Zdravá výživa v předškolním věku

Růst je definován jako souhrn kvantitativních změn, kdy dochází ke zvětšování tělesných rozměrů organismu a jeho částí. Vývoj představuje spíše kvalitativní změny. Oba tyto fenomény významným způsobem ovlivňuje správná výživa.

Má vliv na optimální hmotnost, psychický vývoj, prevenci alergických onemocnění a celkový zdravotní stav dítěte. Naproti tomu nesprávná výživa může narušit růst a vývoj dětského organismu a také vést k podvýživě či ke vzniku nadváhy a obezity.
Faktory ovlivňující růst: Genetické faktory, průběh těhotenství (fyziologický, resp. patologický), faktory vnějšího prostředí – přírodní a sociální prostředí, výživa, životospráva, tělesná aktivita, sport, alkohol, drogy. Vývoj je souhrn kvalitativních změn, při kterých získávají orgány, tkáně a celý organismus nové, vyšší vlastnosti.
Faktory ovlivňující vývoj: Růst a množení buněk jednotlivých systémů a orgánů – zvlášť CNS, průběh těhotenství, perinatální a včasné postnatální období, sociální prostředí, výchova v rodině, sebevýchova a sebevzdělávání.
Nejrychlejší je růst v nitroděložním období a v prvním roce života. Potom se jeho tempo zpomaluje, k opětovnému zrychlení dochází v období puberty.
Výživa v dětském věku představuje jednu z nejdůležitějších součástí krytí energetické potřeby, zabezpečení růstu a vývoje dítěte. Je důležité, aby byla správná, racionální a chemický neškodná. Z hlediska výživy se rozšiřuje příjem potravin rostlinného i živočišného původu. Z tohoto důvodu musí dítě už v předškolním věku získávat od rodičů správné stravovací návyky jak z oblasti příjmu všech druhů potravin (jejich sortiment), tak i správného časového rozdělení jídel v průběhu dne (frekvence příjmu potravy). Je to velmi důležité pro budoucnost dítěte, protože s přibývajícím věkem a nástupem do školy se dítě stává samostatným. Od útlého dětství je potřebné zvyknout si na pravidelný příjem tří základních denních jídel, kterými jsou snídaně, oběd a večeře, a to v optimálních časových intervalech. Rostoucí organismus se zvyšující se fyzickou aktivitou často vyžaduje i malé dávky potravy s nižší energetickou hodnotou, případně v tekuté formě v dopoledních a odpoledních hodinách (svačiny). Správný návyk příjmu potravy je prevencí mnoha civilizačních onemocnění, stejně jako chorob gastrointestinálního traktu. Celkové energetické a nutriční potřeby dětí se s věkem a hmotností (přepočítání na 1 kg hmotnosti) těla se snižují. Vysoký příjem proteinů a energie je potřebný pro růst, rozvoj svalové hmoty a tvorbu orgánů.
Základní kritéria zdravé výživy u dětí: * strava dítěte musí být pestrá, vyvážená, plnohodnotná, * strava musí odpovídat biologickým potřebám dítěte, * výživa musí být vhodná po stránce kvality a kvantity, * výživa dítěte musí obsahovat přiměřený příjem základních živin (rostlinné a živočišné bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky, vápník a železo), * při výživě dítěte je nutné respektovat individuální potřebu jídla, která závisí na konstituci těla, zdravotním stavu a tělesné aktivitě dítěte.
Bílkoviny jsou základním předpokladem pro vznik a růst buněk a tkání. Mají schopnost nejen vytvářet buněčné a nebuněčné struktury, ale díky nim získávají proteiny také katalytické schopnosti. V těle se bílkoviny stále odbourávají a syntetizují, proto má dostatečný a plynulý přísun bílkovin zvláštní význam pro rostoucí organismus dítěte. Jsou nepostradatelnou součástí potravy.
