Zubní kaz a jeho prevence, projekt Zdravý zoubek

Realizace v mateřské škole

Zubní kaz je stále hrozba pro děti i dospělé. Statistika mluví jasně. V České republice má pouze 42 % dětí do pěti let chrup naprosto bez kazu. Pětileté dítě má v průměru téměř čtyři zubní kazy a pouze necelá třetina dětí má zdravé zuby.


SOUHRN: V článku jsou uvedeny poznatky o zubním kazu, o jeho vzniku, příčinách, možnostech účinné prevence, včetně popisu pomůcek ústní hygieny. V závěru příspěvku je představen program Zdravý zoubek, který je realizován od roku 2003.
Klíčová slova: zubní kaz, kariogenní bakterie, fluoridace, prevence zubního kazu


Zubní kaz je infekční onemocnění, na jehož vzniku se podílí více faktorů. Rozhodující úlohu však mají mikroorganismy obsažené v zubním mikrobiálním plaku, které mohou být příčinou nejen vzniku zubního kazu, ale i parodontitidy. Bakterie dutiny ústní, které se živí sacharidy, produkují kyseliny působící na vnímavý povrch zubu a tím ji demineralizují. V případě nezastavení procesu dokonalou ústní hygienou dojde k destrukci tvrdých zubních tkání. Některé bakterie obsažené v povlaku na zubech a dásních jsou velice agresivní. Těchto kariogenních bakterií je velká řada, ale mezi „nejúčinnější“ patří streptokoky (zejména Streptococcus mutans) a Lactobacillus acidophilus. Jak se tyto kariogenní bakterie dostanou do dutiny ústní? Primární infekci dítě získává obvykle od své matky nevhodným způsobem podávání kojenecké stravy. Jednoduché mikrobiologické testy odhalí přítomnost kariézních bakterií.

V záplavě nových poznatků o etiologii zubního kazu se někdy pozapomíná na úlohu slin, které mají mnoho funkcí ve vztahu k preventivnímu účinku zubního kazu, např. degradace škrobů slinnou amylázou, neutralizace kyselin produkovaných bakteriemi, inhibice demineralizace a posílení remineralizace pomocí vápníku a fosforu obsažených ve slinách. Pokud je nějakým způsobem negativně ovlivněno množství slin, má to ve svém konečném důsledku vliv i na případný vznik zubního kazu. Snížení množství slin může být způsobeno některými léčivy (antidepresiva, antihypertenziva, diuretika, antihistaminika, myorelaxancia, sedativa) nebo vzniklé jako následek choroby či terapie (postižení slinných žláz, iradiace). Zubní kaz nemusí být hrozbou, protože jeho vznik se dá velmi dobře ovlivnit především správným prováděním ústní hygieny, vhodnou životosprávou a fluoridací, což je považováno za preventivní triádu.

Důležité jsou také pravidelné preventivní stomatologické kontroly (děti od jednoho roku až do 18 let by měly preventivní prohlídky podstupovat dvakrát ročně, těhotné dvakrát v průběhu těhotenství a dospělí jedenkrát ročně). Současným trendem jsou i pravidelné návštěvy dentální hygienistky, které by měly patřit do obvyklé péče o zuby. Svoji úlohu v motivaci a nácviku správného čištění zubů mají i preventivní programy. Jeden takový ke konci článku představím. K dobré diagnóze kazu slouží různé typy vyšetření. K novým patří metoda laserové fluorescence. Při léčbě zubního kazu nemusí být vždy použito vrtáčku (odstranění kazivého ložiska). Při počínajícím zubním kazu lze použít ozon. S péčí o zuby je třeba začít ihned po prořezání zubů. U kojenců postačí setření zoubku buničitým čtverečkem nebo vyžehleným kapesníkem. Měkký zubní kartáček následně použít při prořezání více prvních zoubků. Dětská zubní pasta bývá doporučována od 2 let věku dítěte. Od 3 let si má dítě čistit zuby a rodič dočistit. Až do 6 let by mělo být dítě kontrolováno, v některých případech i déle. Dokonalé vyčištění zubů trvá minimálně 5 minut. Čistit zuby by si měl každý minimálně 2krát za den.

Fluoridace

Pozitivní účinek fluoru ve vztahu k prevenci zubního kazu je obecně znám. Základem primární prevence zubního kazu je denní používání zubní pasty s fluoridy. Podle obsahu anorganických (monofluorofosforečnany, fluorid sodný, fluorid cínatý) nebo organických (aminofluoridy) sloučenin fluoru se rozdělují pasty pro děti podle věkových kategorií: 2–3 roky s množstvím 250 ppm F, předškolní věk s koncentrací 500–7000 ppm F, u dětí starších 6 let by měly pro prevenci kariézních defektů zubní pasty obsahovat koncentraci alespoň 1000– 1500 ppm F. Pasty s koncentrací nad 1500 ppm F se považují za terapeutické na omezenou dobu u mládeže a dospělých s vysokou kazivostí. Kromě koncentrace je důležité také množství zubní pasty nanesené na kartáček.

