Znalosti prevence nozokomiálních nákaz jako cesta ke zlepšení kvality péče

10. 7. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral nozokomiální nákazy. Myslím si, že toto téma je stále aktuální. Při vzniku infekčních komplikací základního onemocnění se prodlužuje doba hospitalizace.


Je to neblahé jak pro samotného pacienta, tak i pro širší management nemocnic. Prevence nozokomiálních nákaz je levnější než léčení těchto nemocí a náklady na prodlouženou délku pobytu v nemocničním zařízení. V dnešní době se více pohlíží na nemocnice jako na poskytovatele služby a na pacienta jako na klienta, zákazníka. Nozokomiální nákazy (NN) jsou důležitým indikátorem kvality péče, a proto je jejich nízký výskyt jedním z nejdůležitějších faktorů pro prestiž nemocnic. V poslední době často zmiňovaná akreditace nemocnic probíhá právě na základě kvality poskytované péče.

Nozokomiální nákazy na jednotkách intenzivní péče

Nozokomiální nákazy postihují na jednotkách intenzivní péče velké procento pacientů (je uváděno až 30 %) a jsou podstatou závažné nemocnosti a úmrtnosti. Na těchto odděleních je zvýšený výskyt NN způsoben používáním invazivních diagnosticko-léčebných postupů a přítomností vnímavějších pacientů.

Rizikové faktory pro vznik nozokomiálních infekcí

1. Oslabující onemocnění a šokové stavy:

* multiorgánová selhání a šokové stavy,* polytraumata,* stavy po dlouhotrvajících chirurgických zákrocích a anesteziích,* infiltrující maligní procesy,* imunodeficitní stavy,* jaterní onemocnění,* kardiovaskulární onemocnění,* respirační onemocnění,* diabetes mellitus, *renální selhání s nutností hemodialýz,* pacienti se zhmožděnými a ischemickými tkáněmi,* pacienti léčení kortikoidy, cytostatiky, imunosupresivy,* pacienti léčení širokospektrými antibiotiky.

Vnímavost k nozokomiálním nákazám je také ovlivněna věkem pacientů. Zvýšená vnímavost je u novorozenců, zvláště nedonošených, ale i u starých osob.

2. Invazivní diagnostické a terapeutické postupy:

* tracheální intubace a tracheostomie,* permanentní katetrizace močového měchýře,* intravaskulární katétry,* implantované materiály.

3. Prostředí:

* délka pobytu na JIP - lineární vztah mezi délkou hospitalizace a procentem výskytu nozokomiálních nákaz,* koncentrace kolonizovaných nebo inřkovaných kriticky nemocných pacientů na JIP,* nedostatečné technické vybavení včetně hygienického,* nedostatečné prostorové vybavení, *nedostatek personálu,* neukázněnost personálu, pacientů, příbuzných.

Charakteristika sledovaného souboru

Zvolil jsem dotazníkový průzkum k získání velkého počtu údajů. Celkem jsem rozdal 120 dotazníků. Vrátilo se mi jich 100 vyplněných. Sestry vyplněné dotazníky vkládaly do obálek, které jsem dodal na oddělení. Tyto zalepovací obálky měly zamezit strachu sester z represí vedoucích pracovníků a dát prostor k otevřenosti. O spolupráci jsem požádal sestry z brněnských fakultních nemocnic. Ze dvou anesteziologicko-resuscitačních klinik jsem získal 79 vyplněných dotazníků a z neurochirurgické kliniky odd. JIP 21 dotazníků. Poměr pohlaví byl nerovnoměrný: 90 % žen a 10 % mužů. Tento poměr reflektuje současný stav četnosti obou pohlaví v oblasti ošetřovatelství na odděleních JIP/ARO. Dotazované sestry měly následující vzdělání (graf 1): střední zdravotnickou školu absolvovalo 16 % sester, střední zdravotnickou školu a pomaturitní specializační studium 14 % sester, vyšší zdravotnickou školu absolvovalo 44 % sester, vyšší zdravotnickou školu a PSS 1 % sester, vysokou školu (bakalář, magistr) absolvovalo 22 % sester a vysokou školu a PSS 3 % sester.