Cukry jsou nejdůležitějším, rychlým zdrojem energie. Jejich hlavní úlohou je zajištění energie, ale jejich funkce spočívá také v podílení se na formování struktury a činnosti orgánů, ovlivňují látkovou přeměnu. V racionální výživě dětí by měla být omezena spotřeba monosacharidů. Nejdůležitějším sacharidem v organismu je glukóza.
Tuky tvoří v potravě hlavní energetickou složku. Jsou základním komponentem tkáňových struktur, zejména buněčných membrán a nervového systému, které zabezpečují přesun liposolubilních vitaminů a poskytují ochranu a izolaci orgánům, jako jsou srdce a ledviny. Vitaminy představují organické sloučeniny, které si tělo člověka nedokáže samo syntetizovat. Jde o esenciální látky, jež jsou nezbytné pro správný průběh látkové přeměny v organismu. Vitaminy se rozdělují na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě (tab. 1 a 2).
Děti potřebují větší množství vitaminů než dospělí pro rychlejší látkovou výměnu, růst a dozrávání tkání a orgánů. Spotřeba vitaminů stoupá také při zátěži organismu, jakož i při opakovaných virových a bakteriálních infekcích.
Vláknina je součástí polysacharidů, které tvoří nestravitelnou složku potravin rostlinného původu. Věkově mladším dětem stačí 12–15 g vlákniny denně. Docílí se toho však menšími porcemi jídla.
Minerální látky jsou nepostradatelnou součástí organismu. Podporují růst, metabolismus a nervovou činnost. Podle množství potřebného pro organismus a podle jejich koncentrace v tělních tekutinách se rozdělují na: * makroelementy – sodík (Na), síra (S), vápník (Ca), chlor (Cl), fosfor (P), hořčík (Mg), draslík (K), * mikroelementy – železo (Fe), fluor (F), měď (Cu), mangan (Mn), chrom (Cr), selen (Se), molybden (Mo), jod (J); * stopové prvky – nikl (Ni), cín (Sn), křemík (Si), vanad (V).
Pro zdravý vývoj rostoucího dětského organismu je důležitý dostatečný příjem především vápníku a železa. V každém případě je u dětí nutná vyvážená pestrá strava. Ta musí obsahovat všechny základní složky výživy, které mají podle možnosti stále stejný vzájemný poměr. Různorodá a zdravě připravená strava složená z ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin a masa garantuje dobré zásobování dětského organismu výživnými látkami, nevyjímaje vitaminy a minerální látky.
Takzvaná výživová pyramida pro děti ukazuje závislosti složek potravy podle jejich obsahu živin a množství, v jakém by se měly tyto potraviny konzumovat. Energeticky nejbohatší jsou potraviny na vrcholu pyramidy (tuky, oleje, sladkosti), které by děti měly konzumovat v co nejmenším množství. Základna pyramidy je nejširší (těstoviny, cereálie, chléb, rýže) a těchto potravin by mělo dítě konzumovat nejvíce. Větší důraz se klade na celozrnné výrobky, které obsahují vlákninu. Stejně významnou pozici pyramidy obsazují rostlinné oleje, jež jsou zdrojem nepostradatelných nenasycených mastných kyselin. Nezbytnou součástí stravy dětí je ovoce, zelenina, mléko, mléčné výrobky, maso a luštěniny. Již v útlém věku si dítě vytváří první nové stravovací návyky a chuťové preference. Z tohoto důvodu je velmi důležité vštěpovat dětem zásady správné životosprávy již od útlého věku. Nejefektivnějším způsobem, jak vštípit dítěti zásady správné výživy, je být mu pozitivním příkladem. Pokud dítě seznámíme s dobrými a zdravými pokrmy a pomůžeme mu vypěstovat si zdravé stravovací návyky, dá se předpokládat, že je bude dítě uplatňovat po celý život. Návyky správné výživy se mají u dětí vytvářet individuálně a pomalu. Při jejich vytváření a upevňování je velmi významná také spolupráce mezi rodiči a učiteli. Styl výživy zakládá u dítěte jeho rodina, ale školní a předškolní zařízení se výrazně podílejí na vytváření a upevňovaní zdravých stravovacích návyků.
