Zhoubný nádor střeva

Slovo prevence se v současnosti objevuje snad v každém hovoru a velmi často se pacienti vyptávají už sester v předsálí ordinace. Otázky se nevztahují jen k zaměření lékařského ošetření, na které pacient přišel. Nutně to zvyšuje nároky na informovanost sester i v jiných oborech, než ve kterých konkrétně pracují. Přinášíme 25 otázek a odpovědí pacientů, týkajících se nádorů tlustého střeva.

* Je to časté onemocnění v naší populaci?

Ano. Celosvětově jsou počty nemocných vztaženy na 100 000 obyvatel nejvyšší v civilizovaných zemích. Naše republika se dlouhodobě zařadila na první místa v celosvětových statistikách.

* Jaké jsou rizikové faktory?

Mezi rizikové faktory patří strava s vysokým obsahem živočišných tuků a červeného masa, nízký obsah vlákniny ve stravě, nadváha, konzumace alkoholu a nedostatečný příjem některých látek, jako je vitamin C a kyselina listová.

* Můžu nějak ovlivnit vznik nádoru stravou?

Ano. Omezte příjem alkoholu, omezte tučnou stravu, jezte více drůbež a ryby než tučná masa a uzeniny. Jezte hodně ovoce a zeleniny, protože obsahuje vlákninu, ale také vitaminy a stopové prvky. Omezte uzení a grilování na ohni a také smažení jídel. Nekuřte. Omezte solení. Sportujte, hlídejte si váhu.

* Dědeček onemocněl na nádor střeva v 75 letech. Onemocním také?

Jsou některé rodiny, kde se vyskytuje nádor střeva v mladém věku a postihuje několik příslušníků rodiny. Víme, že dědičné formy představují asi 5-15 % všech nádorů střeva. Daleko častější je tzv. sporadický karcinom, který představuje asi 80 % všech zhoubných nádorů a nedědí se.

* Léčím se od dětství na zánětlivé onemocnění střeva (ulcerózní kolitidu). Mám vyšší riziko, že onemocním nádorem střeva?

Ano. Patříte do tzv. skupiny s vysokým rizikem, kam patří i ti, kteří mají polypy střeva, mají po operaci nádoru střeva, prsu, vaječníku. Za osoby s možným zvýšeným rizikem považujeme i ty, jejichž rodiče nebo sourozenci měli nádor střeva.

* Je onemocnění vyléčitelné?

Pokud přijdete včas, je vyléčitelné. Bohužel více než polovina případů je zachycena až v pokročilém stadiu onemocnění.

* Jak nádor vznikne?

Asi 80 % zhoubných nádorů vzniká na podkladě přeměny původně nezhoubného nádoru. Na střevní sliznici se tvoří polypy (což jsou takové „bambulky“ na stopce) a původně nezhoubná tkáň se zhoubně zvrhne. Tento proces může trvat i několik let. Pokud objevíme tento nezhoubný nádor nebo jeho počáteční přeměnu, můžeme ho velmi snadno odstranit a nedojde ke zhoubné přeměně.

* Jaké jsou příznaky nezhoubného polypu?

V tom je právě problém, že žádné příznaky nejsou.

* Jaké jsou příznaky rakoviny střeva?

Záleží na tom, kde je nádor uložený. Pokud je blízko svěrače konečníku, může se projevit třeba častým nucením na stolici, odchodem krve a hlenu. V pravé polovině střeva může zůstat dlouho bezpříznakový a upozorní na něj třeba až vzniklá únava a chudokrevnost. Mezi nejčastějšími příznaky bývá změna pravidelnosti stolice, střídání průjmu nebo zácpy, přítomnost krve ve stolici, úzká stolice, nadýmání, pocit plnosti nebo křeče, pocit nedokonalého vyprázdnění, neúmyslná ztráta hmotnosti, zvýšená únava. Všechny tyto příznaky však ještě zdaleka nemusejí znamenat jen nádor střeva, mohou se vyskytovat i u některých nenádorových onemocnění. Platí tu však jedno pravidlo – vždycky je potřeba poradit se s lékařem.

* Měl jsem provedené odběry krve. Vyšetřili mi sedimentaci, krevní obraz, cholesterol a jaterní soubor. Vše bylo v pořádku. Znamená to, že jistě nemám nádor střeva?

Chudokrevnost a vysoká FW jsou příznakem až pokročilého onemocnění. Na druhou stranu ale vysoká sedimentace a chudokrevnost nemusejí vůbec znamenat nádorové onemocnění.

* Existuje nějaký preventivní program?

Provádí se vyšetření stolice na tzv. okultní krvácení. To je taková příměs krve ve stolici, která není vidět pouhým okem. Test je velmi jednoduchý a spočívá v tom, že tři dny po sobě dáváte vzorek stolice na malá papírová psaníčka. Princip testu vychází z toho, že většina nádorů ztrácí malé množství krve do stolice. Test samozřejmě nedokáže odlišit krvácení z nádoru či například z nějaké banality, jako jsou hemoroidy nebo nějaká prasklá žilka.

* Komu je test určen?

Test je určen osobám nad 50 let věku a vyšetření stolice je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Jedenkrát za dva roky je hrazen zdravotní pojišťovnou.

* Můžu během testu jíst normální běžná jídla?

