Zdravotní nástrahy léta

V nejbližších týdnech nadejdou dlouho očekávané teplé letní dny a dovolená. Většina lidí se snaží trávit dovolenou mimo své domácí prostředí, a proto lze očekávat, že nějaká ta komplikace na sebe nemusí dát dlouho čekat. Ač čtenáři Sestry patří ve většině případů ke zdravotníkům, tzn. odborníkům i na „řešení komplikací způsobených létem“, rozhodli jsme se shrnout obecná rizika léta a pojmout je tak, aby byly tyto informace srozumitelné také jejich laickému okolí.

Na co nesmíme před dovolenou zapomenout? Pro příjemné prožití času volna je nepochybně důležitý dobrý duševní i tělesný stav před odjezdem. Před dovolenou bychom neměli zapomenout na čtyři základní věci:

1. Zdravotní pojištění (je dobré si zkontrolovat dobu platnosti, co vše a do jaké výše pojištění zahrnuje, zda není vhodné se pro některé aktivity připojistit).

2. Prohlídka u lékaře před odjezdem (navštívit zubaře, praktického lékaře, popř. gynekologa). Pokud pacient trpí nějakými chronickými chorobami, je dobré se poradit, zda je vůbec vhodné se na cestu vydávat, nebo zjistit konkrétní opatření, aby se jeho stav nezhoršil. Je důležité nechat si předepsat dostatek léků, které pacient pravidelně užívá.

3. Očkování (důležité je znát epidemiologickou situaci v zemích, kam mají lidé namířeno, a včas navštívit hygienickou stanici nebo praktického lékaře a zajistit si potřebnou vakcinaci a profylaxi v případě malárie, virové hepatitidy A, klíšťové encefalitidy, žluté zimnice, cholery, vztekliny či břišního tyfu apod.). Je nutné si uvědomit, že i ve vyspělých evropských státech není běžně populace proočkována proti všem tzv. dětským infekčním nemocem, tak jako v ČR. Podle WHO je možné se setkat z dětských nemocí s TBC, spalničkami a dávivým kašlem. I když proti spalničkám je předpokládána celoživotní imunita, nákaza dávivým kašlem je s odstupem doby možná. Zvláštní pozornost si zaslouží očkování proti tetanu, které by se mělo obnovovat každých deset let.

4. Vybavení cestovní lékárničky (objem a vybavení lékárničky je nutno přizpůsobit počtu osob, pro které bude určena, délce a místu pobytu či způsobu cestování). Při vybavování lékárničky je dobré poradit se v lékárně.

Doprava

S cestováním vlakem, autem či autobusem má většina lidí vlastní dlouholeté zkušenosti. Letadlem se necestuje tak často, proto je dobré vědět, že při vzlétání a přistávání mohou mít cestující nepříjemné pocity. Příčinou je přetlak ve středním uchu a přebytečný vzduch unikající Eustachovou trubicí. Tlaky vyrovnává bonbon, žvýkačka, popř. alespoň polykání. Dlouhé sezení může znamenat riziko trombózy žil dolních končetin s nebezpečím vzniku plicní embolie. Je dobré si při delších letech procvičovat dolní končetiny alespoň vsedě. Během cesty je vždy dobré mít v příručním zavazadle vlhčené ubrousky, léky proti kinetóze a antacida proti překyselení žaludku. Není dobré se přejídat či nadbytečně pít. Oblečení je důležité volit volné a prodyšné, nejlépe z bavlny.

Stravování a komplikace s ním spojené

Až polovinu osob cestujících do zemí s nižší úrovní hygieny postihuje průjem. K onemocnění dochází již většinou v prvním týdnu pobytu a průjem trvá 3-4 dny. Původcem mohou být mimo viry a bakterie také paraziti. Základem léčby je dostatek tekutin (dochází k velkým ztrátám), dieta (nemastná zeleninová polévka, rýžová či bramborová kaše, banánové či jablečné pyré, strouhaná mrkev, piškoty, suché rohlíky) a protiprůjmové léky.