Správné a zdravé stravovací návyky upevňují také následující faktory: * lákavá úprava jídla, * klidné, kulturní, estetické prostředí, * dostatek času na stolování.
Pokud poukazujeme na zdravé stravovací návyky, je nutné ještě zdůraznit, že vývoj dětského organismu potřebuje pravidelný a optimální příjem energie v průběhu celého dne.
Energetický příjem energie podle fyzické aktivity dítěte: snídaně 25 %, svačina 10–15 %, oběd 30–35 %, svačina 10 %, večeře 15–20 %.
Snídaně představuje nejdůležitější jídlo dne. Doporučují se potraviny bohaté na energii, vápník, vitamin A, D a bílkoviny, doplněné o vhodné nápoje.
Dopolední svačina by měla být tvořena ovocem a zeleninou.
Oběd, stejně jako ostatní chody v průběhu dne, je velmi důležitý. Jeho součástí by měla být vždy polévka a jako hlavní jídlo se dětem doporučuje nejčastěji konzumovat libové maso, ryby.
Odpolední svačina by měla být výhradně koncipována jako lehké jídlo.
Večeře je pro dítě nesmírně důležitá a je potřebné, aby dítě vždy večeřelo. Doporučuje se večeřet lehce stravitelná jídla, a to minimálně alespoň dvě hodiny před spaním.
Pitný režim dětí: Pravidelný, dostatečný a přiměřený přísun základních živin, správné složení stravy a pitný režim jsou základní podmínkou zdravého vývoje dětského organismu. Pitný režim představuje doplňování tekutin, které se vyloučily z organismu fyziologicky anebo při nadměrné ztrátě. Organismus dítěte přijímá vodu z potravin rostlinného a živočišného původu. Voda vzniká také přímo v organismu v průběhu metabolismu jednotlivých složek potravy. Obsah vody v potravinách je proměnlivý. Z tohoto důvodu potraviny rozdělujeme na: * potraviny s vysokým obsahem vody – ovoce, zelenina, maso, mléko, * potraviny se středním obsahem vody – obiloviny, luštěniny, * potraviny s nízkým obsahem vody – cukr, olej.
V nápojích se množství vody pohybuje v závislosti na množství přidaného cukru a ostatních látek. Děti velmi citlivě snášejí nedostatek tekutin. U kojenců je spotřeba vody na kilogram hmotnosti třikrát větší než u dospělého jedince. Obsah vody v dětském organismu tvoří až 70 % tělesné hmotnosti. Ztráty tekutin v množství okolo 10 % tělesné hmotnosti představují ohrožení života dětí. Je potřebné, aby děti měly možnost vypít v průběhu celého dne tolik, kolik vyžadují. Platí tu však jedna důležitá zásada, a to volit vhodné nápoje, ke kterým patří čaj, neslazená voda apod. Děti by měly přijímat tekutiny pravidelně a vědomě. Ze strany rodičů i pedagogů školních zařízení je potřebné sledovat pitný režim a dbát o osvojení jeho zásad.
Přiměřená potřeba vody u dětí v předškolním věku je 70–100 ml/kg/den = 1500–2000 ml/den.
Pravidla vhodného pitného režimu u dětí: * důležitá je správná teplota nápoje (asi 20– 25 °C), * nedoporučuje se pití chlazených nápojů v létě a horkých nápojů v zimě, * základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá stolní voda, * pro děti je vhodný také ovocný sirup, dostatečně zředěný vodou (aby nápoj nebyl příliš sladký), * denní příjem tekutin mohou vhodně doplnit ovocné čaje, které nesladíme, * 100% ovocné džusy je vhodné ředit stolní vodou v poměru alespoň 1 : 1.

