Švýcarsko: Nechceme levnější kolegy

Ve Švýcarsku se zájemcům o studium oboru sestra/ošetřovatel (Pflegefachfrau/Pflegefachmann) doporučuje absolvovat ještě před podáním přihlášky praktikum ve zdravotnictví, aby každý lépe věděl, do čeho jde.

„Uvědomte si, že někdy budete muset pacientovi v jeho zájmu dělat i nepříjemné věci, například aplikovat injekci – snesete to?“ Tak a podobně informují veřejnost jednotlivé školy, zvou mládež na dny otevřených dveří a rovněž doporučují, aby se zájemce o studium předem dobře vyptal na finanční podmínky. Nechybí ani upozornění na to, že pokud student zklame – upustí od vzdělání, rozváže smlouvu se školicí institucí –, může ho postihnout povinnost náhrady škody (a není korektní připravit jiné zájemce o šanci na vzdělání a pak si studia nevážit, dodávají školy).
Zájemce musí být nejen tělesně a duševně zdatný, ale zkoumají se i jeho povahové rysy – zda bude dostatečně vnímat pocity druhého člověka, mít úctu k nemocnému. Švýcarsko si vůbec potrpí na pojem „mravnost“ (jedinec hodlající pracovat ve zdravotnictví musí mít celkově dobrou pověst, nestačí čistý trestní rejstřík).

Nedotknutelné soukromí pacienta

Během tříletého studia (5 400 hodin) se žáci seznámí důkladně nejen se všemi zdravotnickými součástmi své budoucí profese (význam se přikládá mj. nácviku život zachraňujících úkonů), ale také s psychologií, sociologií, pedagogikou, právem a ekonomikou. Zdůrazňují se rovněž znalosti z oblasti hájení soukromé sféry pacientů, jejich právo na maximální ohled vůči jejich celkovému založení, včetně náboženského přesvědčení. Pokud jde o medicínskou část výuky, školenci se ve vysoké míře učí „samostatnosti“ či „vysokému stupni kvalifikace a odpovědnosti“, ať už jde o plánování, organizaci a poskytování péče, kontrolu nebo o „strategii kvality“. Budoucí sestry se v rámci praktického školení ve vysoké míře seznamují mj. s prostředím hospiců a ošetřovatelskopečovatelských zařízení, aby se ukázalo, jak zvládnou utrpení a smrt. Nikdo neskrývá, že jde o mimořádnou zátěž pro personál, a inzeráty, v nichž tato pracoviště stále hledají nové pracovní síly, prozrazují, že ne každý vydrží v těchto službách delší dobu.
Studium není zdarma. Například v Lucernu (existují kantonální rozdíly) vyjdou 3 roky vzdělávání na 6 tisíc franků. Platí se vždy předem před zahájením semestru (po tisíci CHF). Výdaje za knihy jsou odhadovány na 600 CHF, závěrečná zkouška představuje poplatek 250 CHF, další poplatek 80 CHF je za registraci diplomu. Nicméně „zaměstnavatel“, pro něhož student v rámci praktického školení pracuje, za tuto práci platí cca 13 tisíc CHF za rok. Podobně je tomu v ostatních kantonech, i když částky se liší v závislosti na „drahosti“ příslušné lokality.

Pomoc státu

Kantony se ale zpravidla snaží chránit vlastní občany. Například Curych se zaručil, že od osob žijících zde alespoň 2 roky nebudou vybírány žádné peníze na studium. Pro poplatky vybírané od studentů z jiných lokalit byla vypracována pravidla. Někdy spolu část kantonů uzavře dohodu tak, aby ani při „přeshraničním“ vzdělávání nebyli žáci nadměrně finančně zatíženi. Pokud by stát nezajistil tuto pomoc, celkové náklady na získání vzdělání pro vstup do profese sestry se mohou vyšplhat na 40 tisíc franků. Švýcarský stát tuto oblast subvencuje tak, že poskytuje kantonům příspěvky. Existuje také speciální fond na podporu podniků či pracovišť, jež mohou za určitých podmínek usilovat o přiznání dotace.

