Úhradová vyhláška směr zdravotní péče neurčuje

Stejně jako na konci roku minulého roku se i letos sešli zástupci regulátorů, plátců i poskytovatelů zdravotní péče, aby debatovali nad smysluplností Úhradové vyhlášky (ÚV) a změnami, které jsou plánovány pro rok 2018.
Z DOMOVA

V úvodním vystoupení zdůraznil MUDr. Tom Philipp, Ph. D., MBA, náměstek ministra zdravotnictví ČR, že v současném legislativním nastavení stále považuje ÚV za potřebný nástroj, který brání chaosu ve financování zdravotní péče. Vyhláška vychází ze zákonného zmocnění, podle něhož stanovuje hodnotu bodu, výši úhrad a záloh hrazených služeb i regulační omezení na následující kalendářní rok. Pro rok 2018 pracuje s celkovým rozpočtem 283 miliard. Na pojistném se podle predikce vybere o 15 miliard více a díky rezervám bude reálná částka ještě o miliardu a půl vyšší. Pouze 12 % prostředků z meziročního nadvýběru pojistného je možné volně použít, 88 % se odvíjí od vládních priorit, růstu mezd a platů. Zohledňuje příplatky sester, legislativní změny, e-recepty, doplatky na léky atd. Odrážejí se v ní také demografické ukazatele a přirozený vývoj.

Větší úhrady pro nemocniční péči

Co se týče nárůstu úhrad péče pro rok 2018, u ambulantní péče se přepokládá 2,6 mld., nemocnice dostanou o 9,3 mld. více, z nichž se musí zaplatit i slíbené navýšení platů, jejich růst se odvíjí od velikosti zařízení, menší získají navýšení vyšší. Následná péče získá o 1,7 mld. více, tzv. centrové léky s úhradovým symbolem „S“ o 1,4 mld. navíc. Vyhláška počítá i s proplácením výkonů nemocnic nad plánovaný objem, čím více jich ale bude, tím se částka poníží. Za výkony nad 130 % dostanou nemocnice polovinu. Nebude se to týkat porodů, novorozenců, léčby HIV nebo psychiatrické péče.

Náklady na tzv. centrové léky kontinuálně stoupají, jde zhruba o roční nárůst o 1 mld. Ten nebude stejný pro všechna centra, ale bude se lišit podle oblastí. Například pro léčbu rozdělilo MZ úhrady do více diagnostických skupin. Vyšší růsty jsou plánovány u hematoonkologie, neurologie, infekce, na léčbu metabolických vad nebo imunitního systému půjdou stejné prostředky jako loni. Praktičtí lékaři dostanou zhruba stejně jako loni, u ambulantních specialistů se oproti minulému roku plánuje nárůst o 1,8 %.

Od regulace k „value-based healthcare“

Následující konferenční příspěvky se nesly spíše v kritickém duchu. Předsedkyně Lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR Mgr. Kateřina Podrazilová se věnovala lékové politice z pohledu zdravotních pojišťoven. Zdůraznila, že jen málokterá evropská země reguluje léčiva jak finančně, tak i na základě preskripčních a indikačních omezení. I přesto, že jsou léky regulovány, náklady na centrové léky nezadržitelně rostou. Systém stále více utrácí za velmi úzký program specializované péče, kde náklady na jednoho pacienta mohou dosáhnout i milionů Kč ročně, což je dlouhodobě neudržitelný stav. Koncept „švédského stolu“ českého zdravotnictví kritizoval i MUDr. Tomáš Doležal, Ph. D., ředitel Value Outcomes, s.r.o. Český zdravotní systém je podle něj zaměřen na maximální dostupnost zdravotní péče. Model „volume– based health care“ je dlouhodobě neufinancovatelný a musí nutně směřovat k systému, kde nezáleží na objemu, ale na efektivitě – dosažení zdraví, které lze měřit mortalitou, morbiditou či kvalitou života. Jen uvedený základ může určovat směr toku finančních prostředků.
Podle MUDr. Doležala pokračuje ÚV jen v setrvačnosti současné struktury zdravotního pojištění. Přitom informace o tom, za co platíme, získat lze. Zmínil se o programu platném v německých nemocnicích, kde od roku 2004 existuje 350 strukturálních, procesních a výsledkových indikátorů kvality ve 30 terapeutických oblastech. Od roku 2015 jsou zohledněny v platbách pojišťoven. Co se týče rostoucích nákladů na tzv. centrové léky, tak v drtivé většině neodrážejí skutečnou potřebu moderní léčby. Specializovaná centra mají omezené rozpočty a pro řady skupin pacientů se stává léčba nedostupná. Příkladem jsou 15 let dostupná biologická léčiva na psoriázu či revmatoidní artritidu, která nemohou být předepisována ambulantními specialisty mimo centra.

Pohled ze strany poskytovatelů nabídla i MUDr. Zuzana Friedmannová z FN Motol, podle níž je ÚV zastaralá, neodpovídá na otázky kolem úhrady nově vstupujících ATC skupin a diagnóz. Není také jasné, jak budou financovány léky, jejichž léčba stojí miliony Kč ročně. Rovněž PharmDr. Michael Krejsta, MBA, který byl zároveň moderátorem konference, ve své prezentaci připomněl, že systém, závislý pouze na veřejném zdravotním pojištění, je bez vytváření dostatečných rezerv dlouhodobě neudržitelný. Zatím systém nepovažuje za krizový, ale je zapotřebí realokovat finanční zdroje a podporovat efektivnost a transparentnost zdravotnického systému. Za jeden z nutných kroků považuje optimalizaci sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Zvyšovat by se také měla spoluúčast pacientů.

Svět bez ÚV by si většina účastníků celodenní konference dovedla docela dobře představit. Záleží na odvaze příštích ministrů zdravotnictví i poslanecké podpoře. Bez legislativních zásahů půjde jen o další prohlubování regulace a přerozdělování finančních prostředků.

Úhradová vyhláška 2018 – konference ANDROSA

Ohodnoťte tento článek!