Státní zdravotní dozor nad nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi ve zdravotnických zařízeních

Článek si klade za cíl seznámit zdravotnickou veřejnost s povinnostmi v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a upozornit na nejčastější nedostatky zjišťované v této oblasti.

Krajské hygienické stanice (KHS) v rámci své kontrolní činnosti dozorují nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi na různých pracovištích. Kontroly se nevyhýbají ani zdravotnickým zařízením (ZZ), a ne vždy je konstatováno dodržování příslušných právních předpisů. Zdravotníci mnohdy ani netuší, co všechno musejí splnit, pokud nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi na pracovišti.

Kde se nejčastěji používají

Chemické látky a směsi se vyskytují všude kolem nás a zdravotnická pracoviště nejdou žádnou výjimkou. Chemické látky a směsi téměř všech závažných tříd nebezpečnosti pro zdraví se používají ve všech laboratořích nemocnic i dalších ZZ a na speciálních odděleních, a to k diagnostickým a analytickým účelům. Nejde jen o oddělení klinické biochemie, klinické hematologie, ale také např. oddělení patologie, oddělení soudního lékařství či oddělení lékařské genetiky.
Nebezpečné vlastnosti některých chemických látek se mohou úspěšně využívat např. ke sterilizaci lékařských přístrojů a různých zdravotnických pomůcek na odděleních centrální sterilizace. Nejčastěji se využívá ethylenoxid (oxiran) a formaldehyd (klasifikované jako karcinogeny, žíraviny a látky toxické) a v rámci sterilizace plasmou i peroxid vodíku – jako sterilizační médium (ve vyšších koncentracích žíravý). Prakticky na každém oddělení či ambulanci se používají jak k dezinfekci některých zdravotnických nástrojů, tak i k plošné dezinfekci povrchů dezinfekční prostředky. Tyto dezinfekční a taky některé čisticí prostředky jsou často klasifikovány jako žíravé. Tam, kde často dochází k zanášení a ucpávání odpadů, zaměstnanci používají prostředky k čištění odpadů, které jsou vesměs žíravé.

Právní předpisy

Chránit své zdraví i zdraví všech zaměstnanců je samozřejmě nutné při práci se všemi nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, ovšem některé látky a směsi jsou pro své vlastnosti pro lidské zdraví tak nebezpečné, že určité aspekty práce s nimi upravuje právní předpis. Jedná se zejména o látky a směsi klasifikované jako vysoce toxické (akutní toxicita kategorie 1 a 2), toxické (akutní toxicita kategorie 3 a toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozice kategorie 1), žíravé (žíravost pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C), karcinogenní kategorie 1 a 2 (karcinogenita kategorie 1A, 1B), mutagenní kategorie 1 a 2 (mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A a 1B) a toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 (toxicita pro reprodukci kategorie 1 a 2).
Právním předpisem upravujícím nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi na pracovištích je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve kterém jsou stanoveny základní povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, především:

1. zajistit nakládání s látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické fyzickou osobou odborně způsobilou; jednotlivé činnosti může vykonávat i zaměstnanec, kterého osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila, 2. vydat pro pracoviště, kde se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi s výše uvedenými nebezpečnými vlastnostmi, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí a text těchto pravidel projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti (KHS), 3. skladovat látky a směsi klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob a s vyloučením záměny a vzájemného škodlivého působení uskladněných chemických látek a směsí a zabránit jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob a také vést jejich evidenci, 4. vybavit zaměstnance pro práci s chemickými látkami a směsmi osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP).

