Znalosti studentů o prevenci osteoporózy

Osteoporóza je v současné době velmi rozšířená a představuje zdravotnický, ale i sociálně-ekonomický problém. Světová zdravotnická organizace v roce 1994 definovala osteoporózu jako „progredující systémové onemocnění skeletu, charakterizované nízkou kostní hmotou a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou křehkostí a náchylností ke zlomeninám“ (Štěpán 1998, s. 15).


SOUHRN: Do teoretické části příspěvku autorky zahrnuly základní poznatky o osteoporóze a o její prevenci. Důraz kladou na dietologická opatření, zejména na příjem vápníku a vitaminu D. Druhá, výzkumná část příspěvku je zaměřena na některé základní vědomosti studentů ošetřovatelství o prevenci osteoporózy.
Klíčová slova: osteoporóza, prevence osteoporózy, vápník, vitamin D

SUMMARY: In theoretical part the authors describe the basic information on osteoporosis and its prevention. They stress diet regime, especially calcium and vitamin D intake. The experimental part of the article is focused on the knowledge level of the nursing students on prevention of osteoporosis.
Key words: osteoporosis, prevention of osteoporosis, calcium, vitamin D


Znalosti studentů o prevenci osteoporózy

Lidé ztrácejí hustotu kostí s přibývajícím věkem. Ve většině případů jde o proces pomalý a postupný. Kostní tkáň začíná ubývat mezi 30. a 40. rokem života a postupně se ztrácí během celého života (Journal of internal Medicine 1997, 241, Supplement 739).
Náklady na samotnou diagnostiku i léčbu osteoporózy jsou velké, a proto je potřeba se ve zvýšené míře věnovat oblasti prevence, kterou rozdělujeme na primární, sekundární a terciární.

Základem je tedy realizovat prevenci tak brzy, jak je to jen možné. Faktory životního stylu mohou přispět k rozvoji osteoporózy. Patří sem stravovací návyky, pohybová aktivita a toxické vlivy jako nikotinismus, alkoholismus a pití černé kávy. Preventivní přístupy zahrnují zvýšenou fyzickou aktivitu již v mládí, kdy se u člověka rozvíjí kostní hmota, dostatečný přísun vápníku ve stravě v mládí i starším věku, vyhýbání se kouření. Také je důležité léčit osteoporózu efektivně nebo předcházet tomu, aby se osteoporóza dostala do ještě vážnějšího stavu (Journal of internal Medicine 1997, 241, Supplement 739).

Sestra může oblast prevence výrazně ovlivnit správnou edukací pacienta a zdůrazňováním významu dodržování jednotlivých zásad prevence ovlivňujících zdraví kostí.
Lidské tělo potřebuje přijímat dostatečné množství vápníku a vitaminu D, aby si udrželo kosti v dobré formě. V průběhu stárnutí se schopnost vstřebávat vápník ze stravy snižuje, proto jej postupem času potřebujeme přijímat ve větším množství.

Kalcium je pátým nejčastějším chemickým elementem v lidském těle. Organismus dospělého člověka obsahuje asi 1200 g vápníku. Víc než 99 % kalcia je uloženo v kostech a zubech ve formě hydroxyapatitu, méně než 1 % se nachází v extracelulární tekutině a měkkých tkáních (Bayer, Kutílek, a kol., 2002, s. 45).

Mezi potraviny bohaté na vápník patří mléko a mléčné výrobky, některé druhy zeleniny – brokolice, růžičková kapusta, čínské zelí; ryby, různé druhy ořechů – zejména mandle a para ořechy – a tofu.
Doporučení pro optimální příjem kalcia je následující:

* denní dávku vápníku rozdělit na více dávek, nejlépe 3krát denně, tím se zlepší vstřebatelnost v porovnání s užitím jedné plné dávky,
* největší dávku vápníku užít na noc, vleže a v noci se kosti nejvíce odvápňují,
* neužívat vápník či na vápník bohaté potraviny po hlavních jídlech, která obsahují velké množství tuků – v trávicím traktu se vytvářejí nerozpustná mýdla,
* omezit podávání soli, pozor na minerálky s vysokým obsahem sodíku,
* omezit konzumaci masa na 1–2krát týdně (Slovenská únia proti osteoporóze).

Vitamin D zvyšuje schopnost tenkého střeva absorbovat kalcium z potravy. V celém tenkém střevě obsahují jádra buněk specifické receptory pro kalcitriol. Kalcitriol přímo ovlivňuje vstup vápníku buněčnou membránou do enterocytu, transport cytoplazmou i přestup do oběhu (Bayer, Kutílek a kol., 2002, s. 72).

