Vzájemné uznávání odborné kvalifikace v kategorii sestra v členských státech EU

Jaké jsou v současné době minimální požadavky a systém vzájemného uznávání odborné kvalifikace v povolání sestra ve smyslu platné legislativy Slovenské a České republiky?

EU

Za posledních dvacet let prošlo vzdělávání v oboru ošetřovatelství v členských státech Evropské unie mnohými změnami, které vyplývají z kritérií EU pro vzájemné uznávání kvalifikace zdravotnických pracovníků. Transformační změny nastaly nejen v rozsahu a obsahu vzdělávání budoucích sester, ale i ve vzdělávacích institucích, kde se výchova a vzdělávání sester přesunuly ze středních zdravotnických škol na univerzitní půdu.

Nariadenie vlády SR č. 742/2004 Z. z. o odbornej spôsobilosti pro výkon zdravotnického povolání a zákon MZ ČR č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolaní a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, přesně vymezují podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti pro výkon povolání pro kategorii sestra a porodní asistentka ve Slovenské a České republice.

Na základě směrnic Evropské unie pro vzdělávání sester jsou povolání sestra a porodní asistentka zařazena mezi regulované profese s automatickým uznáváním v rámci EU, které předpokládají koordinaci vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu dosažení vzájemného uznávání kvalifikačních diplomů sester a porodních asistentek směrnice stanovují požadavky na minimální standardy základní kvalifikace, implementované do platné legislativy daného státu (Farkašová, 2006).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES má za cíl odstraňovat překážky v mobilitě sester a ostatních zdravotnických pracovníků, vyplývající z existence rozdílů v národních vzdělávacích systémech. Uznávání vzdělání anebo odborné kvalifikace v příslušném státě má podle postupů právních norem dané země význam pro toho, kdo plánuje studovat anebo vykonávat povolání v jiném státě, než ve kterém nabyl svého vzdělání.

Podle § 9 odst. 1 nařízení vlády SR č. 742/2004 Z. z. o odborné způsobilosti pro výkon zdravotnického povolání (dále nařízení) sestra splňuje minimální požadavky pro výkon povolání sestry, pokud „Sestra splňuje odbornou způsobilost pro výkon odborných pracovních činností získáním vysokoškolského vzdělání I. stupně v bakalářském studijním programu anebo vyššího odborného vzdělání, která trvají v denní formě studia nejméně tři roky a zahrnují 4600 hodin, jsou poměrně rozdělené na teoretickou část a praktickou část, splňují minimální požadavky na obsah studijního programu a jsou zaměřené na získání vědomostí podle přílohy č. 3 ve studijním oboru uvedeném v příloze č. 2 pro kategorii sestra“ (Nariadenie vlády SR č. 742/2004 Z. z.).

Sestra dále podle tohoto nařízení splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sestry i tehdy, když ukončila vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra. Protože se jedná o vzdělání v souladu se směrnicemi EU, toto studium ji plně opravňuje vykonávat povolání sestry i za hranicemi Slovenska.

Odbornou způsobilost pro výkon povolání sestry je v ČR podle zákona MZ ČR č. 96/2004 Sb. možné získat absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, kde studium stejně jako na Slovensku trvá nejméně tři roky a zahrnuje 4600 hodin odborné výuky poměrně rozdělené na teoretickou a praktickou část anebo nejméně tříletého studia oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách. Studijní program musí přitom splňovat vyhláškou MZ ČR č. 39/2005 Sb. stanovené minimální požadavky (Mádlová, 2005).

Slezáková (2010) a Závodná (2010) dále doplňují, že sestra je odborně způsobilá pro výkon zdravotnického povolání sestry i v tom případě, že získala úplné střední odborné vzdělání na střední zdravotnické škole ve studijním oboru zdravotní sestra, všeobecná sestra, dětská sestra, ženská sestra, zubní sestra, které bylo zahájeno před vstupem Slovenské republiky do Evropské unie.

Podle článku 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací mohou sestry s takovým vzděláním pracovat pouze na území Slovenska.

V České republice probíhá od školního roku 2004/2005 na středních zdravotnických školách studium v oboru zdravotnický asistent (Mádlová, 2005).

Zákon MZ SR č. 293/2007 Z. z. o uznávání odborných kvalifikací ustanovuje podmínky uznávání dokladů o odborné kvalifikaci regulovaného povolání vydaných školami anebo jinými oprávněnými orgány podle právních předpisů států EU anebo států, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace pro účely výkonu regulovaných povolání a regulovaných odborných činností a pro účely volného poskytování služeb ve Slovenské republice. Tedy pokud zdravotnický pracovník získal svoji odbornou kvalifikaci pro výkon regulovaného povolání v jiném členském státě než ve Slovenské republice, má podle zákona o odborné kvalifikaci stejné právo na další studium anebo výkon povolání, jako kdyby svoji kvalifikaci získal na Slovensku. Na uznávání dokladů o specializaci zdravotnických pracovníků pro výkon zdravotnického povolání se vztahuje zvláštní zákon, kde podle tohoto předpisu odbornou praxi uznává příslušný orgán (Zákon MZ SR č. 293/2007 Z. z.).

Doklad o vysokoškolském vzdělání třetího stupně nabytý v členském státě na vysoké škole uznané členským státem uzná na Slovensku Ministerstvo školstva SR automaticky (Ministerstvo školstva, 2007).

Závodná (2003) také upozorňuje, že všechny uvedené kroky týkající se vzájemného uznávání odborné kvalifikace v členských státech EU v kategorii sestra jsou zapracované do přístupové smlouvy Slovenska a přístupové smlouvy České republiky (EU, 2003) do Evropské unie.

Závěr

V současnosti na Slovensku probíhá druhá etapa transformace vzdělávání v ošetřovatelství, kde je cílem zabezpečit kompatibilitu vzdělávání sester v souladu s kritérii Evropské unie. Ošetřovatelské vzdělávání významným způsobem ovlivnilo úsilí a požadavky na změnu dosavadního medicínského a technického modelu ošetřovatelství, zohlednění dosaženého vzdělání a ošetřovatelské praxe při zvyšování stupně vzdělávání sester a také odstranění diskriminace v ošetřovatelském vzdělávání (Farkašová, 2006).


O autorovi: PhDr. Gabriela Kuriplachová, PhDr. Dagmar Magurová, Ph. D., PhDr. Silvia Cibríková, Ph. D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove (gabriela.kuriplachova@unipo.sk, dagmar.magurova@unipo.sk, silvia.cibrikova@unipo.sk)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!