Znalosti sester o BLS podle aktuálně platných guidelines

Zachránit život by měl umět každý člověk. Již z trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve smyslu pozdějších novelizací, je běžnému občanovi nařízena povinnost poskytnutí první pomoci. A co by v této otázce měl dokázat zdravotník? Ve své diplomové práci jsem se zabývala znalostí sester o kardiopulmonální resuscitaci.


SOUHRN: Kardiopulmonální resuscitaci upravují od ledna 2010 nová pravidla vydaná ERC. Uvedený článek se zabývá znalostmi sester o KPR. Tyto znalosti byly ověřeny výzkumným šetřením v různých typech zdravotnického zařízení. Dále byl výzkum zaměřen na prováděná školení o KPR v jednotlivých zařízeních.
Klíčová slova: kardiopulmonální resuscitace, Guidelines 2010, znalosti sester, školení, spokojenost sester

SUMMARY: Cardiopulmonary resuscitation are governed by ERC guidelines from January 2010. The article addresses the CPR knowledge level of nurses which were studied in various types of healthcare facilities. The research also included CPR training in the facilities.
Key words: cardiopulmonary resuscitation, Guidelines 2010, nurses’ knowledge, on the job training, satisfaction of nurses


V průběhu dotazníkového šetření jsem zjistila, že sestry mají znalosti dostatečné k záchraně lidského života, ale ne vždy znají aktuální pravidla a platné normy. I tato oblast se neustále vyvíjí.
Znalosti o obnovení života jsou zaznamenány již v daleké historii, kdy biblický prorok Eliáš křísil dítě. Postupem času se vyvíjely různé techniky i přesto, že v některých dobách byla resuscitace považována za postup proti přírodě. Katolická církev tyto zvyky hodnotila jako protivení se vůli Boží. Přesto však primitivní pokusy o obnovení života neustaly, ať jsou již spojovány s černou magií či čarodějnictvím (1).

Organizace

Dnes pravidla KPR upravují a neustále rozvíjí mezinárodní organizace v čele s ILCOR (Mezinárodní styčný výbor pro spolupráci v resuscitaci). Pro Českou republiku stojí v popředí Česká resuscitační rada, která byla založena v květnu 2010 na univerzitní půdě Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové. Je partnerskou organizací ERC (European Resuscitation Council) (2).

Guidelines

V únoru 2010 proběhla mezinárodní konsenzuální konference ILCOR, jejímž cílem bylo vytvořit nová doporučení, podložená co nejvyšší silou důkazů. Konference se zúčastnilo více než 320 odborníků z 31 zemí a při přípravách nových doporučení bylo přezkoumáno 450 přehledových článků.

Doporučené postupy jsou vytvořeny a publikovány tak, aby odpovídaly principům medicíny založené na důkazech a byly schopny poskytnout návod pro každodenní klinickou praxi (3).

Guidelines 2010, shrnutí hlavních změn oproti Doporučením 2005

Od ledna 2011 vešla v platnost již v říjnu 2010 zveřejněná nová norma ERC Guidelines 2010. Plná verze je přístupná na webu České resuscitační rady.

Základní resuscitace (Basic life support):

* Dispečeři tísňové linky by měli být proškoleni k získání informací od volajícího podle přísných protokolů, které jsou zaměřeny na rozpoznání ztráty vědomí a zhodnocení kvality dýchání.
* Po zjištění bezvědomí následuje zprůchodnění dýchacích cest záklonem hlavy a zvednutím brady. Zdravotníci mohou použít předsunutí dolní čelisti.
* Nejvíce je důraz kladen na gasping (lapání po dechu), který je známkou srdeční zástavy a důvodem k zahájení nepřímé srdeční masáže a eventuálnímu použití AED (automatický externí defibrilátor).
* K diagnostice náhlé zástavy oběhu laiky by se neměla používat palpace pulzací na velkých tepnách.
* Nepřímou srdeční masáž u dospělých osob se srdeční zástavou by měli zahájit všichni zachránci. Důraz je kladen na hloubku komprese hrudníku (5 cm), frekvenci 100 stlačení za minutu a minimalizaci jeho přerušení. Školení zachránci by měli zajistit poměr komprese a ventilace 30:2. Laičtí zachránci poskytují KPR pouze nepřímou srdeční masáží pod telefonickým vedením dispečera.
* Poměr komprese a ventilace je u dětí závislý na počtu zachránců. Laičtí zachránci by však měli používat poměr 30:2. Proškolení zachránci by měli poskytnout KPR v poměru 15 : 2 a v případě, že jsou sami, mohou použít poměr 30 : 2. U dětí je důležitou složkou KPR ventilace, z důvodu srdeční zástavy u asfyxie. Pokud zachránce není ochotný poskytnout dýchání z úst do úst, je povinen zajistit KPR v rozsahu nepřímé srdeční masáže.
* Nově je doporučeno používání pomůcek, které zajišťují zachráncům zpětnou vazbu v průběhu prováděné resuscitace, např. PocketCPR, který vyhodnocuje hloubku stlačování hrudníku.