Hypovitaminóza vitaminu D může být jednou z příčin poruch střevní absorpce vápníku u starších osob. Vysoký obsah vitaminu D je jen v rybím tuku a mořských rybách. Vyšší obsah je i ve vaječném žloutku, houbách, olejovkách, v práškovém kakau. Dále je i v másle, mléce a játrech. Doporučená denní dávka vitaminu D je 600–800 m. j. u starších lidí a u dětí, 400 m. j. v dospělosti, 1000 m. j. v těhotenství. Zpravidla se potravou získá jen 20 m. j. Výhodnější alternativou je proto UV záření a zvýšený přívod vápníku. Neměli bychom zapomínat ani na stopové prvky, na hořčík, fosfor, měď a mangan (Štepán, 1990, s. 40, 41).

Tabulka 1

Tabulka 2

Tabulka 3

Tabulka 4

Do 65 let života člověka je hlavním zdrojem vitaminu D pobyt na slunci. Přibližně 15minutové slunění by člověku stačilo na vytvoření potřebné dávky vitaminu D na den. Avšak používání krémů s ochranným faktorem před UV zářením nepřispívá k dostatečné tvorbě vitaminu D. U starších lidí je produkce vitaminu D v kůži o polovinu nižší než u mladých. Závažný nedostatek vitaminu D lze pozorovat u některých dětí vegetariánských matek (Vyskočil, 2009, s. 138).
I tyto poznatky nám napomáhají k tomu, abychom uměli úspěšně realizovat zásady prevence. Sestra může ve velké míře ovlivnit zdravotní uvědomění tím, že s důrazem a správně poskytne cenné informace jiným. Takové rady jsou velmi důležité, protože častokrát předcházejí zbytečným problémům v oblasti našeho zdraví.

Průzkum

Realizovaly jsme průzkum u studentů oboru ošetřovatelství v 1., 2. a 3. ročníku denní formy studia na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnavě, na Fakulte zdravotníctva Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně, na Fakulte sociálnych vied a zdravotníctva Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.

Pro sběr údajů jsme použily dotazníkovou metodu. Dotazník byl anonymní a dobrovolný, studenti byli obeznámeni s účelem a zpracováním informací. Cílem bylo zmapovat pouze základní oblasti a na základě výsledků se zaměřit na vhodná doporučení pro praxi v oblasti prevence osteoporózy.
Průzkumu se zúčastnilo 271 studentů (tab. 1). Dotazník obsahoval 15 otázek uzavřeného charakteru, z toho 2 otázky byly demografické, zjišťovaly pohlaví studentů a ročník, ve kterém se nacházejí. Zbývající otázky mapovaly jednotlivé oblasti podle vyslovených hypotéz. Uvádíme některá zjištění našeho průzkumu. V jedné ze stanovených hypotéz jsme předpokládaly, že více než polovina respondentů má teoretické vědomosti o vitaminech a minerálech ovlivňujících strukturu kosti. Vybraly jsme typ jednoduchých otázek, jejichž výpovědní hodnota by nám mohla mnoho prozradit. Týkala se dvou základních faktorů ovlivňujících strukturu kosti, konkrétně vápníku a vitaminu D.

Respondentům byly položeny otázky, zda vědí, jaký je doporučený denní příjem vápníku, a zda vědí, který vitamin zvyšuje schopnost tenkého střeva absorbovat kalcium z potravy. V poslední otázce měli zakroužkovat jeden druh potraviny (plnotučné mléko, mák, pomeranč, mléčnou čokoládu nebo vaječný žloutek), která obsahuje nejvíce vápníku v miligramech na kilogram.
Průzkum jsme zpracovaly statistickou metodou, kde na základě chí testu můžeme vyjádřit, zda se odpovědi studentů mohou považovat za náhodné, nebo zda je studenti věděli, respektive nevěděli.

Výsledky průzkumu

Otázka 1: Víte, jaký by měl být denní příjem kalcia v dospělé populaci žen od 19 let do období menopauzy?

Ze všech 271 (100 %) respondentů vědělo 178 (66 %) dotázaných správnou odpověď – denní potřebná dávka kalcia je přibližně 1200 mg. Zbylých 93 (34 %) neodpovědělo správně na danou otázku (tab. 2). Statistickým zpracováním pomocí chí testu nám vyšla hladina významnosti 1 % (p = 2,42527 E-07) a můžeme říci, že většina studentů uvedla správnou odpověď, nejde pouze o náhodu.
Právě poznatky v této oblasti mohou ovlivnit náš stravovací režim tak, že budeme schopni zajistit si své fyziologické potřeby pro správnou stavbu kostí.
Sestra může ve velké míře ovlivnit zdravotní uvědomění klientů tím, že jim poskytne informace týkající se dietních opatření, a tím se aktivně podílet na primární prevenci.

