V úspěšnosti resuscitací jsme na světové špičce

Lékaři Záchranné zdravotnické služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) dokázali v loňském roce obnovit oběh u poloviny všech resuscitovaných pacientů s komorovou fibrilací. V porovnání se světovými čísly jde o špičkový výsledek. Mezi nejvyššími na světě je také míra laické pomoci při oživování před příjezdem záchranářů.

„Celosvětově sledovaným parametrem kvality záchranného systému je úspěšnost resuscitací u pacientů, kteří měli jako první zachycený rytmus komorovou fibrilaci (FiK). Těchto pacientů jsme v roce 2013 resuscitovali celkem 159, z nichž 81, tedy 50 procent přežilo s dobrým neurologickým výsledkem,“ uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) Jiřina Ernestová s tím, že jde o světový úspěch.

Její slova potvrzuje také nejnovější studie Jocelyn Berdowské (Global incidences of out-of-hospital cardiac arrest and survival rates: systematic review of 67 prospective studies. Resuscitation 2010; 81: 1479–1487). Jak naší redakci sdělil vedoucí operačního střediska ZZS HMP Ondřej Franěk, pražská záchranka vede tabulku sledovaných měst z celého světa. S 50% úspěšností u pacientů s FiK za sebou Praha nechává Kodaň (29%), Vancouver (25 %), Jamaguči (19 %) nebo Dallas (10%) a Perth (10 %).

Vedeme i v laické pomoci

Zdravotnické operační středisko loni převzalo téměř 209 tisíc tísňových volání a posádka záchranářského vrtulníku uskutečnila 521 vzletů. Průměrná dojezdová doba u výzev s vysokou naléhavostí činila 6,9 minuty, u ostatních 7,5 minuty.

V roce 2013 záchranářské týmy ZZS HMP resuscitovaly celkem 571 pacientů se zástavou oběhu, tj. ve stavu „klinické smrti“. U téměř poloviny z nich (42 %) se podařilo na místě události obnovit účinný oběh. Zpět do běžného života se – samozřejmě ve spolupráci s pražskými nemocnicemi – vrátilo 96 (16,8 %) resuscitovaných, kteří byli z nemocnic propuštěni bez neurologického deficitu nebo jen s minimálními potížemi (CPC 1–2).

Jak doplnila mluvčí Ernestová, nejčastější příčinou náhlé zástavy oběhu bylo kardiologické onemocnění (63 %), nejčastější obětí náhlé zástavy oběhu bývají muži v průměrném věku 64 let. K většině zástav dochází doma (56 %) a na veřejně dostupných místech – na ulici, v MHD apod.

„Díky telefonicky asistované neodkladné resuscitaci našich dispečerek a ochotných laikůzachránců je před příjezdem posádek laicky ‚oživováno‘ přes 80 procent postižených, což je více, než uvádí dosud nejlepší světově publikované výsledky,“ zdůraznila Jiřina Ernestová.

Nejvíce pacientů přijímá Bulovka

Nejvíce pacientů v loňském roce záchranáři odvezli k hospitalizaci do Nemocnice Na Bulovce (viz graf). Jak uvedl mluvčí nemocnice Martin Šalek, loni počet pacientů dovezených záchrannou službou přesáhl hranici 20 tisíc. „Spolupráce s pražskou záchrannou službou je na slušné úrovni, vždyť jsme pro ně hlavní odbytiště. Samozřejmě se někdy stane, že nemůžeme pacienta přijmout, ale vždycky je k tomu nějaký závažný důvod,“ dodal mluvčí.

Kam nejčastěji vozí záchranáři v Praze pacienty?

Ohodnoťte tento článek!