U malých dětí stačí málo, u předškolních dětí množství asi velikosti hrášku. Obsah fluoru v zubní pastě i její dávka je důležitá hlavně u malých dětí, které pastu polykají během čištění (u malých dětí se odhaduje až na 70 % zubní pasty). Při příjmu fluoru je zapotřebí myslet na riziko vzniku fluorózy (nadměrný celkový příjem přísunu fluoru, jedná se o ireverzibilní poškození skloviny stálého zubu projevující se bělavými až žlutohnědými, či v nejzávažnější formě hnědými skvrnami). Kromě zubních past se k exogenní aplikaci fluoru mohou použít: fluoridační gely (aplikují se zubním kartáčkem jako zubní pasty na předem vyčištěný chrup), ústní vody, laky s fluoridy (aplikují se v ordinaci na očištěnou a usušenou sklovinu), žvýkačky s fluoridy. K endogennímu příjmu fluoru slouží fluoridované tablety (jejich podávání se doporučuje pouze u dětí se zvýšeným rizikem vzniku zubního kazu), pití minerálních vod s optimálním obsahem fluoridů, fluoridace soli.

Výživa

Cukr je jedním z hlavních příčin vzniku zubního kazu, samozřejmě v souvislosti s přítomností zubního povlaku. I když v současné době je již známo, že mikroorganismy plaku jsou schopné využít k tvorbě kyselin nejen cukry, ale téměř každou složku potravy. Do výživového poradenství patří snížení množství sladkých, tvrdých a ulpívajících potravin na minimum a jejich omezená konzumace během dne. Po jídle jsou pro zvýšení slinné sekrece doporučovány žvýkačky bez cukru nebo pastilky (ty se volně rozpustí během několika desítek vteřin v ústech). Důležité je zopakovat, že rodiče by neměli nechat své děti zvyknout si na příliš mnoho sladkostí, hlavně ne na to, konzumovat je libovolně v průběhu dne. Dále nesmějí podceňovat destruktivní účinek slazených nápojů na zuby. Rodiče by měli zabránit zlozvyku školních dětí vynechávání hlavních jídel, účinné je připravit jim vhodné pití a svačinu (chléb, máslo, sýry, vajíčka, salám, čerstvá zelenina a ovoce – kromě sušeného ovoce a banánů).

Ústní hygiena

Podle věku, zručnosti a dalších faktorů se musí jedinec naučit používat správné pomůcky a techniky, které dopomohou odstraňovat zubní plak. Zubní kartáček musí mít měkká zaoblená vlákna, rovně zastřižená, s kratší pracovní částí a rukojetí pro snadnou manipulaci. Zubní kartáček se doporučuje měnit po třech měsících, ale při opotřebování vláken (zde je třeba zamyslet se, zda uživatel příliš netlačí na zubní kartáček při čištění zubů) nebo při prodělání virózy horních cest dýchacích je nutné vyměnit jej ihned. Sólo (jednosvazkový) kartáček má měkká, zaoblená vlákna zastřižená do mírného oblouku. Může zcela nahradit klasický zubní kartáček nebo dopomoci důkladně vyčistit místa špatně dostupná pro klasický kartáček.

Mezizubní kartáček slouží k čištění interdentálního prostoru. Na pracovní části jsou vlákna taktéž měkká, různě dlouhá, čímž se dělí na různé velikosti podle velikosti interdentálního prostoru. Jejich použití patří do základního vybavení pro dokonalé vyčištění zubů. Používá se bez zubní pasty, pouze namočený do vody, případně dezinfekčního roztoku. Dentální hygienistka či stomatolog by měli sondou přesně učit velikost optimálního mezizubního kartáčku a naučit pacienta techniku čištění.
Dentální nit se používá tam, kde z nějakého důvodu nelze použít mezizubní kartáček. Technika použití je velmi náročná, při špatné manipulaci hrozí riziko poranění gingivy. Snadno s ní můžete diagnostikovat převislou výplň či špatnou korunku. Dentální nitě mohou být voskované (vhodné pro začátečníky, pro jejich nižší riziko poranění gingivy, ale naproti tomu mají horší stírací schopnost), nevoskované, napuštěné různými látkami (fluor, mentol, chlorhexidin…), nitě napjaté třeba v držácích (flossery) nebo superflossery (nitě pro speciální čištění fixních aparátů, korunek, skládají se ze zavaděče, plstěné části a nitě).

Irigátory (ústní sprchy) slouží k odstranění ulpívajících zbytků potravy. Stimulátory slouží k masáži gingivy, mají gumovou špičku, mohou být součástí zubního kartáčku. Škrabky na jazyk odstraňují povlak z jazyka, mohou být součástí zubního kartáčku. Při používání této pomůcky je zapotřebí mít na mysli, že určitý bakteriální film je na jazyku fyziologický. Elektrické kartáčky jsou určeny pro jedince méně manuálně zručné a handicapované a existuje mnoho různých druhů a typů. Typ sonického elektrického kartáčku má funkci založenou na principu působení energie rozkmitané suspenze vody, zubní pasty a slin. Někomu vyhovuje typ oscilační. Výběr elektrického kartáčku se řídí individuálním požadavkem. Ústní vody jsou doplňkem v péči o ústní hygienu, aplikují se na správně očištěný chrup, doba aplikace výplachu se řídí podle návodu (ponejvíce 30 s).