V plné verzi hlavních změn jsou rozpracovány tyto oblasti: základní resuscitace, elektrická terapie (automatické externí defibrilátory, defibrilace, kardioverze, kardiostimulace), rozšířená resuscitační péče u dospělých, úvodní léčba akutních koronárních syndromů, resuscitace u dětí, resuscitace novorozenců po porodu, zásady výcviku resuscitace (3, 4).

Výzkum

Výzkumu se zúčastnilo 73 respondentů. Z 90 rozdaných dotazníků byla návratnost 81 %. Do výzkumu jsem zahrnula tři typy zařízení – nemocnice, ambulance a domovy pro seniory. Problematika výzkumu byla zaměřena na několik oblastí.

Hlavní cíle výzkumu:

Cíl 1: Zjistit a porovnat úroveň znalostí zdravotních sester o KPR podle aktuálně platných guidelines v závislosti na typu zařízení.

K vyhodnocení tohoto cíle jsem si vytvořila 10 znalostních otázek, které byly zaměřeny na průběh a pravidla kardiopulmonální resuscitace. Jednotlivé otázky jsem poté obodovala a výsledky ohodnotila. Ukázalo se, že nejsou významné rozdíly mezi znalostmi sester v jednotlivých zařízeních. Znalosti se dají hodnotit spíše jako průměrné. Sestry ve většině případů neznají nová pravidla KPR nebo s nimi nebyly doposud seznámeny (tab.).

Tabulka

Cíl 2: Zjistit používání nácvikových modelů a pomůcek během školení.

Během školení o kardiopulmonální resuscitaci měly sestry nejčastěji možnost vyzkoušet si použití ambuvaku s maskou a nácvikové modely jako například Little Anne, Little Anne Junior nebo Baby Anne. Jen minimálně byl uveden automatický externí defibrilátor. V některých případech nebyly uvedeny pomůcky žádné.

Cíl 3: Zjistit spokojenost zaměstnanců s obsahem a úrovní školení.

Z výsledků vyplynulo, že sestry v ambulantní péči nejsou proškolovány o této problematice téměř vůbec a sestry ve zdravotních či sociálních zařízeních nepravidelně. Ne vždy byly sestry s průběhem či kvalitou školení spokojeny. Většina sester by uvítala školení o menším počtu posluchačů a také by rády věnovaly větší pozornost praktickému nácviku. Velká část sester také ohodnotila školení jako průměrné a uvítala by zlepšení v některých oblastech.

Závěr

Z výsledků výzkumu tedy vyplývá, že je nadále co zlepšovat na znalostech sester o KPR, ale také na kvalitě probíhajících školení. Tvůrcům vzdělávacích akcí o KPR bychom v návaznosti na proběhlý výzkum doporučily:

* Školení by neměla být zaměřena pouze na teoretické znalosti, ale především na praktický nácvik dovedností.
* Vzdělávací akce by měla probíhat v pravidelných intervalech s využitím zpětné vazby k posluchačům a její následné vyhodnocení (simulace situace, test teoretických znalostí). Již po krátké době dochází k zapomenutí teoretických znalostí a je nutno je pravidelně oživovat.
* Je vhodné použít i audiovizuální pomůcky s minimálním zásahem školitele, jako například videoukázky.


O autorovi: Mgr. Hana Škvrňáková1, Bc. Lucie Kramaříková2 Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, Anesteziologickoresuscitační oddělení Chrudimská nemocnice a. s.1, Chirurgie JIP, Chrudimská nemocnice a. s.2 (Skvrnakova. H@seznam.cz, KramarikovaLucie@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Znalosti sester o BLS podle aktuálně platných guidelines
Ohodnoťte tento článek!