Ze získaných dat vyplývá, že pracovní místa na odděleních JIP/ARO je snaha obsazovat sestrami s vyšší zdravotnickou školou a sestrami bakalářkami a magistrami.

Aritmetický průměr délky odborné praxe byl 4,9 roku. Nejdelší doba praxe byla 33 let a nejkratší půl roku. Délku praxe sester jsem rozdělil do čtyř kategorií. Do 1 roku odborné praxe má 7 % sester, 1-5 let praxe má 62 % sester, 6-10 let praxe má 20 % sester a 11 % sester již pracuje v nemocnici 11 a více let. Sestry pracující na JIP/ARO mají poměrně nízkou dobu odborné praxe, toto je možná způsobeno četnou fluktuací zapříčiněnou velkou náročností práce na zmiňovaných odděleních.

Výsledky průzkumu

V dotazníku jsem zjišťoval teoretické znalosti o nozokomiálních nákazách, dodržování preventivních opatření a názory sester pracujících na JIP/ ARO k této problematice. Výčet výsledků uvedený níže je pouze částí zmiňovaného dotazníku.

Sestry odpovídaly, zda znají nejčastější původce NN na svém oddělení: 42 % sester odpovědělo, že nezná původce NN na svém oddělení a 58 % sester napsalo alespoň jednoho původce.

Nejčastěji se objevovaly odpovědi Pseudomonas aeruginosa, MRSA, Klebsiella, Staphylococcus aureus, dále např. Escherichia coli a Streptococcus pyogenes. Sestry měly za úkol uvést, kdo může být zdrojem NN ve zdravotnickém zařízení. Otázka byla otevřená bez nabídnutých možností. Za správné jsem považoval odpovědi personál, pacient a návštěva; 7 % sester na tuto otázku neodpovědělo, 36 % sester odpovědělo správně, 50 % sester odpovědělo částečně správně (tedy uvedlo alespoň jeden možný zdroj) a 7 % sester odpovědělo nesprávně. Sestry uváděly, co považují za nejčastější cestu přenosu NN ve zdravotnickém zařízení. Otázka byla otevřená bez nabídnutých možností. Za správnou jsem považoval odpověď ruce personálu. Na tuto otázku neodpovědělo 5 % sester, správně odpovědělo 72 % sester a nesprávně odpovědělo 23 % sester. Ze špatných odpovědí se např. objevily odpovědi: „kapénková infekce“, „jídlo“ aj. Toto jsou sice možné cesty přenosu NN, ale nejsou považovány za nejčastější. Jako v předchozí otázce, sestry i zde zaměňují pojmy zdroj, původce a cesta přenosu. Sestry měly za úkol seřadit do správného pořadí obrázky standardizované techniky hygienické dezinfekce rukou. Obrázky jsem čerpal z přílohy Věstníku MZ ČR, částka 9, září 2005. Na otázku neodpovědělo 4 % sester. Správně jich odpovědělo 19 % a nesprávně obrázky seřadilo 77 %. Z výsledků je zřejmé, že sestry většinou nemají povědomí o správné technice hygienické dezinfekce rukou, a to i přesto, že tento postup bývá často vyvěšen u umývadel na oddělení. Sestry odpovídaly, zda si myslí, že dodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče; 36 % sester si myslí, že je dodržuje, 64 % sester si myslí, že většinou dodržují tyto zásady, žádná sestra neoznačila možnost, že většinou nedodržuje či nedodržuje tyto zásady. Z toho plyne, že sestry pracující na JIP/ARO jsou uvědomělé a dodržují, popř. většinou dodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče. Tato odpověď může být ovlivněna nedostatkem znalostí všech zásad bariérové ošetřovatelské péče nebo neupřímností sester. Sestry odpovídaly na otázku, zda používají zástěru na jedno použití při výkonu, kdy si mohou ušpinit pracovní oděv (hygiena pacienta, převaz rány apod.). Odpověď ano označilo 77 % sester, většinou ano 20 % a většinou ne 3 % (graf 2). Sestry měly uvést, jak často si vyměňují pracovní oděv. Otázka byla polouzavřená, mohly označit libovolný počet možností. Podle hygienických pravidel by si sestry na JIP/ARO měly vyměňovat pracovní oděv každou směnu a při každém ušpinění. Vždy při ušpinění si mění pracovní oděv 79 % a každou pracovní směnu 50 % sester. Možnost 1krát týdně neoznačila žádná. Jinak uvedlo 7 % sester, např. se objevovaly odpovědi: „3krát týdně“, „každou třetí směnu“, „1 oděv na noční i denní službu“. Z dalších výsledků jsou zajímavé například, že 90 % sester nenosí náramkové hodinky (graf 3) a 81 % šperky (graf 4) na rukou při ošetřování pacientů. Na závěr si 51 % dotazovaných sester myslí, že sestra může aktivně ovlivnit výskyt NN, odpověď většinou může ovlivnit výskyt NN označilo 47 % sester, odpověď většinou nemůže neoznačila žádná, a že sestra nemůže ovlivnit výskyt NN na oddělení myslí jen 2 % sester.

