Znají ženy rizika infekce Toxoplasma gondii?

Výskyt toxoplasmózy v našich podmínkách je ze škály antropozoonózových chorob nejčastější. Jednou z forem toxoplasmózy je kongenitální toxoplasmózová infekce, která má negativní dopad na vývin plodu. Také v případě této choroby platí zásada, že lepší je jí předcházet než snášet její následky. Součástí primární prevence by měla být také informovanost žen o této chorobě, jejích vyvolávajících agens, způsobu šíření a účincích na plod. V neposlední řadě by si měly osvojit zásady, jak jí předcházet.

SUMMARY

Toxoplasmosis is the most common disease that can be transferred from an animal to a human in our geographical region. Congenital toxoplasmosis is one of them. It has negative effects on a developing fetus. As in other diseases, also in this case it holds true that it is better to prevent the disease than deal with its consequences. Education of women about the disease, the causative agents, mode of transmission and its effects on a fetus should be a part of primary prevention. The women should also know the preventive measures.

Toxoplasmóza je parazitární choroba, kterou způsobuje Toxoplasma gondii. Je považovaná za jednu z nejrozšířenějších onemocnění parazitárního původu.Její původce byl izolovaný u mnohých druhů volně žijících a domácích zvířat, např. u kočky, psa, ovce, kozy, hovězího dobytka, drůbeže, prasete, zajíce a jiných. V jejich těle se nachází v buňkách nervového tkaniva, ve svalech a lymfatických uzlinách. Do prostředí se vylučuje tělovými sekrety – slinami, močí, stolicí, mlékem a hlenovým sekretem.

Člověk se infikuje Toxoplasmou gondii převážně z živočišných zdrojů prostřednictvím špinavých rukou, nakaženou anebo nedostatečně tepelně zpracovanou potravou, kontaminovanou vodou, ale také vdechnutím kapénkové nákazy či poraněnou sliznicí anebo kůží. Po vniknutí do lidského organismu se parazit množí v místě průniku do organismu; krevními a mízními cestami se šíří do celého těla. Nejprve se koncentruje hlavně v tkáni mozku a oka. V mozku, svalech a na očích se postupně vytvářejí zapouzdřená ložiska, která obsahují tyto cizopasné mikroorganismy. V této formě mohou přetrvávat v organismu celý život, přičemž nevyvolají chorobné symptomy. Někdy se však paraziti z ložisek uvolní a choroba se aktivizuje.

Šíření infekce

Šíření infekce Toxoplasma gondii se může uskutečnit na vnímavého hostitele za přirozených podmínek vstupními branami – sliznicí, kůží a placentou. Sliznicí se nákaza šíří do zažívacího traktu, dýchacího ústrojí, spojivkového vaku a urogenitálních orgánů. Kůží se nákaza přenáší odřeninami anebo prostřednictvím bodavého hmyzu a placentou v období intrauterinního života plodu.

Žena se infikuje parazitem přímým kontaktem se zvířaty, a to pokud nejsou zachovaná pravidla osobní hygieny a zoohygienické zásady chovu zvířat, anebo zprostředkovaně, pokud nerespektuje elementární hygienické návyky:

* neumývá si ruce před jídlem, * konzumuje neumytou zeleninu a ovoce, * kouří při zpracovávání masa, * hladí zvířata a potom si důkladně neumyje ruce, * přichází do kontaktu s půdou, * odstraňuje fekálie, * čistí klece a nádoby určené pro zvířata, * manipuluje s kontaminovaným krmivem pro zvířata.

Toxoplasmóza a gravidita

Specifickým problémem je toxoplasmóza u žen ve fertilním věku. Parazit Toxoplasma gondii způsobuje nenapravitelné poškození mozku a očí plodu, která jsou takového rozsahu, že jsou neslučitelná se životem, anebo dítě přijde na svět s vážnými vrozenými vadami (hydrocefalus, kalcifikace mozku, malforace zrakového analyzátoru, strabismus, mentální/psychomotorická retardace apod.).

Choroba probíhá u matky a plodu velmi zákeřně, asymptomaticky, často jen pod klinickým obrazem zvýšené tělesné teploty, myalgie, malátnosti či únavy. Osud těhotenství a vývoje plodu závisí také na období, kdy infekce nastala. Pokud k ní dojde v I. trimestru gravidity, nastává zpravidla spontánní abortus, v II. a III. může nastat předčasný porod mrtvě narozeného plodu nebo porod poškozeného plodu.

