Včasná léčba je podmínkou úspěchu

Jubilejní XXV. ročník mezinárodního kongresu „Vinohradské dny“ proběhl 21. dubna 2016 v Praze. Akci každoročně pořádá ORL klinika 3. LF UK a FNKV ve spolupráci s Českou společností otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP a Českou lékařskou komorou.

Moderátor akce doc. MUDr. Aleš Hahn, CSc., z Otorinolaryngologické kliniky FNKV připomněl historii těchto významných setkání a představil program, v jehož rámci byla přednášena témata, která jsou velmi aktuální v celém rozsahu tohoto zajímavého oboru.

Náhlá nedoslýchavost

Program kongresu zahájily dvě panelové diskuse. První se zabývala náhlou nedoslýchavostí. Jak uvedl docent Hahn, náhlá nitroušní nedoslýchavost je velmi častou příčinou návštěvy pacientů na ORL odděleních. Její vznik mohou ovlivňovat mj. i špatné životní návyky a prostředí a její četnost za poslední desetiletí prudce stoupá. Příčina vzniku náhlé nedoslýchavosti je ponejvíce plurifaktoriální. Je třeba při ní klást důraz na multidimenzionální přístup k léčbě zahrnující nejen farmakoterapii, ale i léčbu fyzikální či fyziatrickou. MUDr. Aleš Hrdlička z ORL ambulance Pardubice připomněl, že pro léčbu je nejdůležitější včasný příchod pacienta do ordinace. Asi v 15 % případů ztráta sluchu pokračuje i přes včasné zahájení léčby. Etiologie onemocnění je akutrauma, cévní problémy, poškození rovnováhy, infekční a další autoimunitní zánětlivé změny, ale i psychogenní hluchota po duševních otřesech. Nejčastější léčbu představuje tlumení zánětu kortikoidy. Ne nepodstatnými částmi léčby jsou habituační trénink, psychoterapie a režimová opatření. „Mám dobré zkušenosti s nižšími dávkami kortikoidů. Důležité je pacienta pro léčbu získat, najít si čas s ním všechno probrat. Před léčbou je nezbytné se pečlivě vyptat na všechna jeho onemocnění, protože by mohla zhoršit toleranci léčby,“ uvedl autor sdělení.

Terapie nedoslýchavosti

Prim. MUDr. Jitka Vydrová z Hlasového centra Praha uvedla definici náhlé nedoslýchavosti jako více než 30decibelové snížení sluchu v nejméně třech sousedících frekvencích vyskytujících se po dobu 72 hodin. Je-li etiologie známá, je známá i léčba. Při nejasné etiologii léčíme podle doporučených schémat. „Na prvním místě se doporučují kortikosteroidy, 70 procent se upraví po nich, 30 procent po placebu. Aplikace vazodilatancií se v terapii moc neosvědčila. Schémata pro léčbu uvádějí podávat prednison v dávce 1 mg na kg váhy pacienta. My podáváme 60 mg bez ohledu na váhu. Zlepší-li se audiogram, pokračujeme v plné dávce. Některé studie uvádějí zkušenosti se současně podávaným valacyklovirem Valtrex.“ Závěrem přednášející konstatovala, že v poslední době byla preskripce Valtrexu pro ORL ambulantní specialisty zrušena. Mohou jej předepisovat pouze onkologové a imunologové. Podle jejího názoru je to chyba a odborná společnost by se proti tomu měla ohradit.
MUDr. Ivan Šejna, CSc., z ORL kliniky FNKV opět zdůraznil důležitosti včasné léčby. „Je třeba apelovat na praktické lékaře, aby pacienty do ORL ordinace posílali včas. Zlepšení stavu přinášejí maximální dávky kortikoidů. Na rozdíl od některých ambulantních specialistů jsem zastáncem podání kortikoidů intravenózně. Časté neúspěchy spočívají v poddávkování medikace,“ řekl MUDr. Šejna. Zdůraznil, že při náhlé poruše sluchu by měl pacient podstoupit také magnetickou rezonanci k vyloučení tumoru. Idiopatickou příčinu poruchy sluchu označil za nesmysl. „Znamená to, že lékař není schopen příčinu odhalit,“ dodal přednášející.

Prevence whiplashe

Druhá panelová diskuse se zabývala problematikou dopravních úrazů a jejich následky v souvislosti s oblastí ORL. Vedoucí samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy Ing. Martin Farář se věnoval problematice bičového syndromu (whiplash). Za příčinu označil především nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozy a drobnější nehody, kdy dochází k nárazu zezadu nebo sražení ze strany. Základem prevence je správné seřízení sedadla řidiče a nastavení opěrky hlavy. Neníli správně nastavená opěrka, tedy 5 cm nad hlavou, může dojít k usmrcení nebo se časem objeví potíže spojené s tzv. opěrkovým traumatem. Samozřejmostí zůstává připoutání.
Miloš Velíšek a Hana Kovaříková z České podnikatelské pojišťovny hovořili o problematice odškodňování úrazů a o nutnosti správné diagnostiky whiplashe. Lékaři ORL kliniky FNKV pak demonstrovali typické nálezy vznikající při opěrkovém traumatu.

