Zhodnocení vývoje dětí s nízkou porodní váhou

Motto: „Nad zlato dražší klenot je dítě, avšak nad sklo křehčí…“ (J. A. Komenský)


SOUHRN: Článek se věnuje tématu zhodnocení vývoje dětí s velmi nízkou porodní hmotností v šesti letech života. Autorka se výzkumem snažila zjistit rozdílnost pohledu dětského lékaře a rodičů na vývoj nedonošeného dítěte. Věnovala se také zjištění vlivu nedonošenosti na fungování rodin a na rozpad manželství, a zda jsou tyto děti schopny se začlenit mezi ostatní zdravé členy společnosti. V neposlední řadě v několika oblastech popsala, jak kvalitní život tyto děti mají.
Klíčová slova: kvalita života, neonatologie, viabilita plodu, nedonošený novorozenec, morbidita, mortalita, rehospitalizace, riziková poradna, dětská mozková obrna, lehká mozková dysfunkce

SUMMARY: The article addresses evaluation of the development of children with extremely low birth weight at six years of life. The author tried to evaluate the differences in understanding the development of premature babies by pediatricians and the parents. She also looked into the impact the premature birth can have on family functioning and marriage, and whether these children can be integrated into healthy society. She also describes the quality of life of the children.
Key words: quality of life, neonatology, fetus viability, premature newborn, morbidity, mortality, rehospitalization, risk counseling, cerebral palsy, minimal brain dysfunction


 

Zhodnocení vývoje dětí s nízkou porodní váhou

Od roku 1975 probíhá na Dětské klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové každoročně sledování nedonošených dětí. V poradně pro rizikové novorozence proto hodnotíme děti ve 2 a 6 letech života. Na sledování se podílí kompletní multidisciplinární tým, který tvoří praktický lékař, neonatolog, dětský neurolog, specialista na rehabilitaci, oftalmolog, ORL lékař, foniatr, psycholog, ortoped, logoped a sociální pracovník.

Cílem empirické části výzkumu bylo zjistit, jaký je vývoj dětí s velmi nízkou porodní hmotností v šesti letech života, dále jsem chtěla porovnat pohled dětských lékařů a rodičů na vývoj nedonošeného dítěte, zjistit vliv nedonošenosti na fungování rodin a na rozpad manželství a zajímala mě také schopnost začlenění nedonošených dětí do společnosti.

Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit věk, vzdělání, zaměstnání rodičů, rodinný stav, umístění dítěte v kojeneckém ústavu, náhradní rodinné péči, dětském domově, docházku v mateřské a základní škole, potřebu speciální školy, potřebu logopedie a nutnost odkladu školní docházky. Mezi indikátory kvality patřily osobní údaje dítěte (porodní hmotnost, porodní délka, gestační týden), růst (tělesná délka, hmotnost, obvod hlavy), neurologický nález, údaje o rodičích dítěte, socioekonomická úroveň rodiny, morbidita, operace, školní docházka a vliv nedonošeného dítěte na rodinu.

Metodou šetření kvantitativního výzkumu byl standardizovaný dotazník a dokumentace z poradny pro rizikové novorozence.
Zkoumala jsem 49 dětí s porodní hmotností pod 1500 g v 6 letech života. Tyto děti se narodily mezi 23.–35. gestačním týdnem. Nejnižší hmotnost byla 480 g a nejvyšší hmotnost 1730 g. Dotazníky jsem rozesílala pediatrům a rodičům.

Follow-up neboli dlouhodobé sledování slouží pro zjišťování mortality a morbidity, integraci dítěte do vzdělávacího procesu, později do společnosti. Dále chceme včasně diagnostikovat odchylky vývoje a včasně reagovat na následky nedonošenosti. Follow-up má význam pro poradenství a pomoc rodičům. Je důležité i pro zajištění kvality péče a její zvyšování, dále je potřebné pro vzdělávání, vědu a výzkum.