Sestra může být lékařem

Část středně zdravotnických pracovníků se dále vzdělává, prohlubuje si specializaci pro jednotlivé obory. Celoživotní vzdělávání je samozřejmou nutností. Vytrvalým nadaným jedincům instituce nabízejí kariérní postup přes vysokoškolská studia: sestra může získat prestižní uplatnění v organizaci zdravotnictví (např. ve státní správě), ve vědě a výzkumu, ve vedoucích pozicích v nemocnicích, ale může se rozhodnout i pro studium lékařství.

Profesní zastoupení

Švýcarská asociace sester (resp. profesní svaz) sdružuje absolventy tříletého a dalšího vzdělání i jedince, kteří mají za sebou alespoň tříletou pracovní činnost v nemocnicích a složili zkoušku z oboru. Za tuto organizaci mluví na veřejnosti často i právníci, které si sestry najaly, aby pregnantně formulovali jejich poznatky a požadavky. Organizace vytrvale usiluje o zkvalitnění péče o pacienty, včetně zlepšování přípravy na profesi a posilování prestiže sester. Transparentně před veřejností rozkrývá náklady na ošetřovatelskou péči. Při komunikaci s politiky a úředníky předkládá mj. výzkumné studie, které například prokazují, že pokud stát neuváženě šetří na zdravotnickém personálu, vede to k četnějším pooperačním komplikacím, úrazům a větším problémům s bolestí pacientů. Jedna z takto zveřejněných studií porovnala situaci ve 28 nemocnicích a ukázala velké rozdíly v počtu personálu. Asociace v této oblasti spolupracuje s vědeckým institutem pro ošetřovatelství.
„Krácení peněz na zdravotnictví nepřináší faktické úspory a rozhodně nesnižuje počet stížností pacientů,“ uvádí asociace. Stejně tak se sestry brání záměrům politiků, podle nichž by ve zdravotnických či zdravotně sociálních zařízeních dražší kvalifikovanou sílu zčásti nahradili levnější, ale méně erudovaní pracovníci. „Nechceme snižovat kvalitu péče,“ trvá na svém asociace. Dále se tato organizace věnuje (kromě masivní záplavy školicích akcí) také tématu optimálního sestavování pracovních týmů na jednotlivých pracovištích s rovnovážným vyvažováním kompetencí jejich členů.
Ani profesi sestry se nevyhýbají soudní spory. Ke kuriozitám patří případ, kdy sestra podala po úmrtí svého bratra trestní oznámení na chiruržku, která údajně nedodržela vyjádřené přání nemocného.

Finanční ohodnocení

Plat švýcarských sester se odvíjí v závislosti na jejich vzdělání, délce praxe, typu pracoviště a lokalitě výkonu profese a rovněž na délce pracovního úvazku (výjimkou nejsou zkrácené úvazky) v průměru mezi tisícem až 2400 eur čistého. Další zdroje, vč. německých, uvádějí průměrný roční hrubý plat 75 tisíc CHF (www. lohnanalyse.de). Při plném úvazku – od 30 hodin týdně – může roční hrubý příjem činit 76 700 CHF, při částečném úvazku (do 9 hodin týdně) by roční průměrný hrubý plat představoval jen 13 tisíc CHF. Za předpokladu, že se jedná o sestru ve věku 36 let, po 12 letech praxe. Pracovní úvazek se vypočítává ze 40,3 dnů.
Další poznatky lze čerpat například na www.usz.ch (curyšská univerzitní nemocnice, Centrum pro vzdělávání ve zdravotnictví), www.swissinfo.ch nebo www.sbfi.admin. ch (profesní vzdělávání a jeho reforma), dále www.hfgz.ch (Lucern).

Ohodnoťte tento článek!