Otázka 2: Víte, který vitamin zvyšuje schopnost tenkého střeva absorbovat kalcium z potravy?
Studenti měli na výběr následující odpovědi: vitamin A, vitamin B, vitamin C, vitamin D a vitamin B12.
Ze všech 271 (100 %) respondentů věděla méně než polovina – 116 (43 %), o jaký vitamin jde. Až 155 (57 %) neodpovědělo správně, že jde o vitamin D (tab. 3). Na základě statistického zpracování v chí testu můžeme s hladinou významnosti 5 % (p = 0,017832) tvrdit, že studenti nevědí, o jaký vitamin jde.

Otázka 3: Zakroužkujte jeden druh potraviny, která podle vás obsahuje nejvíce vápníku v miligramech na kilogram.
Studenti měli na výběr z těchto možností: plnotučné mléko, mák, vaječný žloutek, mléčná čokoláda, pomeranč.
Ze všech 217 (100 %) respondentů si jen 59 (22 %) studentů myslelo, že mák má nejvyšší obsah vápníku. Zbylých 212 (78 %) udávalo jiné odpovědi, nejčastěji plnotučné mléko (tab. 4). Na základě statistického zpracování v chí testu můžeme s 1% hladinou významnosti (p = 1,48 E-20) tvrdit, že studenti nevěděli, ve které z uvedených potravin se nachází nejvíce vápníku.

Plnotučné mléko obsahuje 1100–1300 mg vápníku na kilogram. Vaječný žloutek obsahuje 1300–1400 mg/kg a mák obsahuje nejvíc vápníku, až 12 620 mg/kg (Slovenská únia proti osteoporóze).
Při statistickém vyjádření pomocí chí testu víme, že jde o nenáhodnou odpověď a že studenti opravdu nevěděli, která potravina z daných možností je správná. Reprezentuje nám to hodnota 1,151 E-10, což je hladina významnosti 1 %, tedy odpověď statisticky významná, nenáhodná.

Diskuse k výsledkům průzkumu

Výsledky průzkumu ukázaly, že jsou určité oblasti, ve kterých by si studenti měli doplnit poznatky. Myslíme si, že pokud by se průzkum realizoval v jiné cílové skupině respondentů, výsledky by pravděpodobně dopadly ještě hůře.

Uspěchaná doba, ve které žijeme, samotný životní styl, stravovací návyky, pohybová aktivita – to všechno má velký vliv na zdraví našich kostí. Jsou to však faktory, které můžeme ovlivnit způsobem života. Měli bychom na to myslet a realizovat efektivní primární prevenci osteoporózy.
Osteoporóza má v naší společnosti v současné době téměř epidemický charakter, a proto, pokud je to možné, nesmíme podceňovat primární prevenci a významnou roli sestry v ní. I přístup a komunikace sestry zanechává v pacientově prožívání odezvu, která může být o to silnější, oč je pacientova zranitelnost větší (Ilievová, 121 s., in Botíková, 2009).

Závěr

Cílem primární prevence osteoporózy je zajistit dosažitelné maximum kostní hmoty opatřeními v dětství a dospívání a udržet tuto kostní hmotu v dospělosti. Toho můžeme dosáhnout zdůrazněním a zajištěním přiměřeného přísunu vápníku a bílkovin v potravě, přiměřeného zásobení vitaminem D a C, zařazením přiměřené fyzické aktivity a vyloučením toxických vlivů okolí: kouření, těžké kovy, nadměrný příjem fosfátů a sodíku. Hlavní zodpovědnost za primární prevenci osteoporózy spočívá v pediatrické oblasti (Štepán, Wendl, s. 60, 1998). Dodržovat zásady prevence osteoporózy je důležité a přispívá ke zkvalitnění našeho života v pozdějším věku. Měli bychom mít na paměti, že prevence od útlého dětství až po stáří, tzn. v průběhu celého našeho života, je tou nejúčinnější ochranou proti nemocem.


O autorovi: Mgr. Karin Liptáková, PhDr. Andrea Botíková, Ph. D. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita (karin.liptakova@truni.sk, botikova@truni.sk)

Ohodnoťte tento článek!