styl pacientů s hypertenzí a jeho rizika

Arteriální hypertenze je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění. Výskyt tohoto onemocnění stoupá s věkem, kdy ve věku nad 60 let u dospělého považujeme za hypertenzi hodnoty krevního tlaku 140/90 mmHg.

Vysoký krevní tlak se dělí podle orgánových komplikací do tří stadií:
• I. stadium – bez orgánových změn,
• II. stadium – s přítomností orgánových změn, bez poruchy jejich funkce,
• III. stadium – těžké orgánové postižení, nejčastěji levostranné srdeční selhání, cévní mozkové příhody, ledvinové selhání, v nejhorším případě může nastat až oslepnutí pacienta (Widimský, Jr., 1998).

Faktory ovlivňující hypertenzi

Vysoký krevní tlak nebolí. To je hlavní důvod, proč tato choroba zůstává dlouho nerozpoznána, protože většinou nezpůsobuje žádné subjektivní potíže. Naprostá menšina lidí udává bolesti hlavy, závratě, krvácení z nosu či bolesti u srdce. Opravdu nepříjemné obtíže se objevují až v pokročilém stadiu tohoto onemocnění, kdy jsou přítomna orgánová poškození, nebo se potíže objevují příležitostně na počátku medikamentózní terapie vysokého tlaku. Jedna z takzvaně falešných hypertenzí je „fenomén bílého pláště“, kdy se zvýšení tlaku u pacienta objeví pouze v nemocnicích nebo při měření tlaku lékařem či sestrou, třeba v ambulanci. Na tento fenomén je nutné myslet u všech hypertoniků se známkami lability. Mezi příčiny zahrnujeme i sociální prostředí, především rodinu a zaměstnání, tady může hypertenzi vyvolat mnoho faktorů, zejména narušené lidské vtahy (Pospíšilová, Volker, Middeke, 1994). V naší společnosti to bývají lidé z nižších společenských vrstev se sklonem k přejídání se a nadměrné konzumaci alkoholu. Důležitá je denní spotřeba tuků.
Doporučení studijní skupiny WHO můžeme shrnout do čtyř bodů:
• snížit celkové množství tuků,
• snižovat spotřebu nenasycených mastných kyselin,
• udržovat minimální spotřebu polynenasycených mastných kyselin,
• mastné kyseliny mononenasycené (např. olivový olej) mají pokrýt rozdíl mezi celkovým příjmem tuků a souhrnem mastných kyselin nasycených a nenasycených (Roger, 1995).
Ovlivňuje nás i způsob bydlení, hluk a počasí. Průzkumy ukázaly, že v oblastech se zvýšeným pouličním hlukem se vyskytuje více hypertoniků, než jich je na klidných místech. Tedy u pracovníků s pneumatickými, vibračními kladivy hrozí také potenciální riziko. Příčinou vysokého krevního tlaku může být i chemická zátěž, jíž jsme nedobrovolně vystavováni. Existují náznaky toho, že kadmium, olovo či thalium náš krevní tlak zvyšují. Profesně se to týká zejména malířů a klempířů. Do kategorie rizik patří i zlozvyk kouření.
Možnosti léčby jsou ovlivněny několika rizikovými faktory, které spočívají v redukci váhy vhodnou stravou a dietním režimem. Důležitým prvkem této terapie je rovněž léčba farmakologická.

