Slovenská lekárska komora představila dva kontroverzní návrhy

5. 5. 2014 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Se dvěma návrhy přišla v minulých dnech Slovenská lekárska komora (SLK). Požaduje, aby všeobecní lékaři měli možnost si vybrat, zda v ordinaci zaměstnají sestru, nebo zdravotnického asistenta, a aby komora získala pravomoc určovat, se kterými ambulantními specialisty zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvy.


Oba návrhy vyvolaly bouřlivou diskusi – proti prvnímu se postavila především Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek (SKSaPA), ke druhému se negativně postavily nejen zdravotní pojišťovny, ale také slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Snížení nákladů ambulance

Podle platné slovenské legislativy mohou lékaři-majitelé ambulancí zaměstnávat pouze sestry, jejichž hrubá mzda (hrazená z plateb od zdravotních pojišťoven) se pohybuje mezi 530 a 900 eury. SLK požaduje, aby všeobecný lékař měl možnost zaměstnat namísto sestry zdravotnického asistenta (má pouze středoškolské vzdělání a omezené pravomoci; jeho mzda dosahuje přibližně 470 eur) nebo lékaře po skončení studia, který by v ordinaci vykonával praxi (jeho mzdu by hradil stát).

Komora argumentuje tím, že finanční prostředky, jež lékaři dostávají od zdravotních pojišťoven (v průměru připadá na ambulanci 3500 eur měsíčně), nestačí pokrýt plat lékaře i sestry, a zaměstnáním asistenta či praktikanta by proto došlo k výrazné úspoře v příjmech ambulance. Navíc by podle SLK změna legislativy vyřešila i problém s nedostatkem všeobecných lékařů, s nímž se Slovensko dlouhodobě potýká.

„Skutečnost, že platby pro ambulance ze strany zdravotních pojišťoven nejsou dostatečné, se nedá obejít, což má ovšem za následek neregulérnost platových podmínek pro personální politiku ambulance,“ prohlásil prezident SLK Marián Kollár a poukázal na praxi některých evropských států, kde legislativa nenařizuje lékaři sestru zaměstnávat, případně kde připadá jedna sestra na několik ordinací.

Příliš vzdělané sestry

Proti návrhu SLK se okamžitě postavily sesterské organizace, které jej považují za nespravedlivý vzhledem k tomu, že je stát donutil doplnit si vysokoškolské vzdělání, kvůli němuž je teď lékaři chtějí obcházet. „Je nepřípustné, aby v ambulanci zastával funkci sestry zdravotnický asistent, píchal injekce nebo bral krev, na to ani nemá potřebné kompetence,“ cituje deník Pravda předsedkyni Odborového združenia sestier a pôrodných asistentiek (OZ SaPA) Moniku Kaveckou. „Nejprve nám nařídí dovzdělat se, a nakonec jsme vzdělané moc. Tak co tedy vlastně jsme?“ Také SKSaPA se proti návrhu lékařské komory ohradila. „Lékaři si stále neuvědomují, že sestra má být jejich partnerem, ne zátěží. Pokud nás lékaři budou považovat za příliš drahé, kdo zůstane v ordinaci – lékař a nikdo?“ ptá se ředitel kanceláře SKSaPA Milan Laurinc.

Podle prezidentky SKSaPA Ivety Lazorové s návrhem přišli lékaři, kteří nejspíš netuší, co obnáší práce sestry v ambulanci – pokud by sestry v ordinacích nebyly, těžko by lékař stihl denně ošetřit až 60 nemocných, protože by mu přibyla polovina práce.