Určitá omezení tady jsou. Během testu se doporučuje jíst hodně zeleniny, luštěnin a tmavého chleba. Naopak se nedoporučuje jíst krevní tučnice, jelita, prejt, prejtovou polévku, syrové maso a zvěřinu. Nemají se užívat léky, jako jsou vitamin C, Acylpyrin, léky pomáhající od bolesti hlavy, Ascorutin, Pelentan, Warfarin a léky snižující srážlivost krve, protože by test mohl být falešně pozitivní.

* Používá se tento test i v zahraničí?

Proběhly velké studie v Německu, Francii, Dánsku, Švédsku a Anglii s tímto testem. V zahraničí existují i jiné preventivní programy. Další možností v naší republice je, že si například sám zaplatíte kolonoskopii.

* Dává test stoprocentní jistotu, že jsem zdráv?

Falešná negativita testu může být způsobena tím, že polyp nebo nádor nemusí krvácet denně. Na druhou stranu po lécích, které snižují srážlivost krve, může být falešně pozitivní.

* Nyní mám bolesti břicha, častější stolice, odchod hlenu. Lékař mě posílá na vyšetření střeva. Nestačilo by udělat jen test na okultní krvácení?

Ne. Test je určen pro vyšetření bezpříznakové populace a vytipování těch, kteří mají být dále ošetřeni. Vaše příznaky je nutné došetřit po vyprázdnění nejlépe kolonoskopií.

* Co se stane, když je test pozitivní?

Je nutné došetřit střevo po vyprázdnění tzv. kolonoskopií. Vyšetření se provádí tak, že v poloze na levém boku vám lékař zavádí přístroj ve tvaru dlouhé ohebné hadice. Během výkonu se fouká do střev malé množství vzduchu. Vyšetření nahrazuje rentgen, protože přináší přesnější informace. Výhodou této metody je, že je vidět skutečná sliznice ve zvětšení na obrazovce. Je možné také odebrat vzorky na vyšetření pod mikroskopem. Odběr je nebolestivý, necítíte ho. Touto cestou je možné rovněž odstranit ze střeva nádorky střeva – polypy.

* Je to bolestivé?

Metoda patří spíše do kategorie protivných a nepříjemných vyšetření. Dnes se jí však dává celosvětově přednost před rentgenovým vyšetřením. Čím lépe jste vyprázdněný, tím jsou lepší podmínky k vyšetření. Před výkonem dostanete injekci proti bolesti a připichujeme během výkonu.

* Jak dlouho výkon trvá?

Vyšetření trvá asi 20 minut. Po výkonu vás necháme ještě půl hodiny ležet na naší vyšetřovně.

* Musím na kolonoskopii ležet v nemocnici?

Ne, nemusíte. Běžně se pacient vyprázdní doma a na výkon pak přijde ambulantně. Po injekci, kterou dostanete během výkonu, nesmíte 24 hodin řídit auto. Pokud bychom plánovali odstranění většího polypu, zůstáváte 24 hodin ležet v nemocnici.

* Co všechno spadá do přípravy na vyšetření?

Dostanete od nás poučení o výkonu, návod na přípravu a recept na projímadlo. Každé pracoviště má svůj osvědčený postup. Doporučujeme, aby byla jeden den kašovitá strava, další den jen čaj nebo minerálky, odpoledne vypijete čtyři sáčky projímadla rozpuštěné ve 4 litrech vody. Vyprázdníte se a další den nalačno provádíme výkon. Pokud máte těžce nemocné srdce nebo cukrovku, upravíme přípravu.

* Vyšetřují se takto i pacienti s vývodem (stomií)?

Ano. Je to běžný postup.

* Mívá výkon i nějaké komplikace a jak k nim může dojít?

Absolutní bezrizikovost nemůže zaručit žádný lékař. Komplikace jsou velmi vzácné (ani ne 1 %). Naše pracoviště je vybaveno moderní technikou, v provádění výkonu máme letité zkušenosti. Máme výhodu nemocničního zázemí pro případ jakékoli komplikace. Upozorněte lékaře, pokud trpíte nějakou alergií, máte zvýšený sklon ke krvácení například po vytržení zubu. Upozorněte jej také, pokud máte zelený zákal, závažné onemocnění srdce nebo epilepsii.

* Existuje ještě nějaká jiná možnost jak střevo vyšetřit? Slyšel jsem například o CT vyšetření.

CT vyšetření není pro vyšetření střeva vhodné. Upozorní nás až na větší nález. Užívá se hlavně k posouzení jater, uzlin a okolí střeva. Dnes se začíná vyšetřovat střevo s tzv. virtuální kolonoskopií, ale není to zatím běžně dostupné vyšetření a běžný postup. Pokud z nějakého důvodu kolonoskopii provést nelze, připadá v úvahu i rentgenové vyšetření střeva (irigo). Provádí se tak, že konečníkem dostanete „sádrový“ nálev a ke zlepšení přehlednosti se opatrně fouká vzduch. Hodnotí se nepřímý obraz sliznice na rtg snímku v tzv. dvojím kontrastu. Výkon je možná příjemnější než kolonoskopie, ale méně přesný. Během výkonu není možné například odebrat vzorky na vyšetření pod mikroskopem.


MUDr. Milana Šachlová, CSc. gastroenterolog Masarykův onkologický ústav v Brně

Ohodnoťte tento článek!