Změny v psychice žen po porodu

Z pohledu psychologie osobnosti představuje těhotenství významnou vývojovou krizi, podobně jako puberta nebo klima-kterium. Oživuje starší psychické konflikty, které dosud nebyly řešeny, ale na druhé straně přináší potenciál pro jejich řešení a pro další psychický růst.

SUMMARY

Personality psychology sees pregnancy as an important developmental crisis such as puberty or menopause. Pregnancy revives old psychological conflicts that have not been resolved, but it also has a potential for their solving and further psychological growth.

Nejnápadnější změny psychiky v těhotenství jsou deprese a úzkost. Deprese souvisí do značné míry s hormonálními změnami v těhotenství. Úzkost se vyhne málokteré těhotné ženě – je nejvýraznější na začátku a na konci těhotenství, uprostřed je období relativní stability.V těhotenství se mění také sociální vztahy manželů. Manžel je v obtížné situaci. Na začátku těhotenství žena vyžaduje více pozornosti a snadno nabývá pocitu odmítnutí a strachu.

S pokračující graviditou se těhotná zajímá především o sebe a o plod, manžel pak může mít pocit odmítnutí. U asi pětiny mužů vyústí problémy s těhotenstvím jejich manželky v syndrom couvage (z francouzského Couver – hnízdit). Jsou to fyzické příznaky, nejčastěji váhový přírůstek, zažívací problémy a bolesti zubů, které provázejí těhotenství ženy. Nepříznivé psychické změny během těhotenství mohou ovlivnit vývoj gravidity a plodu různými cestami. Stres může zhoršit krevní průtok placentou, a tak dostupnost kyslíku pro plod.

Vztah k plodu

Podle vývoje vztahu těhotné ženy k plodu se dá těhotenství rozdělit do tří období. První začíná, když žena zjistí, že je těhotná, a končí, když cítí pohyby dítěte. Při sdělení diagnózy těhotenství žena často prožívá strach a ambivalenci, jako při každé důležité životní změně. Druhé období začíná, když žena pocítí pohyby plodu, a končí v době, kdy je plod už schopen samostatného života mimo tělo matky, tedy asi ve 34. až 36. týdnu.

Hlavní úkol v tomto období spočívá v tom, že žena musí rozlišit dítě a sebe samu a přijmout realitu nového jedince. V této době začíná matka s plodem komunikovat. Ve třetím období je už dítě schopné samostatného života. Zatímco dosud se žena bála, že porodí předčasně, nyní by chtěla porodit co nejdříve.

Věk těhotné ženy

Těhotné ženy mladší 20 let mohou mít specifické motivace k mateřství. Často žijí v rodinách se špatnými rodinnými vztahy, bývají sociálně izolované a neuznávané. V pozadí otěhotnění může být snaha dostat se z rodiny, zvýšit svou prestiž a sebeúctu, stát se dospělou ženou. Výsledkem je naopak spíše pocit samoty, ohrožení, bezmoci a hněvu. Ženy nad 35 let jsou zralejší a většinou si už vyřešily vztah k vlastní matce, což je lépe připravilo na vlastní mateřství. Víc však pociťují konflikty mezi potřebami svými a potřebami dítěte.

Porodní bolesti a chování při porodu

Porodní bolesti cítí téměř všechny ženy, protože při porodu dochází k napínání a trhání tkání. Ve všech kulturách najdeme rozvinuté techniky, racionální nebo magické, které mají zmenšit porodní bolesti. Bolest při kontrakcích je lokalizována jednak do podbřišku, jednak do křížové krajiny. Některé ženy navíc pociťují nepříjemnou trvalou bolest v křížové oblasti. O tom, jak bude žena vnímat porodní bolesti, rozhoduje mnoho faktorů. Některé jsou tělesné povahy, např. prvorodičky a ženy obézní pociťují bolesti silnější. Jiné jsou ve vztahu k psychologickým vlivům, hlavně k úzkosti rodičky.

Rodičky lze rozdělit také podle toho, jak se při porodu chovají. Optimální je chování adaptivní a kooperativní. Pravidelně se pozoruje u žen, které vědomě pociťují určitý stupeň úzkosti a pracovní nálady a které akceptují rození v jeho přirozenosti. Ostatní způsoby chování jsou neadaptivní. Bezplánovitá aktivita je přímý projev úzkosti nebo hysterické osobnostní struktury. Tyto ženy dělají všechno špatně, nejsou schopny spolupráce. Tlačí příliš brzy a když by tlačit měly, tak netlačí. Zlostné chování je projevem nevědomé zlosti.

Rodičky zaujímají vyčítavý postoj a dávají ho najevo sténáním a neochotou. Chování může být charakterizováno také ztrátou veškeré aktivity včetně spolupráce s personálem. Psychický stav rodičky může ovlivnit průběh porodu. Úzkost vede k oslabení děložní činnosti a ke zhoršení průtoku krve placentou. Při bolesti a stresu stoupá matčina potřeba kyslíku, což pak může způsobit jeho nedostatek u plodu.

Literatura
Vybrané kapitoly z neonatologie. Borek, I. a kol. Brno, IDVPZ 1997.
Ošetřovatelství
II pro SZŠ.
Neuwirth, J., Fifernová, G. Praha, Informatorium 1998.
Psychologie ženy. Čepický, P. Praha, IKEM 1992.
Dítě – vývoj a výchova od početí do tří let. Špaňhelová, I. Praha, Grada Publishing 2003.
Pediatrie. 1. vydání Hrodek, O., Vavřinec, J. Praha, Grada Publishing 2003.
Pediatrie do kapsy. O´Callagham, Ch., Stephenson, T. Praha, Grada Publishing 2005.
Kniha o těhotenství a 2. vydání Pařízek, A. Praha, Galén 2006.

Petra Hanuščáková, DiS. Novorozenecké oddělení, Vítkovická nemocnice (pietruska@centrum.cz@cls.cz)

Ohodnoťte tento článek!