Obecně platí, že bychom se měli vyhýbat potravinám nemytým (nejlépe je omývat balenou pitnou vodou z obchodu), pochybného původu a přípravy. Nejvíce alimentárních nákaz vzniká z nedopečeného masa a kontaminované vody (používá se k přípravě ledu do nápojů a omývání ovoce a zeleniny). Pro místa s nižším hygienickým standardem platí, že ochutnáváním místní kuchyně na sebe vždy cestovatelé berou riziko průjmů a parazitóz.

V teplých oblastech není třeba vysoký příjem energie a zastoupení tuků v jídelníčku může být minimální. Zvláštní pozornost by se měla věnovat konzumaci neznámého tropického ovoce. U mnoha lidí mírného pásma může způsobit alergie. V horkých dnech je potřeba také dodržovat dostatečný pitný režim. Ideální je čistá pitná voda, minerální voda, popř. vodou ředěný džus či šťáva nebo čaj. Alkohol, kávu a přeslazené limonády se ve větším množství konzumovat nedoporučuje.

Pobyt na slunci

Sluneční paprsky mají na organismus nesporně pozitivní účinky (syntéza vitaminu D, E, zlepšení psoriázy a alergických onemocnění), ale i negativní stránky (tvorba vrásek, fotodermatózy, vznik melanomu). Sluneční záření má na svědomí tzv. fotostárnutí kůže. To je způsobené UVA zářením, které proniká do hlubších vrstev pokožky a poškozuje buňky. Výsledkem jsou vrásky a pigmentové skvrny. UVB paprsky jsou agresivnější a působí především na vrchní část pokožky. Způsobují spálení. Ohrožená je především kůže světlejší. Reakce kůže může být navíc umocněna některými léky (např. antibiotik, léky na vysoký tlak, na uklidnění či proti zánětům, místně používanými mastmi nebo gely), kosmetickými přípravky nebo parfémy.

Je nutné nechat pokožku zvykat na intenzivní sluneční záření postupně. Zpočátku je lépe pobývat ve stínu, vystavovat se paprskům jen krátce. Velice důležité je chránit oči slunečními brýlemi, hlavu kloboukem a pokožku pravidelným nanášením opalovacího krému s vysokým UV faktorem. Přípravkem na opalování by měla být pokožka ošetřena asi 20 minut před pobytem na slunci. Po slunění je pokožka vysušená a potřebuje hydratovat. Krémy a balzámy po opalování, nejlépe s obsahem dexpanthenolu, zklidní pokožku a poskytnou jí odpovídající ošetření.

Polední slunce by rozhodně mělo být tabu. Ani opálení jedinci by se neměli pohybovat na slunci mezi 11. a 15. hodinou. V jižních zemích domorodci dobře vědí, proč zachovávat popolední siestu. Proto by ani turisté neměli trávit každý den po poledni čas na slunci či prohlídkami památek. Při nadměrném pobytu na slunci nám mohou hrozit úžeh nebo úpal. Úžeh je přímé poškození organismu při pobytu na slunci, kdy sluneční záření dopadá přímo na oblast hlavy a šíje. Může dojít k rychlému vzestupu teploty v oblasti termoregulačních center.

Příznaky jsou únava, bledost, malátnost, pocit na zvracení, zvracení, silné pocení, zrychlený pulz, snížení krevního tlaku, mdloby, v těžších případech až kolapsový stav, vzestup tělesné teploty, poruchy vědomí. Základem terapie je odstranění příčiny potíží. Uložit postiženého do stínu, uvolnit oděv, podložit dolní končetiny, podávat chladné tekutiny, omýt pokožku těla chladnou vodou a zvýšit proudění vzduchu (postiženého ovívat, větrat). Zarudlou, spálenou pokožku je nutné ošetřit krémem či mlékem po opalování nebo potřít dexpanthenolem. Postižený by neměl být vystaven slunci následujících 48 hodin.