Závěr

Z výsledků vyplývá, že sestry mají určité teoretické základy, ale je nadále nutné zvyšovat povědomí v odborné veřejnosti o problematice nozokomiálních nákaz a jejich prevenci. V teoretických znalostech mají sestry nadále rezervy. Sestry zaměňují pojmy původce, zdroj a přenos nákazy, dále zaměňují přímé a nepřímé cesty přenosu infekcí. Jsem si vědom, že vždy nejsou důležité znalosti typu „odříkání nazpaměť“, ale sestry jsou i neaktivní si informace zjišťovat, pokud je akutně nepotřebují. Pro zvýšení povědomí o NN a jejich prevenci by bylo vhodné, aby se zvýšil zájem autorů odborné literatury (časopisy pro sestry apod.) o toto téma. Co se týče problematiky hygienického zabezpečení rukou, zde mají sestry největší problémy.

Je alarmující, že pouze 19 % sester zná správný postup při hygienické dezinfekci rukou. Je nutno apelovat na vedoucí pracovníky k proškolení sester o této problematice alespoň jedenkrát ročně. Z výsledků mé práce jsem došel k závěrům, že většina sester si myslí, že dodržují, popř. převážně dodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče.

Několik málo sester nadále nedodržuje zákaz nošení šperků a hodinek při ošetřování pacientů, nenosí zástěru na jedno použití při výkonech, kdy si mohou ušpinit pracovní oděv a nevyměňují si rukavice mezi ošetřovanými pacienty. Je potěšující, že těchto sester je minimum, ale je nadále nutné edukovat zdravotnický personál o potřebnosti dodržování těchto zásad a motivovat je k jejich uplatňování. Jedním z cílů práce bylo, aby si sestry uvědomily, kde mohou dělat chyby a zamyslely se co a jak mohou dělat lépe. Výsledky průzkumu mohou využít i vedoucí pracovníci ke zjištění nedostatků svých zaměstnanců a zvyšování jejich znalostí, např. formou interních seminářů a školení. Toto vše by mělo vést ke zvyšování kvality péče.


SOUHRN

Průzkum zjišťuje míru znalostí sester pracujících na odděleních intenzivní a resuscitační péče v oblasti nozokomiálních nákaz a jejich prevence. Základním tématem je nozokomiální nákaza jako indikátor kvality péče o klienta, který je ohrožen vznikem této komplikace základního onemocnění. Nejvíce jsou ohroženi pacienti na odděleních JIP/ARO.

SUMMARY

The aim of the study is to find out what do nurses working in intensive care know about nozocomial infections and their prevention. The main topic is nozocomial infection as an quality indicator. The people who are most vulnerable to this complication are ICU patients.


O autorovi: Bc. Karel Hejduk, Neurochirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně (khejduk@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?