Zvyšování bezpečnosti zdravotnických pracovníků

Nepodceňujme riziko. Biologický materiál každého pacienta musíme pokládat za potenciálně infekční – pacient může být v průběhu inkubační doby onemocnění, kdy protilátky v krvi nejsou ještě detekovatelné, ale pacient je již infekční.

Zdravotničtí pracovníci jsou při výkonu svého povolání vystavováni působení řady rizikových faktorů. Jsou to jak faktory nespecifické, kam řadíme noční služby (nepřetržitý provoz), stres, fyzickou a psychickou náročnost práce, nedostatek odpočinku a volného času, tak především jsou to faktory specifické – fyzikální, chemické a mikrobiologické. Význam specifického rizikového faktoru mikrobiologického stoupá v souvislosti s rizikem poranění ostrými předměty kontaminovanými biologickým materiálem a následně s možným rizikem závažných parenterálně přenosných infekcí, a to především viru hepatitidy C (HCV) a viru HIV.

Poranění ostrými předměty – tzv. bodná poranění

Bodná poranění jsou považována za nejběžnější a současně nejvážnější riziko pro zdravotnické pracovníky, především svými možnými zdravotními následky souvisejícími s rizikem parenterálně přenosných infekcí.
Tato poranění s sebou současně přinášejí nemalé finanční náklady pro zdravotní systémy a společnost, a to nejenom v souvislosti s diagnostikou spojenou s bodnými poraněními, ale především s terapií možných zdravotních následků bodných poranění.
V závěrech různých studií, šetření, výzkumů (např. v ČR pracovní skupiny Bezpečnost personálu z roku 2009–9010) se opakují tato zjištění: 1. nejčastější příčinou bodného poranění je injekční jehla, 2. nejčastějším místem úrazu jsou pracoviště intenzivní medicíny, chirurgická pracoviště, pracoviště lékařské služby první pomoci, 3. nejohroženější kategorií pracovníků jsou sestry.
Závažnost této problematiky dokládá také odhad bodných poranění zdravotníků v Evropě, který činí 1 milion ročně.
Zvyšování bezpečí zdravotnických pracovníků se stalo cílem nejenom pro zaměstnavatele, ale i další instituce. V ČR je to např. výše zmiňovaná pracovní skupina Bezpečnost personálu, která vznikla v roce 2009 při Aesculap Academy pod záštitou ČAS. Její hlavní náplní je šíření doporučení především v oblastech bodných poranění a rizik profesionálních nákaz. V Evropě vstoupila v platnost 10. května 2010 směrnice Rady Evropské unie 2010/32/EU, která se stala prováděcím dokumentem Rámcové dohody o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, kterou uzavřeli HOSPEEM – Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů a EPSU – Evropská federace odborových svazů veřejných služeb.
Ze směrnice vyplývají hlavní cíle a úkoly pro zaměstnavatele i zaměstnance, a to zaměření se na: 1. prevenci bodných poranění (poranění ostrými předměty), 2. jednotný postup v hodnocení a prevenci pracovních rizik, 3. vytváření bezpečnějšího prostředí ve zdravotnických zařízeních.
Do května roku 2013 mají státy EU za povinnost uvedenou směrnici zapracovat do svých národních dokumentů – pokud ji již nemají.