Úpal vzniká jako poškození organismu teplem. Dojde k němu za předpokladu, že tělo není schopno pomocí termoregulace (hlavně při současné dehydrataci, vysoké vlhkosti vzduchu) vyloučit dostatečné množství tepla, což vede ke zvýšení tělesné teploty, často ke 40 °C. Dochází k bolestem hlavy, závratím, nauzee, zvracení, zrychlení tepu, zmatenosti, svalovým křečím, ztrátě vědomí a šokovému stavu. Pomoc je obdobná jako při úžehu.

Bodnutí a kousnutí hmyzem

Bodnutí běžným hmyzem způsobí většinou jen drobná poranění. Vpich bolí, zarudne, oteče a svědí. Snaha zbavit se tohoto obtěžujícího pocitu může vést k rozškrábání postiženého místa na kůži, které se může zanítit. Kožní zánět se pak často musí zdlouhavě léčit antibiotickými mastičkami. Po bodnutí včelou nebo sršněm je nejprve nutné odstranit opatrně, nejlépe pinzetou, žihadlo z rány, poté namístě bodnutí přidržet obklad namočený ve studené vodě je možné použít chladicí náplně z chladicí tašky, plátky citronu, brambory, okurky či cibule.

Pokud má postižený bodnutí v ústech, je nutné dát mu napít něčeho studeného nebo do úst kostku ledu. Problém nastává při vzniku alergické reakce na vosí nebo včelí bodnutí. Může dojít až k tzv. anafylaktickému šoku, který může postiženého ohrozit na životě. Mohou nastat vážné dechové potíže až bezvědomí. Je nutné podat včas antialergika a vyhledat lékařskou pomoc. Ochranou před bodavým hmyzem jsou například repelenty. Repelent nanášíme spíše na oděv, na kůži jen na co nejmenší místa. Jedna aplikace vydrží čtyři až osm hodin. Častější nanášení přípravku nezvyšuje účinnost, ale zvýší riziko podráždění kůže nebo sliznic. Po návratu z přírody je nutné repelent z kůže pečlivě smýt. Účinnou ochranou je oděv s dlouhými rukávy, dlouhé kalhoty a plné, vyšší boty. V současné době se dá koupit již i oblečení napuštěné látkou odpuzující hmyz, například klíšťata.

Po přisátí klíštěte hrozí infekce klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Proti klíšťové encefalitidě lze účinně očkovat, proti borelióze nikoli. Po návratu z přírody je dobré zkontrolovat, zda nedošlo k přisátí klíštěte. Pokud ano, co nejdříve klíště odstranit a ránu dezinfikovat. Je nutné vyvarovat se přímého dotyku s klíštětem, infekce by se mohla dostat do těla i malou oděrkou. Pokud má postižený podezření na infekci, je důležité vyhledat lékaře, který na základě krevních testů zjistí, zda došlo k přenosu infekce.

Na co si dát pozor při koupání

K létu patří neodmyslitelně koupání a vodní hrátky. Ideální pro pokožku a tělo je mořská voda a vzduch. U moře se může stát, že dojde k popálení medúzou. Vzniká silná, palčivá bolest, zčervenání v místě požehání, popř. potíže s dýcháním nebo mdloby. První pomoc spočívá v odstranění zbytků žahavé látky z kůže potřením postiženého místa antialergickou mastí, popřípadě podáním antihistaminik.

Pokud dojde k mdlobám, je nutné postiženého položit do stabilizované polohy a přivolat lékařskou pomoc. Ani rybníky a koupaliště v našich končinách nezaručují vždy stoprocentní jistotu, že si koupající se nepřinesou domů nějakou infekci (plísně, bradavice z bazénů). Často dochází ke znečištění našich vod jedovatými sinicemi. Nejlépe se jim daří právě v teplém počasí. Po koupelích v takto znečištěné vodě hrozí alergická vyrážka, nevolnost, dokonce i zánět spojivek.

