Zákonné přestávky v práci masérů

Prosím vás o radu, kde najdu informace o pracovním nasazení masérů, konkrétně zdali je ze zákona povinnost půlhodinové pauzy mezi dvěma celkovými masážemi. Maséři pracují 12 hodin denně na krátký a dlouhý týden a mají dvě půlhodinové pauzy. Jsem vrchní sestrou v lázeňském hotelu, nyní na mně maséři tuto přestávku požadují, domnívám se, že jde o hygienu práce, ale nemohu nic najít.
Děkuji, Šárka E.

Předně je třeba odlišit přestávku na jídlo a oddech od tzv. bezpečnostních přestávek. Z vašeho dotazu vyplývá, že zaměstnanci mají při 12hodinových směnách 2 přestávky na jídlo a oddech po 30 minutách. Podle nyní platné právní úpravy (§ 88 ZP) to ani není třeba, zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku v rozsahu nejméně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce, a na začátku a na konci pracovní doby se přestávky zásadně neposkytují. Pro 12hodinové směny tedy platí, že mají ze zákona právo minimálně na jednu 30minutovou přestávku na jídlo a oddech. Vzhledem k tomu, že zákoník práce je postaven na liberálním principu a že počet i délku přestávek určuje zaměstnavatel, záleží výhradně na zaměstnavateli, kolik a jak dlouhých přestávek na jídlo a oddech určí.

Druhou otázkou je ale problematika prevence rizik a otázky hygieny práce, protože práce masérů je totiž bezpochyby práce s fyzickou zátěží. Ochranu zdraví před fyzickou zátěží řeší nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Podle tohoto nařízení vlády se celková fyzická zátěž posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a srdeční frekvenci. Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumějí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, roční a minutové přípustné a hodnoty srdeční frekvence průměrné, nejvyšší přípustné a zvýšené nad výchozí hodnotu přepočtené na osmihodinovou směnu. Hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle věku a pohlaví v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3.

Hygienické limity srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4; pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci nestanoví. Hygienický limit pro minutovou hodnotu srdeční frekvence je nejvýše 150 tepů za minutu.

Nakonec je třeba zdůraznit, že jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, minutové přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence musí být sníženy o 20 % a průměrné směnové hodnoty nesmí být zvýšeny o více než 20 %.

Uznávám, že výše uvedené hygienické limity a hodnoty energetického výdeje jsou laikovi dosti nesrozumitelné. To umí posoudit pouze lékař. Vzhledem k tomu, že každý zaměstnavatel musí mít svého lékaře závodní preventivní péče (viz § 103 odst. 1 písm. d/ ZP), doporučuji, abyste se obrátila nejprve na dotyčného lékaře, aby na vašem pracovišti provedl v rámci prevence rizik (§ 102 ZP) hodnocení fyzické zátěže zaměstnanců a navrhl potřebná opatření, např. bezpečnostní přestávky. Pokud by toto lékař závodní preventivní péče nemohl provést, neboť tam se musí provádět dosti složitá hygienická měření, museli byste se obrátit na vaše příslušné územní pracoviště krajské hygienické stanice (bývalý OHES – seznam je v příloze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), kde by provedli potřebná měření fyzické zátěže vašich zaměstnanců.

Ohodnoťte tento článek!