USA odmítají podporovat modifikaci DNA embryí

Americký Národní institut zdraví (NIH) oznámil, že umělé zasahování do DNA lidského embrya je „hranicí, která by neměla být překonána“, a potvrdil tak, že se USA nebudou podílet na financování tohoto výzkumu.

Ředitel NIH dr. Francis Collins prohlášením reagoval na zprávy, že první zásahy do DNA lidských embryí provedli čínští vědci. Podle něho jsou s modifikací DNA spojeny „závažné a neodhadnutelné bezpečnostní dopady“ a velké etické otázky, ačkoli neexistují žádné přesvědčivé medicínské podklady pro takový výzkum. NIH jej proto nebude finančně podporovat.
Technologie CRISPR, která představuje zatím nejpřesnější způsob zasahování do lidské DNA, znamenala v genetice průlom. Zároveň však rostou obavy, že bude metoda zneužita pro úpravu embryí a vytváření „dětí podle objednávky“. Průkopník klonování dr. Tony Perry pro BBC před nedávnem uvedl, že takovéto děti „již nejsou pouze fantazií H. G. Wellse“. Časopis Nature pak navíc uveřejnil zprávu, že k podobným pokusům již ve světě došlo.

Čínské prvenství

Tým vědců z čínské Sunjatsenovy univerzity v provincii Kuang-Tun oznámil, že se jim pomocí metody CRISPR povedlo upravit v lidských embryích ty části DNA, jež byly zodpovědné za vznik beta-talasemie. Podle časopisu Protein and Cell, který o jejich světovém prvenství informoval, byla korekce DNA úspěšná v 7 z 86 pokusů. Při pokusu byla použita života neschopná embrya, během zásahu do nich došlo i k mutacím v genetickém kódu, které nebyly zamýšleny.
Vědecká obec po celém světě se k podobným studiím zatím staví spíše negativně a volá po diskusi, která by se problematikou zabývala. Postoj amerického NIH je však jednoznačný – výzkum modifikace DNA v lidských embryích by měl být zastaven.

Ovlivnění příštích generací

„Problematika změny DNA v lidských embryích pro klinické účely je předmětem debat již několik let, a to z mnoha různých perspektiv. Většina odborníků se ale shoduje v tom, že se jedná o hranici, za kterou bychom už jít neměli,“ říká dr. Collins, který je klíčovou postavou projektu Human Genome Project. „Díky stále dokonalejším technologickým postupům máme k dispozici poměrně elegantní způsob úpravy lidského genomu, ale zároveň zůstávají v platnosti silné argumenty proti takovéto praxi. Ty zahrnují nejen obavy z bezpečnosti, ale také etické otazníky spojené především s tím, že zásahy do DNA představují ovlivnění příštích generací, které s nimi však nemají možnost souhlasit. Navíc stále nemáme dostatek přesvědčivých medicínských důvodů pro něco takového,“ je přesvědčen ředitel NIH.
S jeho postojem souhlasí i dr. Marcy Darnovsky z amerického Centra pro genetiku a společnost. „Neexistuje žádný medicínsky podložený argument pro zásah do DNA embrya. Například už jen proto, že dědičné, geneticky podmíněné poruchy mohou být podchyceny v rámci embryonálního screeningu,“ upozorňuje lékařka.

(Zdroj: BBC)

Ohodnoťte tento článek!