Záchranáři na Srí Lance

Dvacátého šestého prosince minulého roku došlo v jižní a jihovýchodní Asii ke katastrofě způsobené vlnou tsunami. Jen na Srí Lance přišlo o život 40 000 lidí a tisíce dalších přišly o střechu nad hlavou i živobytí. Následovala vlna solidarity a humanitární pomoci z celého světa.

Otázku, jak a čím pomoci, si položili i kardiolog II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF a VFN MUDr. Sudheera Magage a technička Veronika Bulková z II. interní kliniky 1. LF a VFN, která zároveň spolupracuje i s firmou Johnson & Johnson.

Češi na Srí Lance

„MUDr. Sudheera Magage pochází ze Srí Lanky, a proto byl cíl naší plánované pomoci jasný,“ komentuje rozhodnutí pomoci Veronika Bulková a dodává: „Pomoci Srí Lance byl náš soukromý nápad, stejně jako celá naše mise, ale zaštítila nás Česká kardiologická společnost. Sbírat peníze a pomoc jsme začali 5. ledna. Během pár dní jsme pro náš nápad získali občanské sdružení Adra a společnost Johnson & Johnson.“ Do odletu se podařilo celkem vybrat 940 000 korun. Zbývalo jen rozvážit, jaké pomůcky a léky bude zapotřebí. „Za část peněz jsme nakoupili antibiotika a léky (v hodnotě 114 000 korun), dezinfekci, Inadine a šicí materiály (v hodnotě 98 000 korun),“ vysvětluje Veronika.

„Ke zdravotnickému materiálu jsme přidali hračky a omalovánky pro děti.“ Do postižené oblasti dvojice odlétala už po pěti dnech sbírky a organizování celé akce, tedy 10. ledna.

Jsme v Hambanotě

První oblast působení záchranářského týmu byla Hambantota na jihovýchodním pobřeží Srí Lanky. „Se zdravotníky z Adry Jiřinou Špelinovou a Alešem Bártou jsme navštěvovali jednotlivé kempy a ošetřovali místní lidi. Ti jen seděli, vyprávěli si o pohromě a čekali na pomoc. V oblasti jsme ošetřili zhruba 190 lidí, převážně s tržnými ranami. Pak jsme se přemístili do jednoho z největších měst Srí Lanky, Galle,“ vyprávějí záchranáři. Ve spolupráci s mediky z fakulty Carapiti pak záchranáři navštěvovali další kempy v postižené oblasti. Jednalo se především o dětské kempy a malé kempy umístěné ve školách, v budhistických klášterech a mešitách.

Katastrofa a postižení

„Ošetřovali jsme především řezné rány, pohmožděniny, kožní mykózy a záněty horních i dolních dýchacích cest,“ vyjmenovává Veronika. Tato zranění souvisela spíše s podmínkami, které nastaly po katastrofě: vdechování kontaminované vody, zranění od padajících stromů a domů.

Druhou velkou skupinu postižených tvořili pacienti s chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak), kteří po katastrofě přišli o léky i možnost návštěvy svého lékaře.

„Při ošetření ran jsme museli často improvizovat, protože jsme nemohli léčit lege artis, upřesňuje MUDr. Sudheera Magage. „Rány jsme důkladně dezinfikovali běžným roztokem peroxidu vodíku, poté ve většině případů nanesli Inadine (vzhledem k vlhkosti) a běžné krytí obvazovým materiálem. V těžších případech jsme pacientům dali část materiálu i domů, aby si mohli ránu převazovat sami. Vzhledem k tomu, že jsme neměli k dispozici protitetanový toxoid, odkázali jsme ohrožené v indikovaných případech do nejbližší nemocnice.“ Nemalá část postižených, hlavně dětí, projevovala známky purulentních zánětů horních a dolních cest dýchacích, která byla léčena antibiotiky.

V těžších septických stavech zdravotníci aplikovali nitrožilní antibiotika – Taxcef. Za zmínku však stojí, že se během pobytu nesetkali s žádným těžkým případem průjmového onemocnění, což ukazuje na dobré fungování pomoci vládních i nevládních organizací a zajištění kvalitní čisté vody.

Psychická traumata

„Během našeho pobytu na Srí Lance jsme hodně vnímali, jak moc lidem chybí pomoc při léčbě jejich psychických traumat – nejvíc ji potřebovaly děti,“ shoduje se záchranářská dvojice. „Trochu jsme to čekali, a proto jsme s sebou vezli hračky a omalovánky, které dětem umožnily odpoutat se alespoň na chvíli od starostí dospělých.

Zato nás mile překvapilo, že přestože situace se zásobováním byla svízelná, nezaznamenali jsme u dětí žádné závažné známky malnutrice. I tak jsme matkám kojenců pro jistotu dávali do zásoby Sunar a mlékovou kaši.“ Když záchranná mise po sedmi dnech skončila, zjistila dvojice záchranářů, že stačila ošetřit zhruba 850 lidí!

Pokračujeme!

„Naše pomoc pokračuje dál, nyní už ve druhé fázi. Tou je rekonstrukce Srí Lanky,“ vyprávějí záchranáři, kteří spolupracují s občanským sdružením Adra a pomáhají s rozvojem v oblasti Payagalle na jihozápadním pobřeží. Za část vybraných peněz tu už bylo vystavěno 22 větších a menších rybářských lodí s výbavou (sítě, motory a pojištění), které byly dne 9. 4. 2005 slavnostně odevzdány rybářům.

Ohodnoťte tento článek!