Tyto povinnosti se nevztahují na:

• léčivé přípravky vymezené směrnicí 2001/83/ES • zdravotnické prostředky vymezené směrnicemi 90/385/ EHS a 93/42/EHS, které jsou invazivní nebo se používají v přímém fyzickém styku s lidským tělem, a směrnicí 98/79/ES.
V této souvislosti je nutno zmínit, že i když se např. v zubních ambulancích nebo laboratořích používají dentální rtuť, amalgámové dentální kapsle, leptací gely (na bázi kyseliny ortofosforečné a fluorovodíkové) pro použití v dutině ústní k naleptání keramických nesnímatelných náhrad a následné opravě keramiky (při odštípnutí části zubní náhrady apod.), tj. látky a směsi klasifikované jako vysoce toxické, a dále žíravé, jedná se o zdravotnické prostředky, na které se výše uvedené povinnosti nevztahují. Rovněž je vhodné upozornit na skutečnost, že klasifikace směsí podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, které vešlo v účinnost k 1. 6. 2015, klasifikuje směsi z hlediska žíravosti daleko přísněji než dřívější právní předpisy. Týká se to třeba dezinfekčních přípravků, u kterých došlo ke změně klasifikace a podstatná část dezinfekčních přípravků klasifikovaných jako dráždivé byla překlasifikována na žíravé. Jedním z mnoha příkladů je SAVO, obsahující chlornan sodný.
Podstatný je fakt, že směsi dráždivé nejsou pro lidské zdraví natolik nebezpečné jako směsi žíravé, neplatí pro ně tak přísná pravidla při práci s nimi, proto doporučujeme tam, kde je to možné, používat dezinfekční přípravky klasifikované pouze jako dráždivé.

Státní zdravotní dozor

Při výkonu státního zdravotního dozoru (SZD) v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi KHS kontroluje dodržování právních předpisů při práci s chemickými látkami a směsmi právnickými a podnikajícími fyzickými osobami.
Při kontrolách v rámci SZD zjišťujeme, že pro pracoviště nemocnic a větší ZZ bývají písemná pravidla vydána a následně na KHS projednána. Ústavní hygienici, eventuálně externí bezpečnostní technici, plnění této povinnosti neopomíjejí. Někdy se ale stává, že pravidla nejsou zpracována pro všechny nebezpečné chemické látky a směsi, s nimiž pracoviště nakládá. U menších zařízení, případně lékařů-zaměstnavatelů naopak zjišťujeme absenci vydání a projednání pravidel. Vyplývá to ze skutečností, že povědomost o tom, že se pracuje s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, které vyžadují splnění určitých zákonných povinností, v menších zařízeních a tam, kde oblast ochrany zdraví při práci nezaštiťuje externí bezpečnostní technik, je nízká.
Zaměstnanci podle způsobu práce s chemickými látkami a směsmi musí být vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP). Zjišťujeme spíše nevhodné OOPP, např. nevhodný typ rukavic pro práci s žíravinami, než že by zaměstnanci nebyli vybaveni OOPP vůbec. Výjimečně jsou opomíjeny ochranné brýle nebo obličejový štít, které jsou nesmírně důležitou ochranou zraku před možným potřísněním očí při náhlém vystříknutí žíraviny z obalu.
Problémem nebývá vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci, i když některé chemické látky (zejména v laboratořích) vyžadují mít pro první pomoc přímo na pracovišti k dispozici např. inaktivační látky při potřísnění kůže (nikoli neutralizační látky) nebo antidota.
Nedostatky se často vyskytují ve vybavení pracoviště některými asanační prostředky pro případ rozsypání nebo vylití chemických látek a směsí. Musí být pamatováno na to, jak rozlité, popř. vysypané, chemické látky a směsi bezpečně asanovat a následně zlikvidovat.
V laboratořích a odděleních, kde se k analytickým nebo diagnostickým účelům používají chemické látky, ev. směsi, klasifikované jako vysoce toxické, kontrolujeme uskladnění a vedení evidence vysoce toxických látek a také zajištění nakládání s nimi osobou odborně způsobilou. Výhodou zdravotnických zařízení je, že osobou odborně způsobilou podle zákona č. 258/2000 Sb. je každý lékař, farmaceut a vysokoškolský vzdělaný chemik (v laboratořích). V této oblasti v rámci SZD nedostatky prakticky nezjišťujeme.

O autorovi| MUDr. Anna Hrnčířová, ředitelka odboru hygieny práce, KHS Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, anna.hrncirova@khsova.cz

Ohodnoťte tento článek!