Život se stomií

Člověk se stomií prochází velkou životní změnou jak v oblasti sociální, tak změnou fyzického vzhledu. Vše záleží na mnoha faktorech, jak dlouho a za jakých podmínek se takto handicapovaný člověk zařadí zpět do běžného života.

Stomie je umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla. Stomie dělíme podle

lokalizace, resp. podle orgánu, který je vyveden na stěnu břišní, na kolostomie, ileostomie a urostomie. Nejčastější indikací k založení stomií jsou nádorová onemocnění kolorekta, dále divertikulitidy, specifické střevní záněty (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida), polypy, píštěle nebo např. inkontinence atd.
V rámci předoperační přípravy klademe velký důraz na výběr vhodného místa k založení stomie. Můžeme tak snížit riziko pooperačních komplikací, které by pacientovi mohly v dalším životě či aktivitách činit problémy (např. s přilnavostí stomické pomůcky). Cílem je zachování komfortu pacienta v běžném životě, aniž by mu samotná stomie ztěžovala denní režim (obr. 1 až 3 – zakreslení stomie).
V pooperačním období je velmi důležitá informovanost a edukace pacienta v péči o stomii v několika stěžejních oblastech, jako jsou např. hygiena a péče o kůži, stravovací návyky a celková výživa, oblékání, fyzická zátěž apod. Nezbytností edukace je nácvik výměny stomické pomůcky, při níž klademe důraz na zachování intimity našeho klienta. Je velmi důležitá spolupráce s nejbližší rodinou, která zajistí pomoc nejen v ošetřování stomie, ale i psychickou podporu, která pozitivně ovlivňuje rekonvalescenci pacienta. Nutností je zvolit vhodný jímací systém, od něhož pacient očekává jednoduchou manipulaci, bezpečnost, diskrétnost a v dnešní době i dostupnost. Stomické pomůcky jsou v současné době dostupné ve dvou základních variantách, a to jednodílné a dvoudílné.
Propuštěním stomika z nemocnice naše péče ovšem nekončí. Pokud pacientův stav nedovolí nebo rodina nemá možnost zajistit návrat do domácího prostředí, je nutností zajistit péči následnou, a to např. LDN, domovy pro seniory, hospicovou péči apod. Osvědčily se nám spolupráce s agenturami domácí péče či mobilním hospicem. Životní styl stomiků

„Pasivní stomik“: Do této skupiny pacientů řadíme ty pacienty, kteří se již nemohou vrátit zpět do aktivního života a žít plnohodnotný život, např. při vysokém věku nebo tím, že nemoc progreduje. Jedná se zejména o pacienty závislé na péči druhé osoby nebo zcela imobilní. Vzhledem k nemožnosti určení svých potřeb v péči o stomii je tento pacient ohrožen vznikem poškození peristomální kůže, které může vzniknout např. při nešetrném manipulování s pacientem při vertikalizaci, rehabilitaci či polohování. Je nezbytné, aby pečující osoba sledovala přilnavost stomické pomůcky a tím předcházela možným komplikacím.
„Aktivní stomik“: Je člověk plně zařazený do běžných denních aktivit bez velkého omezení. Naším cílem je pomoci pacientům ulehčit jejich denní aktivity výběrem vhodné pomůcky. Každý pacient má možnost volby stomického systému, tak jak mu vyhovuje k určitým činnostem. Výhodou je i dostupnost pomůcek.
Pacient se stomií není nijak výrazně omezen v aktivitách. Snad jen v pooperačním období a období rekonvalescence by se měl vyvarovat zvýšené fyzické zátěže, aby předcházel vzniku parastomální kýly. Ta sice pacienta přímo neohrožuje, ale může růst, následně ho může omezovat v pohybu, může činit problémy s vyprazdňováním stolice a v neposlední řadě je pacient ohrožen vznikem náhlé příhody břišní (uskřinutí kýly). Člověk může chodit i do zaměstnání, ale samozřejmě záleží, co a za jakých podmínek vykonává. Dále může vykonávat sportovní aktivity, jako plavat, jezdit na kole, potápět se, chodit na túry, tančit apod. Ve většině případů nepřichází ani o intimní život, který může být stejně plnohodnotný jako před založením stomie. Otázka početí a porození dítěte také není zcela ojedinělá. Tyto aktivity se mohou vykonávat buď se stávající pomůckou, kterou pacient běžně používá, nebo je zde možnost irigací (výplachy střev s následným použitím

minisáčků, krytek) nebo bez vyprázdnění střeva aplikací Vitala systému. Jedná se o bezsáčkový systém, který činí kolostomika po dobu 12 hodin tzv. kontinentním. Tento systém pracuje na bázi komprese střeva, zabraňuje odchodu stolice, ale plyny normálně odchází přes několikasložkový filtr. Je to jediné zařízení, které z 95 % tlumí zvuky, což jiné systémy nedokážou. Bohužel tento systém je zatím určen jen pro velmi úzkou skupinu pacientů a pouze pro kolostomiky. Ileostomici zatím tuto možnost nemají.
Nepatrné rozdíly mohou být v potřebách pacienta žijícího na vesnici. Ti mají spíše zvýšenou fyzickou aktivitu při obstarávání chodu kolem domu, hospodářství, zahrádek apod. Tito pacienti nejvíce využívají přídržných systémů (pásků) (obr. 4) nebo kýlních pasů (obr. 5).
Takto aktivní lidé, různých věkových skupin, mají možnost se sdružovat v organizacích pro ně určených. Mezi nejrozšířenější patří např. kluby stomiků. Zde si mohou vyměňovat navzájem zkušenosti ze života se stomií a čerpat nové poznatky, účastní se výletů, poznávacích zájezdů, rekondičních a lázeňských pobytů, kulturních akcí apod.
Souhrn Vytvoření stomie je vždy velkým zásahem do života nemocného. Kromě zdravotních komplikací však mohou pacienta potkat i mnohé jiné nepříjemnosti. Adekvátní péče a edukace významným způsobem napomáhá stomikovi k návratu do běžného života.
Klíčová slova: stomie, irigace, stomické pomůcky, životní styl stomika, „aktivní“ a „pasivní“ stomik

O autorovi| Radomíra Vítková, Blanka Pupíková Chirurgická klinika FN Ostrava (VitkovaRadomira@seznam.cz, blanka.pupik@seznam.cz)

Obr. 1: Zakreslení stomie
Obr. 2: Zakreslení stomie
Obr. 3: Zakreslení stomie
Obr. 4: Přídržný pás
Obr. 5: Přídržný pás

1)
R
Ohodnoťte tento článek!