Poradna pro rizikové novorozence sleduje děti pod 1500 g, pod 34. týden těhotenství, děti s IUGR (intrauterinní růstovou retardací), dále sdružuje děti s postižením CNS (asfyxie, PVL – periventrikulární leukomalacie, IVH – intraventrikulární hemoragie, meningitis), s respirační problematikou (zejména BPD – bronchopulmonální dysplazie), s GIT problematikou (NEC – nekrotizující kolitida, neprospívání), s postižením očí (ROP – retinopatie nedonošených) a sluchu a s komplexní problematikou (sepse, VVV – vrozené vývojové vady).

Vyšetření v rizikové poradně je fyzikální (pediatrické, neurologické) – pod 32. t. t. = týden těhotenství = gestační týden, a ještě do 1 roku věku dítěte; oční – ve 32. t. t.; ortopedické – ve 46. t. t.; sluchové – v 8.–12. měsíci; UZ mozku.

Mezi indikátory morbidity patří růstová restrikce, neurologické následky (DMO, ADHD, hydrocefalus, epilepsie, PMR – psychomotorická retardace), oční následky (ROP, slepota, brýle, strabismus, astigmatismus), senzorineurální hluchota, opakované insekty dýchacích cest a vrozená těžká luxace kyčelního kloubu.

Existuje 12 perinatologických center – FN Brno, Nemocnice České Budějovice, FN Hradec Králové, Nemocnice Most, FN Olomouc, FN Plzeň, ÚPMD Praha 4-Podolí, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, FN v Motole, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Baťova krajská nemocnice Zlín. Za zmínku stojí support groups – Nedoklubko. Jedná se o sdružení rodičů a přátel nedonošených dětí. Vzniklo v červnu 2002. Jeho cílem je podporovat rodiče nedonošených dětí, umožňuje pravidelné setkání v ÚPMD Podolí, přístup ke kvalitním informacím a zprostředkovává kontakty.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Graf 4

Graf 5

Mezi nejdůležitější ošetřovatelské diagnózy patří:

* aspirace, riziko vzniku,
* bolest,
* dýchání nedostatečné, výměna plynů v plicích porušená,
* infekce, riziko vzniku,
* kožní integrita porušená,
* poškození, zvýšené riziko.

Výsledky výzkumu

Návratnost dotazníků byla 100%. Chlapců bylo 43 % a dívek 47 %. Růstovou restrikcí při narození trpělo 16 dětí. Růstová restrikce se hodnotí při narození, v 1. roce a v šesti letech života. Nejpatrnější byla jak u chlapců, tak u dívek v 1. roce života. Nejvíce matek mělo středoškolské a střední odborné vzdělání bez maturity (33 %), většina matek byla vdaných (67 %). Morbiditou trpí 74 % dětí, neurologický nález má 30 % dětí, oční komplikace 64 % dětí, speciální školu navštěvuje 32 % dětí, logopedii potřebuje 45 % dětí a odklad školní docházky vyžaduje 57 % dětí. V rámci neurologického nálezu má DMO 18 % dětí, ADHD 14 % dětí, hydrocefalus 10 % dětí, epilepsii 8 % dětí a PMR 6 % dětí.

Z očních komplikací je nejpatrnější retinopatie nedonošených. ROP trpí 28 % dětí, slepých je 6 % dětí, brýle nosí 24 % dětí, strabismus mají 4 % dětí a astigmatismus mají 2 % dětí.
Jak již bylo zmíněno, dotazníky jsem rozesílala pediatrům a rodičům. Kvalitu života jsem hodnotila v oblasti smyslů, motoriky, citů, učení, sebeobsluhy a bolesti.

Závěr

Rodí se 1 % dětí s velmi nízkou porodní hmotností. Do propuštění domů přežívá 85 % dětí. Pohled rodičů na nedonošené dítě je pozitivnější než pohled dětských lékařů. V závěru výzkumu klesá množství postižených dětí. Děti pod 1000 g mají 20% riziko handicapu.


O autorovi: Bc. Lucie Rambousková, DiS. Jednotka intenzivní a resuscitační péče pro novorozence, Dětská klinika, FN Hradec Králové (lucie.rambouskova@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!