Prevence

Toxoplasmóze je lepší předcházet. Těhotná žena by neměla přijít do kontaktu s kočkou (zejména cizí), ale ani s jinými kožešinovými zvířaty (králík, zajíc apod.). Neměla by jíst syrové maso (tatarský biftek) ani ho ochutnávat při jeho zpracovávání. Běžná kuchyňská úprava – vaření, pečení či smažení – spolehlivě ničí zárodky toxoplasmózy. Na zničení parazitů u chovných zvířat stačí běžné dezinfekční prostředky. Potraviny je třeba chránit před hmyzem a mouchami, aby nepřenesli nákazu z výkalů zvířat. Rozpoznání toxoplasmózy není lehké. Údaje o sterilitě, samovolných potratech, předčasných porodech a porodech mrtvě narozených plodů zvyšují podezření na infekci Toxoplasma gondii.

Výzkum, soubor a metody

V realizovaném průzkumu jsme se zaměřili na zmapování informovanosti žen o rizikách infekce Toxoplasma gondii. Vymezení průzkumného problému: Ženy ve fertilním věku nemají dostatečné vědomosti o toxoplasmóze, jejích vyvolávajících příčinách, účincích na plod a způsobech její prevence. Cíl průzkumu: Ve vztahu k vybrané problematice byl specifikovaný cíl průzkumu:* monitorovat úroveň informovanosti žen ve fertilním věku o rizicích infekce Toxoplasma gondii.

Pracovní hypotézy: V intencích průzkumného problému byly zformulovány pracovní hypotézy:* Hypotéza 1: Čím víc informací o toxoplasmóze ženy ve fertilním věku mají, tím je jejich ochrana před jejím vznikem efektivnější. * Hypotéza 2: Prevence vzniku toxoplasmózy u žen ve fertilním věku je závislá od míry poznání mechanismů jejího vzniku a symptomatologie.* Hypotéza 3: Informace o toxoplasmóze získaly ženy ve fertilním věku víc z médií a literatury než od sestry a lékaře.

Soubor respondentů tvořilo 75 náhodně oslovených žen ve fertilním věku v gynekologických ambulancích vybraných nemocnic a poliklinik města Bratislavy. Podmínkou bylo, aby všechny subjekty respondentského souboru byly schopné samostatné odpovědi na dotazníkové položky. Průzkum byl realizovaný formou dotazníkové metody, který obsahoval celkem 14 položek, včetně faktografických.

Součástí každého dotazníku byl instruktážní list. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné. Distribuce byla zabezpečená prostřednictvím ambulantních sester či porodních asistentek. Návratnost byla 67 (89,38 %). V rámci pilotní studie byl dotazník verifikovaný standardním způsobem. Jednotlivé položky dotazníku byly vyhodnocované kvantitativně – opisně (statisticky a graficky) a kvalitativně – vysvětleny.

Výsledky

V článku jsou prezentovaná nejvýznamnější zjištění. Věkový průměr dotazovaných žen byl 29,17 roku. Z celkového počtu respondentek 17 žen (25,37 %) mělo ukončené střední odborné vzdělání, 39 žen (58,21 %) uvedlo, že mají ukončené úplné střední odborné vzdělání a 11 žen (16,42 %) dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Z celkového počtu respondentek 43 žen (64,18 %) uvedlo, že má alespoň 1 dítě, 24 žen (35,82 %) bylo bezdětných.

Tabulka zobrazuje odpovědi respondentek na dotazníkovou položku, zda znají některé choroby přenášející se ze zvířat na člověka. Tato tabulka představuje průřez odpovědí respondentek na otázku, jaké choroby přenášené ze zvířat na člověka znají. Ve vztahu k získaným odpovědím je třeba konstatovat, že některé respondentky uváděly více chorob. Konkrétně toxoplasmózu uvedlo 22 (32,83 %) účastnic průzkumu z celkového počtu. Téměř 1/3 respondentek (21, tj. 31,34 %) se nevyjádřila.

Na dotazníkovou otázku „Víte, co za chorobu je toxoplasmóza?“ byla zaznamenaná následující škála odpovědí: alternativu „ano“ zvolilo 19 žen (28,36 %) z celkového počtu dotázaných, záporně odpovědělo 25 žen (37,31 %) a 23 žen (34,38 %) preferovalo možnost „částečně“. Na otázku „Jaké choroby toxoplasmóza vyvolává?“ z celkového počtu respondentek: 23 žen (34,32 %) uvedlo alternativu „neplodnost“, 13 žen (19,40 %) si myslí, že toxoplasmóza vyvolává „rakovinové choroby“, 9 žen (13,43 %) si vybralo odpověď „záněty ženských pohlavních orgánů“ a 22 žen (32,83 %) odpovědělo „nevím“.

