Vídeň čeká redukce počtu lékařů

Ve vídeňských veřejných ústavech má do roku 2018 zaniknout až 382 lékařských míst, což představuje 10 % lékařského personálu.

Magistrát (zejména vládnoucí sociální demokracie) přišel s tímto záměrem v návaznosti na nový zákon týkající se pracovní doby lékařů, podle něhož v souladu s evropskou směrnicí bude zkrácen rozsah přesčasů, včetně nočních služeb. Lékařská komora zpočátku kalkulovala s tím, že stávající počet lékařů se uplatní v rámci nové organizace práce. Jenže se objevil i problém zda a jak dorovnat lékařům mzdu při redukci přesčasové práce. Zvýšení základních mezd by umožnilo snížení počtu personálu. To je z reakcí vedení komory jasné. Na jednu stranu profesní organizace podporuje nové modely práce, na stranu druhou varuje politiky před zhoršením péče.

Nejméně bolestná redukce

Ačkoli odpovědní činitelé ve zdravotnictví slibují, že k redukci personálu dojde co nejméně bolestně – bez jediné výpovědi, prostě už nebudou obsazována místa uvolněná při odchodu lékařů do důchodu nebo dojde k reorganizaci pracovních služeb -, mezi zdravotníky sílí neklid. K jejich protestům se nyní připojili i šéflékaři, kteří napsali radní odpovědné za zdravotnictví Sonje Wehselyové veřejný dopis podepsaný špičkovými lékařskými odborníky, jenž podle komory představuje „vzpouru“ proti státu. Kritici reformních záměrů negativně vnímají mimo jiné plánované 12hodinové pracovní služby (od 7. ranní do 19. hodiny), jež mají být brány jako běžná denní práce. Odpůrci změn varují, že například počet operací prováděných ve vídeňských nemocnicích poklesne až o 50 %. Vídeňská pobočka komory hodlá o změnách dále vyjednávat a na březen chystá průzkum názorů (resp. hlasování) mezi třemi tisíci lékařů. Spoléhá na to, že při drtivém nesouhlasu nemocničního personálu najdou politici a úředníci uspokojivější řešení.

Medicína vs. management

„Zatímco ve zbytku Rakouska se počet lékařů posiluje, ve Vídni je tomu naopak,“ zlobí se zástupci komory. Nicméně spolu s ekonomem specializovaným na zdravotnictví Ernestem Pichlbauerem přiznávají, že některé záležitosti ve způsobu léčby dnes nejsou zcela v pořádku. Oproti průměru v EU by i ve Vídni bylo žádoucí redukovat počet hospitalizací trvajících déle než 24 hodin – o 20 až 30 procent. Bylo by vhodnější více léčit ambulantně. Některé rakouské nemocnice to už dokázaly, ale vývoj nové organizace práce u nich trval 2 až 5 let. „Bez doprovodných reformních opatření je samotná redukce personálu absurdní,“ tvrdí ekonom Pichlbauer. Komora se zmiňuje i o potřebě jinak pojímat osobu primáře či přednosty kliniky – nemělo by jít o nejlepšího odborníka v oblasti medicíny, ale spíše o vynikajícího manažera.

Ohodnoťte tento článek!