V Česku působí šest zdravotních pojišťoven, největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) členem svazu není. „Budeme usilovat o to, aby v roce 2019 byly přijaty dílčí úpravy systému veřejného zdravotního pojištění, které posílí jeho autonomnost a efektivitu v okamžiku, kdy poklesne růst zdrojů,“ řekl Friedrich. Upřesnil rovněž, že by mohlo jít například o valorizaci plateb za státní pojištěnce nebo větší volnost v rozhodování pojišťoven.
„Je třeba trvalý příslib státu, jak bude valorizován příspěvek na státní pojištěnce. Byli bychom rádi, kdyby byl trvalý mechanismus určený nějakým makroekonomickým indikátorem, abychom si mohli spočítat predikce,“ vysvětlil Friedrich. Stát příští rok zaplatí za děti, studenty, seniory, nezaměstnané a vězně o 3,5 miliardy korun víc než letos, měsíčně to bude 1018 korun. Z příjmů zdravotního pojištění je to necelá čtvrtina, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění.
Pojišťovny žádají také větší samostatnost v rozhodování a uzavírání smluv. Například v oblasti takzvané cenové vyhlášky, kterou ministerstvo zdravotnictví stanoví maximální ceny za péči. „Rádi bychom, aby cenová vyhláška se nestala nástrojem, jak řídit české zdravotnictví, ale pouze odrážela vůli obou stran k dohodě,“ dodal prezident. Podle něj byl měla být odpovědnost na pojišťovnách a jejich dohodě s poskytovateli zdravotní péče.
Zásadní reforma podle něj není reálná. „Zkušenost z roku 2013 ukázala, že pokud nedojde k zásadní shodě zásadních politických hráčů, tak nemá cenu se o něco pokoušet,“ dodal. Pokus o zavedení nadstandardů a poplatků u lékaře podle něj nakonec skončil dokonce zvýšením nákladů.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s tím, že si rozsah úhrad a meziroční růst dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Letos se tak stalo ve všech 14 oblastech, což je od roku 1997 poprvé. Do zdravotnictví příští rok půjde podle výsledků dohodovacího řízení, které bylo v úterý ukončeno, asi 320 miliard korun, letos to bylo o 20 méně.
Z 20 miliard navíc půjde 49 procent na růst nákladů způsobený inflací a objemu péče způsobeného stárnutím obyvatelstva. Na bonifikace jednotlivých poskytovatelů, například praktických lékařů nebo lékáren v okrajových oblastech nebo ordinací s rozšířenou ordinační dobou, půjde 21 procent. Pětinu použijí nemocnice na zvýšení příplatku sester a dalšího zdravotnického personálu pracujícího na směny u lůžek.
Šest procent budou potřebovat stomatologové na dodržení nařízení EU, které zakazuje používání takzvaného nedozovaného amalgamu, který si zubaři na přípravu plomby odvažovali přímo v ordinacích. Už letos platí pojišťovny plomby z bílého cementu dětem do 16 let, těhotným a kojícím. Náklady se odhadovaly asi na 600 milionů korun, příští rok se počítá se dvěma miliardami.
Dvě procenta z nárůstu dostanou navíc nemocnice na nákladné léky, které předepisují jejich specializovaná centra. Přípravky léčící rakovinu a další závažné choroby stojí české zdravotnictví miliardy korun ročně. V roce 2016 to bylo necelých osm miliard, o rok později už přes 15 miliard.
Po jednom procentu půjde na nové kapacity zdravotnických přístrojů a pro reformu psychiatrické péče. Od letošního července začnou působit první mobilní týmy pro péči o psychiatrické pacienty v ambulancích a jejich domácím prostředí. Pojišťovny příští rok počítají s růstem nákladů o 300 milionů korun.