Respondentkám byla v dotazníku předložena také otázka: „Znáte příznaky infekce Toxoplasma gondii?“ Z celkového souboru respondentek 67 si 16 žen (23,88 %) myslí, že příznaky toxoplasmózy jsou „mírně zvýšená tělesná teplota, malátnost, bolesti hlavy, celková únava“, 10 žen (14,92 %) zvolilo odpověď „podrážděnost, agresivní chování“, 13 žen (19,40 %) preferovalo alternativu „vysoká tělesná teplota, zvracení, třes“ a 28 žen (41,80 %) se nevyjádřilo.

Zajímavé informace přineslo také vyhodnocení odpovědí respondentek na otázku, týkající se způsobu přenosu infekce Toxoplasma gondii. Ze získaných odpovědí jsme zjistili, že z celkového počtu dotázaných žen si 33 žen (49,25 %) myslí, že toxoplasmóza se přenáší ze zvířete na člověka, 11 žen (16,42 %) uvedlo alternativu „z člověka na člověka“, 3 ženy (4,48 %) preferovalo odpověď „z člověka na zvíře“ a 20 žen, tj. 29,85 %, neznalo odpověď.

Součástí šetření byla i dotazníková položka, ve které respondentky měly označit potraviny nebezpečné z hlediska možné infekce Toxoplasma gondii. Z grafu je vidět, že 43 žen (64,17 %) z celkového počtu odpovědělo správně – „polosyrové maso, nepasterizované mléko, vejce syrové anebo uvařené naměkko, neumytá zelenina a ovoce“. Alternativu „syrové maso, tropické ovoce a chemicky ošetřená zelenina a ovoce“ si vybralo 6 žen (8,95 %) a odpověď „nevím“ volilo 18 žen (26,87 %).

Poměrně alarmujícím výsledkem šetření je vyhodnocení dotazníkové položky „Umýváte si ruce po kontaktu se zvířaty?“, kde je evidentní výrazná disparita odpovědí. Z celkového počtu průzkumné skupiny 67 „ano“ odpovědělo 44 žen (66,67 %), odpověď „jen v případě, pokud si od něj zašpiním ruce“ byla zaznamenaná u 7 žen (10,45 %), 11 žen (16,42 %) odpovědělo „jen v případě, pokud je to cizí zvíře“ a 5 žen (7,46 %) uvedlo alternativu „ne“.

S problematikou toxoplasmové infekce úzce souvisí i otázka čistoty konzumovaných potravin, resp. dotazníková položka zaměřená na zjišťovaný fakt, zda si ženy pravidelně umývají zeleninu a ovoce pod tekoucí vodou před konzumací. Odpovědi je možné vyhodnotit následovně: odpověď „ano“ zvolilo 55 žen (82,09 %) a alternativu „ne vždy“ uvedlo 12 žen (17,91 %) z celkového počtu dotázaných žen. Strukturu odpovědí na dotazníkovou položku „Konzumujete tepelně dostatečně upravené maso a vejce?“ uvádí následující statistické údaje: Z celkového počtu dotázaných 67 žen kladně odpovědělo 61 žen (91,04 %) a 6 žen (8,96 %) uvedlo, že „občas“ konzumuje nedostatečně tepelně zpracované maso a vejce. Záporná odpověď nebyla zaznamenaná.

Další otázka se týkala zjištění, odkud respondentky získaly informace o toxoplasmóze. Získané odpovědi je možné interpretovat následovně: 21 žen (31,34 %)z celkového počtu uvedlo, že informaci o toxoplasmóze získaly z literatury, 7 dotázaných (10,44 %) se o chorobě dozvědělo z rozhlasu, 6 respondentek (8,95 %) má informace z televize, 3 účastnice průzkumu (4,47 %) o toxoplasmóze informovala známá, 10 žen (14,92 %) uvedlo, že se o chorobě dozvěděly prostřednictvím sester či porodních asistentek, u 4 respondentek (5,97 %) jsme zaznamenali alternativu „lékař“ a nevyjádřilo se 18 žen (26,86 %).

Významný poznatek o tom, jak ženy hodnotí poznání údajů o toxoplasmóze, nabízejí výsledky této dotazníkové položky, kdy z celkového počtu účastnic průzkumu 67 si 53 žen (79,10 %) myslí, že informace o toxoplasmóze jsou významné, 10 respondentek (14,93 %) uvedlo možnost „částečně významné“, nevyjádřily se 4 ženy (5,97 %). Alternativa „nevýznamné“ neměla žádné percentuální zastoupení.

Diskuse

Ze získaných výsledků průzkumné procedury je zjevné, že ženy nemají dostatečné vědomosti o toxoplasmóze. Téměř 1/3 z celkového počtu na průzkumu zainteresovaných (21, tj. 31,34 %) respondentek nemělo žádnou znalost o této antropozoonózové chorobě. Předpoklad vyjádřený v hypotéze 1 „Čím víc informací o toxoplasmóze ženy ve fertilním věku mají, tím je jejich ochrana před jejím vznikem efektivnější“, se potvrdil. Na dotazníkovou položku, zda ženy znají některé choroby přenášené ze zvířat na člověka, konkrétně toxoplasmózu uvedlo 22 respondentek (32,83 %) z celkového počtu 67.

