Téměř polovina Čechů nezná svou hladinu cholesterolu

Jak vyplývá z březnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou společnost pro aterosklerózu (ČSAT), 42 % populace České republiky nesleduje svůj cholesterol. Třetina Čechů pak nevěří, že hladinu cholesterolu lze ovlivnit.

Česká populace si je nebezpečnosti zvýšené hladiny cholesterolu vědoma – s tím, že představuje větší či menší riziko, souhlasí 85 % Čechů. Cholesterol v krvi si nechává měřit 57 % Čechů, z toho minimálně jednou ročně 31 % z nich. I když téměř 32 % nevěří, že je možné hladinu cholesterolu snížit, větší část Čechů (68 %) uvedla správně opak. V 90 % se respondenti shodují, že na snížení hladiny cholesterolu v krvi má vliv změna stravovacích návyků. Každý pátý Čech ví, že má svou hladinu cholesterolu v krvi zvýšenou. Znalost hladiny cholesterolu stoupá s věkem respondenta a také s jeho vzděláním. Každý desátý Čech je ale toho názoru, že zvýšená hladina cholesterolu nepředstavuje žádné nebo jenom malé riziko. Více než 46 % Čechů uvedlo, že má svůj cholesterol v normě, což neodpovídá populačním datům. Na pozitivním efektu zvýšení množství pohybu se shoduje 80 % populace. Užívání léků pro snižování cholesterolu v krvi však věří jen 72 % Čechů a 18 % respondentů má pochyby o jejich účinnosti.

Znát hodnotu cholesterolu

„To, že 42 procent Čechů nesleduje průběžně hladinu svého cholesterolu, považuji za závažné zjištění,“ říká doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT. Podle něj by měl znát hodnoty cholesterolu v krvi každý, neboť pro to u nás díky preventivním prohlídkám máme optimální podmínky. „Na druhé straně je příznivé, že si 85 procent dotázaných uvědomuje nebezpečnost zvýšené hladiny cholesterolu. I když by to mělo být celých 100 procent,“ myslí si odborník.
Jako nepříznivou skutečnost vnímá doc. Vrablík i to, že 37 % respondentů má obavy z hypolipidemické léčby. Podle něj se sice mohou vyskytnout nežádoucí účinky, ale nikdy nejsou závažné, nebo dokonce život ohrožující. Navíc lze lék zaměnit za jiný, který bude pacientovi vyhovovat.

Redukovat morbiditu a mortalitu

„Cílem léčby dyslipidemie je redukce morbidity a mortality na kardiovaskulární onemocnění a jejich komplikace,“ připomíná předseda České internistické společnosti (ČIS) a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM. Na snížení celkové i kardiovaskulární mortality se významně podílí léčba statiny, ale také například ezetimibem a fibráty. V budoucnu by pak pacienti s vysokou hladinou LDL cholesterolu, která je klíčová pro indikaci hypolipidemické léčby, měli profitovat i z novějších léků, jakými jsou PCSK9 inhibitory – ty přímo snižují hladinu LDL-ch v plasmě. Některé léky z této skupiny jsou již schválené a pacienti je mohou užívat v rámci probíhajících klinických studií.

Účinná a bezpečná léčba

„Razantní léčba dyslipidemie je bezpečná a neprávem obávaná,“ uvádí vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. Podle jeho slov právě u nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, máme asi nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti v prevenci kardiovaskulárních příhod. „Statiny jsou 500krát bezpečnější než aspirin. Chceme proto, aby se jich pacienti přestali bát, neboť tyto léky zachraňují mnoho životů,“ uzavřel doc. Piťha.
Sběr dat proběhl prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI) na internetovém panelu agentury STEM/MARK. Terénní sběr dat probíhal od 26. 2. do 3. 3. 2016. Průzkumu se zúčastnilo 507 respondentů ve věku od 15 do 59 let.

Ohodnoťte tento článek!