Výživa a změna jídelníčku

Někdy stačí i malá změna životního stylu, především stravovacích návyků, jako je přidat více zeleniny, stopových a minerálních prvků. Doporučujeme preferovat lehké pokrmy (třeba z italské kuchyně), masu se nevyhýbat, žádnou zvláštní dietu nedodržovat, jíst vždy při pocitu hladu. Strava v kombinaci s pohybem přispívá ke zdravému životnímu stylu. U nemocného, stejně jako u zdravého platí, že pohybová aktivita by neměla být prováděna bez adekvátní nutriční podpory. Cvičící by měl přijímat zdravou racionální stravu s dostatkem sacharidů. Před cvičením by měl být vyšší příjem tekutin a při známkách snížené hydratace by pohybová aktivita neměla být zahájena vůbec. Pravidelně cvičící organismus by měl mít také dostatečný příjem proteinů. (Svačina, Millerová, Bretšnajdrová, 2012).
Výživa je významný faktor, který ovlivňuje růst a vývoj, školní i pracovní výkonnost a pocit pohody. Vhodná výživa se uplatňuje při prevenci některých chorob, jindy usnadňuje a podporuje léčení. Nevhodná výživa je závažným rizikem, které se podílí na vzniku civilizačních nemocí. Na jejich vzniku se podílí především nadměrný energetický příjem, velké množství živočišných tuků, cholesterolu a cukrů v potravě (Machová, Kubátová, 2010). Ve druhé polovině 20. století se v ČR zvyšoval energetický příjem, rostla spotřeba masa, mléka a mléčných výrobku a tuku (máslo, sádlo) a vajec a vytvářel se tak nevhodný poměr mezi základními živinami – bílkovinami, tuky a sacharidy. Spotřeba zeleniny a ovoce byla nedostatečná, podobně jako spotřeba vlákniny a vitaminů, zvyšoval se příjem soli (Komárek, Provazník, 2011).

Léčivé účinky potravin

Od počátku 50. let minulého století jsou zveřejňovány studie potvrzující vztah mezi solením a vysokým krevním tlakem. Někteří odborníci ale považují hypertenzi za nemoc vyvolanou více nedostatkem vápníku než častěji udávaným nadbytkem sodíku. Je však jisté, že nadbytek soli může již existující vysoký krevní tlak ještě zvýšit a vyvolat následně komplikace jako mrtvici, srdeční infarkt nebo selhání ledvin. Ale jen dlouhodobé omezení soli může přinést uspokojivé výsledky.
U mnoha potravin se zjistilo, že pomáhají krevní tlak snižovat. Patří k nim i sója a produkty z ní. Pravidelná konzumace obilninových vloček pomáhá snižovat krevní tlak a také příznivě působí při některých nemocech srdce a po infarktu. Při vysokém krevním tlaku se doporučuje konzumovat čerstvou šťávu z červené řepy smíchanou s medem a také celer. Při pravidelné konzumaci pomáhá snižovat krevní tlak také okurka, případně okurková šťáva a cibule, která snižuje i obsah tuku v krvi, navíc rozpouští krevní sraženiny, proto je skvělým preventivním prostředkem proti infarktu. Nemocným jsou doporučovány také grapefruity pro jejich obsah draslíku (Pospíšilová, Volker, Middeke, 1994). Při skladování vydrží grapefruity déle než ostatní citrusové plody a přitom neztrácejí chuťové ani nutriční složky. V tomto ohledu si více pozornosti zaslouží i jablka. Vědci prestižní Yaleovy univerzity uvádějí, že ke snížení krevního tlaku stačí k jablkům čichat. Vůně jablka má prý uklidňující účinky, což následně snižuje krevní tlak. Pro osoby trpící vysokým krevním tlakem jsou vhodné i banány. Jeden banán obsahuje dostatečné denní množství draslíku, potřebné k udržení normálního krevního tlaku a funkce srdce. Vhodný je také včelí med, který kromě hodnotných minerálních látek obsahuje i enzymy, například acetylcholin, snižující krevní tlak.