Podle svého složení mohou mít fluoridový, adstringentní, deodorační, antimikrobiální účinek. Existuje i speciální ústní voda vyvinutá pro děti, která je poutavá v tom, že přitahuje a zbarvuje částečky zbytků jídla a zubního povlaku, který byl nedokonale mechanicky očištěn. Při vyplivnutí obsahu z úst vytvoří viditelné sraženiny. Zubní pasty, gely, prášky slouží k usnadnění odstranění plaku a jako nosiči léčebných prostředků. Zubních past je několik typů, resp. složení (více viz část věnovaná fluoridaci). Existují také pasty pro citlivé zubní krčky, které napomáhají desenzibilizaci hypersenzitivních zubů. Tento problém je poměrně častý v souvislosti se špatnou technikou čištění zubů, zvýšenou abrazivitou pasty, tvrdým zubním kartáčkem nebo stavem po zaléčené parodontitidě či gingivitidě. Zubní prášky se nejčastěji pro svoji vysokou abrazivitu používají k odstranění pigmentací z povrchu zubu. Zubní gely jsou viskózní, protože většinou neobsahují laurylsulfát.

Techniky čištění zubů

Uvedu tři nejčastěji doporučované techniky:
* Foneho technika – vlákna zubního kartáčku se horizontálně přiloží na zuby a provádějí se krouživé pohyby. Doporučovaná technika pro nejmenší.
* Bassova technika – měkká vlákna zubního kartáčku se pod úhlem 45 °přiloží do gingiválního sulku a provádějí se malé vibrační pohyby. Doporučovaná technika u dorostu a dospělých.
* Sólo technika při použití sólo kartáčku, kdy se čistí každý zub zvlášť Bassovou technikou. Metoda je výborná pro dočištění nepřístupných úseků chrupu.

Zdravý zoubek

V Libereckém kraji je od roku 2003 úspěšně realizován program Zdravý zoubek, který je zaměřen na prevenci zubního kazu u dětí v mateřských školách (MŠ) a u žáků základních škol (ZŠ). V posledním ročníku 2010 byl program rozšířen i na dospělé. První ročník byl s podporou vedení školy realizován studenty SZŠ a VOŠZ Liberec. Po úspěšném prvním ročníku byl program realizován a veden mými kamarádkami v dalších školách, kde mají taktéž podporu ve vedení škol. Od roku 2004 se přidala SZŠ Turnov. Od roku 2010 je program realizován také v Brně a v Jindřichově Hradci. Hlavním cílem programu Zdravý zoubek je teoretická a praktická dovednost v péči o orální zdraví. V programu je zahrnuta instruktáž efektivní techniky čištění zubů skupinovou i individuální metodou. Všechny děti a žáci zúčastnění v realizovaném projektu dostávají zubní kartáček, eventuálně další propagační materiál (vzorek zubní pasty, letáček o prevenci zubního kazu, časopis). Pro zájemce z řad žáků a dospělých je připravena oblíbená detekce zubního plaku detekčními tabletami PARO nebo pomocí speciální ústní vody pro děti Listerine Smart Rinse.

Výuku zajišťují odborně proškolení studenti Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Liberec, studenti Gymnázia F. X. Šaldy pod vedením organizátorky programu Mgr. Jany Stejskalové. Po dobu její mateřské dovolené zajišťovala realizaci v Liberci Mgr. Jitka Veverková. Dále na programu spolupracují studenti Stření zdravotnické školy Turnov pod vedením Mgr. Evy Tižkové, studenti Střední zdravotnické školy Jindřichův Hradec pod vedením Bc. Marie Dubové a studentky Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Brno, oboru dentální hygienistka, pod vedením Bc. Vladimíry Krontorádové. Cílem programu je i zapojení studentů středních a vyšších škol do prevence zubního kazu. Více informací o programu a fotografie nejen z realizace naleznete na internetových stránkách www.zdravyzoubek.cz. Celkem program Zdravý zoubek v letech 2003– 2010 realizovalo 384 studentů, kteří proškolili 22 716 dětí. V ročníku 2010 bylo proškoleno 194 dospělých. Program by nebylo možné uskutečnit bez finanční či materiálové podpory našich sponzorů, kterým tímto děkuji.

Závěr

Je třeba si uvědomit, že zubní kaz nemusí být hrozbou, protože jeho vznik lze velmi dobře ovlivnit především správným prováděním ústní hygieny, vhodnou životosprávou a fluoridací. Dokonale vyčištěný chrup se nekazí. Pravidelné preventivní prohlídky by měly být samozřejmostí. Děti je zapotřebí k péči o chrup vést. Zdravý zoubek je programem, který motivuje děti k péči o své zuby.


O autorovi: Mgr. Jana Stejskalová, SZŠ a VOŠZ Liberec (j-stejskalova@post.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!