Řešení pro konkrétní případy

Prezident Asociácie súkromných lekárov SR Ladislav Pásztor si podle Pravdy sice umí představit, že by sestry v ambulanci mohli nahradit asistenti, je však přesvědčen, že by tuto funkci neměl zastávat lékař, jak rovněž navrhuje SLK. Prezident Asociácie stredných zdravotných škôl Miroslav Sekula pak sice připouští, že by škola mohla zdravotnického asistenta na nový post připravit, zastávat by jej však stejně nemohl. „Chápu požadavky ze strany lékařů, ale je třeba vzít v úvahu, že by asistent nemohl pracovat v ambulanci sám. Dokážu si to představit například na poliklinikách, kde by působily i sestry, tedy že by to bylo kombinované,“ cituje deník Miroslava Sekulu. Marian Kollár se hájí tím, že návrh SLK nesměřoval k tomu, aby v ambulanci dlouhodobě působili dva lékaři, přičemž jeden z nich by suploval sestru – k takovým případům by podle něho docházelo pouze v určitých případech, například kdyby sestra musela zůstat doma s nemocným dítětem. „Zdálo se nám logické, aby na určitý, velmi konkrétní časový úsek nemusela být v ambulanci přítomna sestra, ale že by ji mohl po tuto dobu zastoupit lékař, konkrétně například rezident,“ uvedl prezident lékařské komory pro Pravdu s tím, že by se ambulance kvůli nepřítomnosti sestry nemusela uzavřít.

Zdravotnického asistenta pak podle něho SLK doporučila jako alternativu v oblastech s nedostatkem sester. „Do některých ambulanci nejsme schopni sestry dostat; tam, kde by kvalifikace umožnila jejich náhradu asistentem, bychom tento prostor viděli,“ komentoval Marian Kollár návrh komory, který SLK představila v rámci připomínkového řízení k výnosu ministerstva zdravotnictví o minimálních požadavcích na personální zabezpečení a materiálně-technické vybavení zdravotnických zařízení.

Vliv na síť specialistů

Druhým z návrhů SLK je požadavek na pravomoc určovat, se kterými ambulantními specialisty mají zdravotní pojišťovny uzavírat smlouvy. Komora navrhuje, aby pojišťovna definovala počet ambulancí v daném regionu a SLK by do nich „dosadila“ lékaře dle vlastního seznamu. Podle lékařů by se tak zvýšila transparentnost obsazování ambulancí, již v současnosti považují za nedostatečnou.

„Myslíme si, že nikdo kromě komory by neměl mít kontrolu nad tím, kde jaký lékař pracuje a za jakých okolností se dostane do sítě,“ prohlásil Marian Kollár. „Slovenská lekárska komora má ambici vytvořit taková nezávislá, objektivní kritéria a pravidla, aby bylo každému jasné, kdo se jak dostane do sítě a za jakých okolností z ní může vystoupit,“ doplnil pro deník SME. Hlavními kritérii mají podle prezidenta SLK odbornost, bezúhonnost a pozice lékaře v pořadníku.

Smlouvy pro členy?

Slovenské ministerstvo zdravotnictví však o změně současné praxe, tak jak ji navrhuje SLK, podle vyjádření tiskové mluvčí Martiny Lidinské neuvažuje. Požadavek profesní organizace lékařů pak odmítají i zdravotní pojišťovny. „Je přirozené, že odpovědnost za tvorbu sítě by měl mít ten, kdo zdravotní péči financuje, tedy pojišťovny. V tomto kontextu je filozofie lékařské komory nepřijatelná,“ cituje SME mluvčí Všeobecnej zdravotnej poisťovne Danu Gašparíkovou. Obdobný postoj zaujímají i soukromé pojišťovny Dôvera a Union.

Dana Gašparíková rovněž upozornila na skutečnost, že SLK zastupuje pouze 11 % ambulantních specialistů, a obává se proto, že by komora upřednostňovala své členy. Podle informací Pravdy se SLK již před časem nechala slyšet, že jejím cílem je získat smlouvy pro všechny ambulantní specialisty, s nimiž má mandátní smlouvu, tedy jež zastupuje. Ladislav Pásztor z Asociácie súkromných lekárov SR pak sice nepovažuje současný model tvorby sítě, o níž rozhodují výhradně pojišťovny, za ideální, nesouhlasí však s tím, aby tuto roli převzala SLK, jejíž hlavní náplní je podle něho především dohled nad odborností a etikou.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?