Ze všech průzkumu zúčastněných 19 respondentek (28,36 %) toxoplasmózu znalo, nebo se to potvrdilo v jejich následujících odpovědích na verifikační otázky. V nich se odrazila míra informovanosti o dané problematice. Je třeba uvést, že vysoké procento z celkové kvantity respondentek (25 žen, tj. 37,31 %) toxoplasmózu neznalo a 23 (34,32 %) o ní mělo fragmentární vědomosti. Jen 23 (34,32 %) z celkového počtu dotázaných vědělo, jaké zdravotní problémy toxoplasmóza determinuje. Ostatní respondentky odpověděly nesprávně anebo se nevyjádřily.

V hypotéze 2 jsme předpokládali, že prevence vzniku toxoplasmózy u žen ve fertilním věku je závislá na míře poznání mechanismu jejího vzniku a symptomatologie. Hypotéza se potvrdila. Z celkového počtu na průzkumu zúčastněných 67 pak 44 žen (66,67 %) znalo způsob transferu toxoplasmózy, nesprávně odpovědělo 14 žen (20,89 %) a poměrně vysoké procento žen -29,85 % – se nedokázalo vyjádřit. Příznaky toxoplasmózy znalo jen 16 žen (23,88 %).

Nesprávné alternativy souhrnně zvolilo 23 žen (34,32 %). Zvýšené procento žen (41,80 %) neumělo zaujmout stanovisko. Z celkového součtu 67 respondentek potom 43 žen (64,17 %) správně odpovědělo na otázku, které potraviny jsou nebezpečné z hlediska možné infekce Toxoplasma gondii. Je možné předpokládat, že některé respondentky na tuto otázku odpověděly intuitivně, toxoplasmózu poznalo jen 19 žen, tj. 28,36 % z celkového počtu dotázaných.

V hypotéze 3 jsme předpokládali, že ženy ve fertilním věku získaly informace o toxoplasmóze více z médií a literatury než od sestry a lékaře. Hypotéza se potvrdila. Z celkového kvanta dotázaných 10 respondentek (14,92 %) uvedlo, že o chorobě je informovala sestra či porodní asistentka a 4 ženy (5,97 %) o toxoplasmóze informoval lékař. Jako nejčastější zdroj informací uváděly průzkumné subjekty literaturu (21, tj. 31,34 %). Třeba je zmínit se i o statistickém faktu, že z celkového objemu 67 respondentek (79,10 %) si 53 žen myslí, že informace o toxoplasmóze jsou významné. Z interpretace odpovědí respondentek je zřejmé, že ženy mají deficit vědomostí týkajících se předmětné problematiky.

Návrhy a doporučení

Na základě získaných poznatků je potřebné zvýšit míru informovanosti žen o toxoplasmóze. Tyto informace by se měly stát součástí cílené primární prevence a ochrany zdraví.

V intencích výsledků byla formulována následující doporučení pro ošetřovatelskou praxi:* zprostředkovat sestrám či porodním asistentkám dostatečné množství poznatků z dané problematiky,* vypracovat edukační program pro ženy zaměřený na prevenci vzniku toxoplasmózy,* vypracovat informační bulletin pro ženy, který by obsahoval elementární rady, jak předcházet nebezpečí infekce Toxoplasma gondii.

Závěr

Zjištění nedostatečných vědomostí žen o toxoplasmóze by mělo být výzvou pro všechny zainteresované zdravotnické pracovníky. Ve velké míře právě na nich závisí, jak se žena, budoucí matka, bude chovat. Jejich společným snažením by měla být nejen ochrana zdraví a předcházení chorobám, ale i přivádění zdravých jedinců na svět.

Literatura
Prenatal diagnosis of congenittal toxoplasmosis. Desmonts, G. In: Lacennt, 6, 1985, č. 2, s. 500-501.
Klinické a experimentální aspekty toxoplazmózy v gynekológii a porodníctví. Pakan, J., Hanzo, I. In: Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, 44, 1995, č. 5, s. 230-231.
Toxoplazmóza. Ondrušková, M. In: Kolektív autorov: Vademecum medici.Martin: Osveta, 2003, s. 1980.

PhDr. Jarmila Kristová, Ph. D., MPH1, PhDr. Adriana Repková, Ph. D., 2 Stredná zdravotnícka škola Strečnianska, Bratislava, SR1 Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava, SR2, (kristova@szsba.sk)

Ohodnoťte tento článek!