Účinky vitaminů a minerálů

Pacientům s hypertenzí pomáhají především vitaminy E a B3, které kromě snižování krevního tlaku dokážou příznivě ovlivnit i hladinu cholesterolu. Látkou snižující krevní tlak je také vápník. Z některých studií vyplývá, že konzumace dostatku potravin s jeho obsahem v mládí může být společně s dalšími vhodnými zdravotními návyky účinnou zbraní proti vysokému tlaku v pozdějším věku. Rostlinné zdroje (mák, sója, listová zelenina, mrkev, petržel, sušené fíky, mandle) mají větší obsah vápníku než mléko. Také již zmiňovaný draslík je mocným ochráncem před vysokým tlakem. Řada studií shodně prokazuje, že lidé, jejichž potrava obsahuje hodně draslíku, mají nižší krevní tlak než ti, kteří ho v potravě mají málo.
Pokud zvýšíte množství draslíku ve stravě, můžete snížit množství léků na snížení vysokého tlaku. Draslík působí přímo na cévy a roztahuje je, čímž snižuje krevní tlak. Je obsažen v čerstvé zelenině a ovoci (brambory, banány, meruňky a pomeranče). Na snižování krevního tlaku se také účinně spolupodílí hořčík. Je obsažen například v kakau, sóji, fazolích, máku, v lískových a kešu oříškách, mořských plodech a v ovesných vločkách. Léčivou látkou je rutin, který se s ostatními bioflavonoidy dopoŽivotní ručuje při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze. Velké množství rutinu nám dodá pohanka. Účinný efekt se zvyšuje s podáváním vitaminu C, proto je vhodné k pohance konzumovat syrovou zeleninu, jak je uvedeno na www.vozp.cz/opencms/export/sites/ vozp/.content/galerie-souboru/Monitorzdravi/1544.pdf.

Hypertenze v těhotenství

Vysoký krevní tlak v těhotenství se obvykle rozvíjí v jeho druhé polovině. Příčina vzniku není zatím přesně známa. Během těhotenství dochází v organismu k četným změnám. Jedná se především o hormonální změny, změny imunitního systému nebo ve fyzikálních vlastnostech krve a cév. Předpokládá se, že právě tyto změny mohou mít vliv na vznik hypertenze v těhotenství. Jisté je, že se jedná o kombinaci mnoha faktorů. Po narození dítěte se u většiny žen vysoký krevní tlak vzniklý v graviditě do týdne normalizuje. Je ovšem prokázáno, že u žen, které trápil vysoký krevní tlak v těhotenství, existuje velké riziko rozvoje chronické hypertenze. Vysoký krevní tlak v těhotenství je nebezpečný pro těhotnou i pro plod. Dochází k poruchám přísunu kyslíku a živin do krve plodu, což může způsobit zpomalení jeho vývoje a růstu. Rovněž může dojít k abrupci (prasknutí) placenty s následkem odumření plodu. Vysoký krevní tlak v těhotenství je pro ženu rizikový i z hlediska možného rozvoje cévní mozkové příhody, orgánového selhání a poruchy krevní srážlivosti.

Farmakologická léčba hypertenze

Nejvíce se využívají diuretika. Díky jejich působení v ledvinách klesá objem plasmy následkem zvýšeného vylučování sodíku močí. Mezi tyto léky patří například hydrochlorothiazid nebo furosemid. Nežádoucím účinkem může být například hypokalemie, která může vést až k arytmiím (Sovová, Luk, 2005). Zde můžeme také využít diuretika šetřící draslík. Dalšími látkami ke snížení krevního tlaku jsou beta-sympatolytika, která působí často v kombinaci s dalšími léky.

Nová operační metoda

Další možnou léčebnou metodou je operace. S touto novinkou přišla pražská Nemocnice Na Homolce. Metoda spočívá ve vytvoření malých jizev podél nervů v ledvinách, tedy orgánu, který hraje při regulaci krevního tlaku klíčovou roli, protože vysílá signály do mozku, jenž pak může dát impuls k stažení cév. Jizvy se vytvoří pomocí speciálního katétru, který se zavede z třísla do ledvinných tepen. Zatím nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky této metody.

O autorovi| Literatura u autorů prof. PhDr. Ivica Gulášová, Ph. D.1,2, Mgr. Lenka Görnerová2, doc. PhDr. Lada Cetlová2, MUDr. Ing. Ján Breza ml., Ph. D.3 VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava1, Vysoká škola polytechnická Jihlava2, Urologická klinika s Centrom pre transplantácie obličiek, FNsP Kramáre, Bratislava, LF UK, Bratislava3, ivica.gulasova4@gmail.com

Ohodnoťte tento článek!