Vytváření bezpečnějšího pracovního prostředí a prevence rizik

Na vytváření bezpečnějšího prostředí se podílí v první řadě legislativa, která stanovuje podmínky pro poskytování zdravotní péče. Z platné legislativy jednotlivá zdravotnická zařízení vycházejí při tvorbě interní dokumentace, která popisuje činnosti v organizaci a jejich bezpečné provádění. Součástí těchto dokumentů musí být i stanovené postupy v případě bodných poranění personálu. Ve FN Brno je pro všechny pracovníky závazný postup uvedený ve standardním ošetřovatelském postupu s celonemocniční platností Protiepidemické zásady ošetřování pacientů s parenterálně přenosnými nemocemi (zdroj: Věstník MZ ČR, částka 2/2008: Metodický pokyn – prevence virového zánětu jater).
Pracovníci Kliniky infekčních chorob vypracovali vzhledem k možnému riziku, které souvisí s poskytováním léčebně-preventivní a ošetřovatelské péče nemocným s infekcí HIV/ AIDS, pracovní postup Doporučený ošetřovatelský postup při poranění jehlou nebo ostrým předmětem kontaminovaným biologickým materiálem HIV pozitivním (zdroj: Metodický návod č. 5/2003 k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v ČR Věstníku MZ ČR). Aby stanovené pracovní postupy splnily svůj cíl, tj. bezpečnější pracovní prostředí, je nutné zajistit informovanost pracovníků, a to v pravidelných školeních bezpečnosti práce se zaměřením na riziko poranění při manipulaci s ostrými předměty, zaškolením a praktickým výcvikem při zavádění nových pracovních postupů či pomůcek.
Managementu rizik se ve FN Brno věnují odpovědní pracovníci intenzivněji od roku 2010 v souvislosti s přípravou na akreditaci NIAHO v roce 2011. Bylo vytipováno 15 rizikových pracovních oblastí, které byly rozpracovány do katalogu rizik. Každé pracoviště si na základě katalogu vypracovalo registr rizik s vyčíslením stupně rizika a stanovením preventivních opatření v případě rizika vyššího než 6 na stupnici od 1 (minimální riziko) do 25 (maximální riziko).
Registry rizik jednotlivých pracovišť byly zpracovány v rámci FN Brno do map rizik, a především do dokumentu Bezpečnostní pokyny – zásady bezpečné práce ve FN Brno, kde jsou uvedena doporučení bezpečných postupů při činnostech a výkonech prováděných ve FN Brno, včetně manipulace s ostrými předměty a rizika infekce.
Monitoring bodných poranění: Ve FN Brno evidujeme pracovní úrazy, včetně bodných poranění, elektronicky v databázi pracovní úrazy. Na našem pracovišti – Klinice infekčních chorob (KICH) – výskyt pracovních úrazů sledujeme, analyzujeme příčiny a stanovujeme si interní opatření platná na KICH, např. doporučený ošetřovatelský postup při poranění jehlou nebo ostrým předmětem kontaminovaným biologickým materiálem HIV pozitivním. Přehled „drobných poranění“ pracovníků KICH v období let 2006–2012 je uveden v tabulce. Z uvedených poranění ostrými předměty se celkem 6krát jednalo o předměty kontaminované HIV pozitivním biologickým materiálem.

Prevence bodných poranění

Jako první je doporučeno dodržovat základní a dlouholetá opatření, která ukládá legislativa vyhláškou č. 195/2005: * opatrnost při manipulaci se špičatými nebo ostrými nástroji a při jejich likvidaci, * na použitou jehlu nikdy nenasazovat zpět ochranný kryt, * k odkládání použitých jehel používat bezpečné kontejnery odolné proti propíchnutí, nádoby nepřeplňovat.
Důležité je také znát pracovní rizika, která provázejí činnosti na pracovišti, provést jejich analýzu a stanovit ochranná preventivní opatření, se kterými musí být pravidelně seznamováni všichni pracovníci. Součástí preventivních opatření by měl být i návod pro pracovníky, jak postupovat v případě poranění: * jak správně ošetřit ránu, * koho informovat o poranění, * jak poranění dokumentovat, * navštívit závodního lékaře, který řídí další postup.
Doporučuje se dodržovat stanovené bezpečné pracovní postupy, stanovené hygienické režimy. Nezbytné je používat předepsané OOPP v rozsahu, jaký určuje výkon a riziko s ním spojené. Součástí prevence je také informování a školení zaměstnanců.
Tam, kde je to možné, lze v rámci prevence nahrazovat zdravotnické pomůcky bezpečnějšími zdravotnickými pomůckami vybavenými bezpečnostními systémy – např. bezpečnostní i. v. kanyla, bezjehlové vstupy apod. Před zaváděním nových zdravotnických pomůcek do užívání je vhodné posoudit možná rizika, která ohrožují zdravotníky při manipulaci s nimi, stanovit bezpečné pracovní postupy a preventivní opatření a umožnit všem dostatečné zaškolení ve správné manipulaci.
Literatura

ZACHOVÁ, V.; KOCHOVÁ, D. Bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení. [on-line] Florence 3/2011, s. 21–25. [cit. 2012-03-03] Dostupné z WWW: http://www.bezpecnostpersonalu. cz/temata.html VOJÍK, F. EU zvyšuje ochranu zdravotnických pracovníků. [on-line] 7. 6. 2010 [cit. 2012-03-03] Dostupné z WWW: http://www.zelenahvezda.cz/clanky-a-studie/evropska-uniezvysuje-ochranu-zdravotnickych-pracovniku

Graf: Přehled „drobných poranění“ pracovníků KICH v období leden 2006 – březen 2012

Souhrn Zdravotnické prostředí je všeobecně považováno za rizikové pro všechny osoby, které se v něm pohybují – pacienti, zaměstnanci (pracovníci ve zdravotnictví) i ostatní osoby. Zvyšování bezpečí pacientů a zajišťování bezpečnějšího prostředí je již běžnou praxí ve zdravotnických zařízeních. Jak je to se zajišťováním bezpečnějšího pracovního prostředí pro zdravotnické pracovníky při poskytování léčebně-preventivní a ošetřovatelské péče? Klíčová slova: bezpečnost pracovníků, pracovní prostředí, poranění, rizika, rizikové faktory

O autorovi| Drahoslava Švábenská, Klinika infekčních chorob, FN Brno (dsvaben@fnbrno.cz)

Ohodnoťte tento článek!