Pokousání zvířetem

Většina zvířecích pokousání u nás neznamená ohrožení života. Při pobytu za hranicemi je nutné vždy vyhledat lékařskou pomoc a informovat se o léčbě. Při uštknutí hadem se rána nesmí vysávat, je nutné okolí rány očistit a poraněnou končetinu znehybnit. Udržovat postiženého v klidu a podávat tekutiny. Okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Při pokousání zvířetem se doporučuje krvácející ránu stisknout čistým kapesníkem, popř. ji obvázat, zjistit, zda je zvíře očkované a vyhledat lékaře. Může hrozit vzteklina, v lepším případě se může i zdánlivě malá rána infikovat a je nutná léčba antibiotiky. Je třeba dbát na očkování proti tetanu (viz. výše).

Úrazy a pohmožděniny

O dovolené řada lidí s chutí vyrazí za sportem. Problém je v tom, že během roku mají pohybových aktivit většinou málo. S nástupem na aktivní dovolenou jsou najednou všechny části pohybového aparátu podrobeny zátěži, na kterou nejsou připraveny. Při poranění se pak dostavuje porucha funkce postižených orgánů, jejich pohyblivost je omezena a často provázena větší či menší bolestivostí. Včas a dobře provedená první pomoc určuje další osud postiženého, hlavně dobu, kterou pacient stráví na léčení a rehabilitaci.

Okamžitá pomoc u pohmožděnin, podvrtnutí a vymknutí spočívá v chlazení postiženého místa. Studený obklad působí protibolestivě, zmírňuje krvácení do tkání a zpomaluje rozvoj otoku. Následně je nutné znehybnění postižené části těla. Zpravidla stačí zabalení do ručníku, šátkového obvazu či obinadla. U velkých svalových skupin je vhodné znehybnění pomocí dlahy. Poté je nutné ošetřit povrchové odřeniny, očistit vodou a přikrýt krycím obvazem.

Zásadně se při postižení kloubů nesmí napravovat končetina navracením do původní polohy. Důležité je kloub znehybnit, omezit jeho pohyb (leukoplastí prsty, elastickým obinadlem kotník, koleno, zápěstí, dlahou kyčel). Pokud dojde při úrazu ke krvácení, je nutné zastavit ho tlakovým obvazem, podvázáním končetiny nebo přitlačením rukou. Jedná-li se o dolní končetinu, postiženého je vhodné položit a končetinu podložit tak, aby byla ve vyvýšené poloze. Jde-li o ruku, je dobré jí pomoci přidržením také ve vyvýšené poloze, aby se zmenšilo množství krve, které do ruky proudí. Při lehkých poraněních se může postižený dopravit k odbornému vyšetření s pomocí přátel, známých nebo rodiny. Pokud se jedná o těžší poranění, je nutné zajistit transport odbornou zdravotnickou službou.

RNDr. Monika Herczeghová. Plzeň (kovarmonika@seznam.cz)


ČERVENÁ SKVRNA OD KLÍŠTĚTE

Zarudnutí na kůži jako znamení nákazy lymeskou boreliózou (latinsky erythema migrans) se může objevit v průběhu jednoho dne až měsíce po odstranění přisátého klíštěte. Ne každé zčervenání však musí ohlašovat borreliózovou infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou 5-6 cm v průměru, ale někdy zasahuje přes celý trup nebo končetinu a u přisátí pak je široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne pozornosti, protože se člověk obvykle zaměří jen na bezprostřední okolí místa přisátí. Důležité je i to, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když klíště přeneslo na člověka nákazu.

Ačkoli je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, například v USA, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v ČR, nemusí být přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Červený flíček však obvykle nákazu lymeskou boreliózou neznamená, většinou bývá drobný a někdy i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Tehdy jde pouze o místní zánětlivou reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Místo přisátí klíštěte se vyplatí sledovat a kontrolovat ještě měsíc po jeho odstranění. Pokud se zde objeví podezřelé zarudnutí, je důvod k provedení testu na boreliózovou infekci. (vek)

www.meditorial.cz

Ohodnoťte tento článek!