nemocných s diabetem a obézních osob s ohledem na pohlavní rozdíly (Svačina, 2007, s. 485). Subjektivní metody vyšetření čichu vyžadují aktivní účast vyšetřované osoby. Níže jsou popsané tři testy, které na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice a. s. používáme.

Sniffin´ Sticks slouží k testování percepce (čichového prahu), diskriminace a identifikace čichového vjemu. Aromatická látka je uzavřena v obalu podobném fixu. Další subjektivní metodou je test parfémovaných fixů – OMT. Skládá se z šesti parfémovaných fixů od firmy Centropen a. s., z nichž každý má svou specifickou vůni. Je zaměřen na identifikaci, tedy rozpoznání pachové látky.
Test of odor pleasantness (Test libosti pachů) je tvořen 32 různými pachovými látkami. Uzavřeny jsou v komerčně dostupných zásobnících (fixech – Centropen a. s.). Otevřený konec zásobníku je umístěn před nosní vchody ve vzdálenosti 2 cm po dobu 4 sekund. Následně je vyšetřovaný požádán, aby ze čtyř možností vybral pouze jednu odpověď charakterizující pachovou látku (příjemné, neutrální, nepříjemné, zapáchající – velmi nepříjemné). Přibližně po patnácti sekundách je předložena jiná pachová látka. Metodika vychází z již publikované studie (Vodička, 2010, s. 902–903).

Závěr

Čich je důležitým lidským smyslem. Od novorozeneckého věku má nezanedbatelnou úlohu. S ostatními smyslovými vjemy umožňuje komplexní vnímání světa kolem nás. Aniž bychom si to uvědomovali, podílí se čich výrazně na naší bezpečnosti. Informuje člověka o úniku nebezpečných chemikálií, plynu, kouře a dalších látek. Nepříjemné pachy upozorňují na hrozící nebezpečí a vyvolají poplachovou reakci. Na druhé straně příjemné vůně působí pozitivně na náladu, emoce a vzpomínky. Důležitost pachu je známá také v oblasti psychologie a sexuologie. Ovlivňují mezilidské chování, komunikaci a výběr partnera. Význam čichu v životě si lidé uvědomí často až poté, co dojde k jeho poruše nebo ztrátě.

Zjistí, jak je svět chudší. Necítí vůni domova, jara, blízké osoby, jídla a další. Obecně čichové dysfunkce zhoršují kvalitu života jedince. Poruchy čichu doprovázejí onemocnění nosu a vedlejších nosních dutin. Jsou jedním z časných příznaků Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Deficit čichových funkcí je také pozorován u psychiatricky nemocných osob. Čich je standardně využíván v konceptu bazální stimulace. Smyslové funkce jsou hodnoceny při posouzení komplexního stavu klienta v ošetřovatelském procesu. Nezanedbatelnou úlohu mohou hrát čichové dysfunkce při příjmu potravy. Indikace nezávadnosti potravin chrání organismus před požitím zkažené stravy.

Provádění olfaktometrických testů, asistence lékaři při dalších ordinovaných vyšetřeních a činnost spojená s dispenzární péčí jsou úkolem všeobecné sestry. Problematikou čichu se zabývají nejen odborníci z oblasti ORL. Proto je třeba vytvořit jednoduchý a časově nenáročný test široce uplatnitelný v praxi, který je možné modifikovat pro různé věkové skupiny a osoby se specifickými potížemi.


O autorovi: Mgr. Pavlína Brothánková, MUDr. Jan Vodička, Ph. D., prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Pardubická krajská nemocnice a. s., Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice

E-mail: pavlinabrothankova@seznam.cz

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!