Včera, dnes a zítra na ORL klinice

Přednosta ORL kliniky FNKV MUDr. Martin Chovanec, Ph. D., se zabýval historií neurootochirurgie na ORL klinice 3. LF UK a FVKV. Jak řekl, v současnosti klinika nabízí komplexní diagnostickou a terapeutickou péči pacientům s onemocněním vnitřního ucha, n. VIII a spánkové kosti. Z hlediska neurootologické chirurgie jsou na klinice prováděny všechny typy výkonů, mimo chirurgickou léčbu hluchoty. Nově se rozvíjí spolupráce s dalšími pracovišti v rámci FNKV, 3. LF UK i extramurálně s cílem obsáhnout všechny aspekty, které moderní neurootologie vyžaduje. Uvedl dále, že na klinice v hojném množství řeší revize po výkonech na jiných pracovištích.
„Pracujeme s diagnostickým přístrojem tetraxem, velmi si vážím dobré spolupráce s rehabilitační klinikou. U všech pacientů se schwannomem máme zachovaný lícní nerv,“ vyzdvihl MUDr. Chovanec. Připomněl, že profesoři Vladimír Hlaváček a Vladimír Chládek patřili k prvním, kteří navštívili Otologic Medical Group v Los Angeles (dnešní House Ear Clinic). Lze předpokládat, že hlavním cílem jejich cesty bylo blíže se seznámit s technikami chirurgické léčby otosklerózy. V době jejich návštěv již byla na tamním pracovišti zahájena éra otologické a neoruotologické mikrochirurgie. Nabyté zkušenosti se nejspíše staly podnětem pro první neurologické chirurgické výkony u nás. „Neurootologie se rozvíjela i během dekád následujících. Současnou podobu zásadním způsobem ovlivnil docent Hahn, který přinesl nové zkušenosti z ORL kliniky ve Würzburgu a zasadil se o zavedení moderních diagnostických a terapeutických postupů,“ uzavřel přednosta ORL kliniky.

Oxygenoterapie? Ano!

MUDr. Chovanec vystoupil rovněž se sdělením „Translabyrintální vestibulární neurotomie v řešení intraktabilního vertiga“. Jak řekl, chirurgická léčba závrati je indikována jen u malého segmentu pacientů s onemocněním vnitřního ucha nebo n. VIII, a to v případech úporné symptomatologie, která není nebo je jen částečně ovlivnitelná konzervativními terapeutickými postupy. Dále seznámil přítomné s ka zuistickým sdělením případu chirurgicky řešeného neztišitelného vertiga.
Na téma „Poruchy sluchu u pacientů po poškození mozku“ hovořila doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., z Foniatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Jak řekla, centrální nedoslýchavost vzniká v důsledku poškození na úrovni II.–IV. neuronu sluchové dráhy. Povaha poškození vždy závisí na lokalizaci a velikosti léze, nejčastěji je její příčinou trauma nebo tumor. Z diagnostiky zmínila důležitost provedení zvukové zkoušky, za základ určila behaviorální metody kromě fyzioterapie a komplex audiologických testů, jako například behaviorální audiometrie. V prognóze výsledků rehabilitace sluchu a řeči hraje významnou roli věk pacienta, etiopatogeneze a charakter poškození mozku.
Vedoucí lékař ambulance přetlakové oxygenoterapie v Kladně MUDr. Štěpán Novotný se podělil o zkušenosti s touto léčbou. Jak řekl, postupem let dochází k nárůstu pacientů, v současné době tvoří 60 % klientely nemocní z ORL oblasti. Podle studií je léčba nedoslýchavosti v hyperbarické komoře účinná v kombinaci se silnou dávkou kortikoidů. U takto léčených pacientů dochází k významnému zlepšení už po prvních 10 sezeních.

Psychosomatika v ORL

Možnostmi homeopatické léčby alergických rinokonjuktivitid se zabývala praktická lékařka MUDr. Magdalena Záchová. Uvedla, že alergická rinokonjuktivitida je celkové onemocnění, které často bývá založeno na psychosomatickém podkladě, a popsala jednoduché protokoly léčby. Závěrem uvedla, že tuto léčbu lze předepisovat v ordinaci ambulantních specialistů ORL i PL.
O svých zkušenostech s psychosomatickými postupy v léčbě v ORL ordinaci za posledních 15 let se podělila MUDr. Zina Hánová, lékařka v oboru ORL a foniatrii, způsobilá v oboru psychosomatika. Psychosomatická práce je hodně interaktivní. Kdy podle ní myslet na to, že nemoc je psychosomatická? Má-li pacient nevysvětlitelné příznaky nebo se NIC nenašlo, dále tam, kdy v léčbě nevystačíme s běžnými ORL postupy nebo se problém opakuje, když se nemoc přelévá do více orgánových soustav.
„Příznaky jako bolest, tlak, ‚knedlík v krku‘, pálení, poruchy nosní průchodnosti, různé sekrece a hlenění, tinnitus či poruchy stability často začínáme chápat až v souvislostech, kdy s pacientem začneme mluvit o jeho psychosociální situaci,“ podotkla MUDr. Hánová.
Vysvětlila různé úrovně psychosomatické práce v medicíně, pro niž je charakteristický důraz na anamnézu a zohlednění individuálního příběhu pacienta. V psychosomatice je podstatný odlišný pohled na nemoc a symptomy. Odstranění příznaků není hlavním cílem léčby.

Ohodnoťte tento článek!