Úspory za léky

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vyčíslily pololetní úspory vzniklé tlakem na snížení cen léků v ČR. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) zase upozorňuje na riziko reexportů a podporuje návrh MZ na jejich legislativní úpravu.

Ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta zdůraznil, že uspořené prostředky nikam nemizí, ale zůstávají v systému a používají se jednak pro zvýšení počtu pacientů v léčbě, např. rozvolněním podmínek úhrady, nebo k úhradě velmi vzácných onemocnění, čímž se zvýší dostupnost léčby ve srovnání s minulým obdobím. Dopady letošních hloubkových revizí, které již byly nebo nyní budou zaneseny do systému cen a úhrad, vypočetl na 967 mil. Kč. Zkrácené revize v roce 2015 přinesou úsporu 829 milionů.
Jak ředitel Blahuta dále podtrhl, úspora v systému veřejného zdravotního pojištění nevylučuje úsporu ani pro samotné pacienty. „Dle dlouhodobých zkušeností MZ a SÚKL i v případě snížení úhrady nedochází k výraznému zvyšování doplatků, často zůstávají zachovány původní doplatky. Výrobci, distributoři a lékárny zpravidla nevyužívají stanovenou maximální cenu a maximální obchodní přirážku, dopad na pacienty je tedy nulový nebo minimální. V řadě případů navíc i při snížení maximální ceny a úhrady zůstává doplatek pacienta stejný, případně zůstává v dané skupině lék nebo léky bez doplatku,“ uvedl. Příkladem jsou antihistaminika, u nichž nyní SÚKL odhaduje po zkrácené revizi a snížení úhrady úsporu čtvrt mi liardy ročně. V tuto chvíli je ve skupině hrazeno 15 přípravků plně a 7 dalších má korunový doplatek.
Naopak současnou hloubkovou revizí cytostatik (chlorambucil) a merkaptopurinu SÚKL ceny přípravků zvýšil, po dohodě se zdravotními pojišťovnami jsou ale léky i nadále plně hrazeny, protože jejich plnou úhradu vidí SÚKL jako nezbytnou.

Úspory do center

Úspěchy v lékové politice bilancovala také VZP. Za letošní první pololetí uspořila 449 milionů a dalších 265 milionů očekává do konce roku 2015. Většina úspor (350 milionů) za 1. pololetí plyne z pozitivních listů, které od jejich zavedení v roce 2013 přinesly pojišťovně téměř 2 miliardy úspor. Jak uvedl náměstek VZP Petr Honěk, u řady přípravků (Stacyl, Lozap, Tezeo) došlo díky zařazení na pozitivní list ke zvýšení jejich podílu na českém trhu (v průměru o 15 %). Jak náměstek Honěk zdůraznil, úspory pojišťovna používá na zkvalitnění zdravotních služeb, například zaváděním nových léků pro centrovou péči. Za nové centrové léky nebo centrové léky, u nichž se rozšířila indikace, vydala letos VZP 302 milionů. Celkově náklady za centrové léky ve stejném období činily 3,7 miliardy korun, roční náklady letos poprvé přesáhnou 7 miliard. Náměstek Honěk odhaduje 10% plynulý růst vynaložených prostředků na centrovou péči i nadále.

Reexporty za 5 miliard

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) podpořila ministerstvem právě dokončovaný návrh novely zákona o léčivech č. 378/2007 Sb. Novela by měla do české legislativy zavést základní opatření proti reexportům. Jak upozornil výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček, reexport léků původně určených českým pacientům stále stoupá, a to i proto, že většina evropských států (včetně Slovenska, Polska či Maďarska) již legitimizovala opatření, která přeprodeji léků v různé míře brání. „O co méně lze vyvézt z okolních zemí, o to více se nyní distributoři soustředí na český lékový trh,“ upozornil Jakub Dvořáček a dodal, že nová legislativa sice nezabrání reexportu, který je v souladu s volným pohybem zboží po EU, ale měla by ochránit české pacienty před akutním nedostatkem obtížně nahraditelných léků.
Analýzu reexportů za loňský rok ve spolupráci s AIFP a na základě veřejných dat SÚKL vytvořila farmakoekonomka Jana Skoupá. Z výsledků vyplynulo, že v roce 2014 bylo paralelně vyvezeno 6 milionů balení léků na předpis v hodnotě 5 miliard. Na marži distributoři za loňský rok vydělali asi 1 miliardu (20–30 % z 5 miliard). Distributoři se v poslední době více soustředí na dražší a specifické přípravky. Podle odhadů Jany Skoupé bude reexport i nadále stoupat, a to přibližně o 10 %.
Ředitel SÚKL Blahuta považuje úpravu reexportů v návrhu novely zákona o léčivech za „dobře řešenou“. V souvislosti s možností zveřejnit jména firem, které se reexporty zabývají, uvedl, že SÚKL může dodávat pouze agregovaná, anonymizovaná data, víc mu zákonné normy nedovolují. Jak dodal, distributoři se zveřejnění informací o sobě prostředním svých právních zástupců brání.

Ohodnoťte tento článek!