Zdravotní stav uchazeče o zaměstnání

Jak vyplývá z informace MPSV o počtu nezaměstnaných v ČR, k 30. 4. 2010 bylo v evidenci úřadů práce 66 513 osob se zdravotním postižením, což představuje 12,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zatímco na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 16,4 uchazeče o zaměstnání, na jedno volné pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením připadalo už 30,9 % osob se zdravotním postižením.

Je evidentní, že zdravotní stav občana obecně, a to nemusí jít jen o osobu se zdravotním posti
žením, významným způsobem ovlivňuje jeho práva a povinnosti jako účastníka právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti.

Zdravotní stav uchazeče o zaměstnání je důležitou právní skutečností a zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, jsou vážnými důvody pro účely zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.).

Zákon o zaměstnanosti deklaruje každé fyzické osobě, která chce a může pracovat a o práci se uchází, právo na zaměstnání, kterým se rozumí právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, právo na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je uznána dočasně neschopnou práce.

Zprostředkované zaměstnání musí odpovídat zdravotní způsobilosti uchazeče

Každá fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, které musí odpovídat její zdravotní způsobilosti. Fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle zákona o zaměstnanosti, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením.

Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé, nebo v případě, že registrujícího lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře.

Uchazeč o zaměstnání je povinen podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu

Fyzická osoba je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost úřadu práce podrobit vyšetření: a) ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce pokud
1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa,
2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci,
3. je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu, b) příslušným lékařem závodní preventivní péče, pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k provádění závodní preventivní péče ošetřujícím lékařem.

Fyzická osoba je dále povinna se za účelem posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být rekvalifikována, podrobit psychologickému vyšetření, pokud takové vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.

Úhrada nákladů spojených s posouzením zdravotního stavu a psychologickým vyšetřením

Zákon o zaměstnanosti ukládá zdravotnickým zařízením povinnost provést za úhradu na žádost úřadu práce vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby, a to do 15 dnů ode dne, kdy obdržela tuto žádost. Výše úhrady za výkony se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a jinými právními předpisy. Úhradu poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením.

Podle zákona o zaměstnanosti se zdravotnické zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede vyšetření zdravotního stavu nebo je neprovede ve stanovené lhůtě, za což mu může být úřadem práce uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání.

Úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí takového uchazeče o zaměstnání, jestliže bez vážného důvodu odmítne podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu, psychologickému vyšetření nebo maří součinnost s úřadem práce. Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce, a přesto je neplní. Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání proto, že bez vážného důvodu odmítl podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu nebo psychologickému vyšetření, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání proto, že neplní povinnosti vůči úřadu práce, přestože podle lékařského posudku je schopen tyto povinnosti plnit, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Vážné důvody pro účely zákona o zaměstnanosti

Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vážnými důvody spočívající v:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, 6. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Zvýšená péče o uchazeče o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav potřebují

Zákon o zaměstnanosti ukládá úřadům práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc, těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán a při určení jeho obsahu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání.

Zaměstnavatelé jsou povinni na vyžádání úřadu práce vybrat z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, a v charakteristice pracovního místa jsou povinni uvést informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti se za náhradní dobu zaměstnání považuje doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci a pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Občanům se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce

Právo na pracovní rehabilitaci: Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci, tj. souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením a který také hradí náklady s ní spojené.

Co pracovní rehabilitace zahrnuje? Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Individuální plán pracovní rehabilitace sestaví úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost: Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje též přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy.
Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy, které jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace.

Chráněné pracovní místo: Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa a příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že vrácení příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů.

Společensky účelná pracovní místa: Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa poskytují úřady práce příspěvky.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů.

Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa: Úřad práce může poskytovat příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijmeli však zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením a uchazeče o zaměstnání staršího 50 let věku, může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.
Místně příslušným pro uzavření dohody o poskytování příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je úřad práce, v jehož evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn.

Příspěvek na zapracování: Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy a lze ho poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Příspěvek na zapracování jednoho uchazeče o zaměstnání může tudíž činit maximálně 6000 Kč.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání: Zákon o zaměstnanosti ukládá úřadům práce, zaměstnavatelům, právnickým a fyzickým osobám a dalším subjektům podle zvláštních právních předpisů vykonávajícím činnosti podle tohoto zákona povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů taxativně stanovených zákonem o zaměstnanosti, mj. i z důvodu zdravotního stavu. Zákon vymezuje, co se rozumí přímou a nepřímou diskriminací. Například stanoví, že nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla k zaměstnání přístup.

Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, byly odstraněny následky tohoto porušování a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost nebo vážnost fyzické osoby a zajištění nápravy uvedené v předchozí větě nebylo postačující, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady nemajetkové újmy v penězích určí na návrh fyzické osoby soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.

Správní trestání: Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona, za což jí může být úřadem práce uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.


O autorovi: Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., výzkumná skupina Trh práce a zaměstnanost, Praha

Ohodnoťte tento článek!