Závěr

Optimální výživa v dětském věku podporuje odolnost, výkonnost a celkový zdravotní stav organismu. Vyvíjející se organismus dítěte je zvlášť citlivý na kvalitu výživy. Strava dítěte musí odpovídat biologickým potřebám organismu po stránce kvalitativní a kvantitativní. Spolu s konzumací výživy je nesporný význam příjmu adekvátních tekutin. Je především otázkou přístupu rodičů, aby jejich dítě mělo optimální výživu odpovídající růstovým a vývojovým potřebám.

Literatura

BABČÁK, M. a kol. Základy vnútorného lekárstva pre poslucháčov Fakulty zdravotníctva PU. 1. vyd. Prešov: DAH, 2008. 172 s. ISBN 978-80-969865-2-1.
BÁNOVIČ, P.; BUCHANEC, I.; ZIBOLEM, M. Detská gastroenterológia 1. Martin: Osveta, 2003. 337 s. ISBN 80-806-3099-2.
GREGORA, M. a kol. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 94 s. ISBN 80-247-9022-x.
HAVLÍNOVÁ, M.; VENCÁLKOVÁ, a kol. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha: Portál, 2000. 217 s. ISBN 80-7178-383-8.
HELD, Ľ. a kol. Teória a prax výchovy k zdravej výžive v školách. 1. vyd. Bratislava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, 2006. s. 769. ISBN 80-80-8082-077-5.
MIŠKEJEOVÁ, G. Pitný režim – základ života. In Zdravý život. 2010, roč. 2, č. 6, s. 10–11. ISSN 1337-9720.
Nevoral , J. et al. Výživa v dětském věku. Jinočany: Nakladatelství H+H Vyšehradská, 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5.
OLIVIERUSOVÁ, L. Mýty a pověry o výživě. Příbram: Nakladatelství EB, Eva Babická, 2003. ISBN 80-903234-4-8. PERLÍN, C. Komplementární výživa – komentár Výboru pro výživu ESPGHAN. In Československá Pediat. 2010, roč. 65, č. 1, s. 34–40. ISSN 0069-2328.
VALACHOVÁ, I. Výživová pyramída, odporúčané výživové normy pre deti. 2009.[cit. 2011. 03. 15]. Dostupné na: http://babetko.rodinka.sk/index.php?id=vyzivova-pyramida. ISSN 1335-8006.

Souhrn Dětský věk se vyznačuje intenzivními somatickými a funkčními změnami. Jednou ze základních životních podmínek je optimální výživa, která je nezbytná pro zdravý tělesný a duševní vývoj dítěte. Výživa v dětském věku představuje jednu z nejdůležitějších součástí krytí energetické potřeby, zabezpečení růstu a vývoje dítěte. Klíčová slova: růst, vývoj, výživa, pitný režim, dítě

Tabulka 1: Vitaminy rozpustné v tucích a jejich potravinový zdroj (Babčák a kol., 2008)
Vitamin A (retinol) mléčné výrobky, zelenina
Vitamin D (kalciferol) ryby, rybí olej, mléčné výrobky
Vitamin E (tokoferol) rostlinný a olivový olej, celozrnné výrobky, listová zelenina
Vitamin K (fylochinon) vaječný žloutek, mléčné výrobky, listová zelenina

Tabulka 2: Vitaminy rozpustné ve vodě a jejich potravinový zdroj (Babčák a kol., 2008)
Vitamin B1 (thiamin) maso, játra, obilniny
Vitamin B2 (riboflavin) maso, játra, obilniny, mléko
Vitamin B6 (pyridoxin) pšenice, kukuřice, maso
Vitamin B12 (kyanokobalamin) játra, maso, mléčné výrobky, vejce
Vitamin C (kyselina askorbová) syrové ovoce a zelenina
Vitamin PP (niacin) oříšky, maso, mléčné výrobky, kyselina listová, listová zelenina

O autorovi| Ing. Jarmila Dučaiová, Mgr. Blažena Litvínová, Spojená škola A. Dubčeka, Vranov nad Topľou (jarmila39@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!