Volbami to nekončí. Naopak začíná

Minulý týden, dva dny před volbami, se ve zdravotnictví zase jednou protestovalo. Na chvíli se zavřely dveře několika tisíc ordinací praktiků a ambulantních specialistů

a stovky lékáren. Bylo to pochopitelné? Rozhodně ano. Mělo to smysl? Rozhodně ne.

Vlastně šlo o velmi trefné gesto na rozloučenou s obdobím kabinetu Bohuslava Sobotky. Kabinetu, v němž se ve funkci ministra zdravotnictví vystřídali dva ředitelé velkých fakultních nemocnic. Kabinetu, který každou korunu, jež se ve zdravotnictví objevila navíc, štandopéde poslal do nemocnic. Kabinetu, který se už ani neobtěžoval vetknout důležitost primární a ambulantní péče do svého programového prohlášení. Předchozí vlády to tam měly alespoň potřebu napsat, když už se tím potom neřídily. Z tohoto pohledu byl tedy každý milimetr protestu, každý gram zloby soukromých lékařů naprosto pochopitelný. Propast mezi přístupy vlády k lůžkovému segmentu a ostatním branžím českého zdravotnictví nebyla snad za žádné vlády hlubší.

Pokud jde o smysluplnost protestu, je to horší. Načasování bylo nešťastné. Období před volbami je na protesty fajn, ale ne dva dny před otevřením volebních místností. To by musel protest vypadat skutečně jinak, aby se dokázal vřadit mezi poslední a nejukřičenější předvolební témata, jako jsou lithium nebo kauzy Andreje Babiše. Takto hlas lékařů v předvolební vřavě zcela zanikl. Navíc z načasování není vůbec jasné, komu je protest určen – odcházející vládě, která si za pár týdnů sbalí fidlátka? Nebo té příští, o níž ještě neví nikdo lautr nic? Ani jeden z těchto cílů není vhodný. Ano, na Ministerstvu zdravotnictví se rodí úhradová vyhláška, ale jestli ji dopíše ještě Miloslav Ludvík, nebo někdo úplně jiný, je v tuto chvíli ve hvězdách. Kdyby lékaři uskutečnili svůj protest o měsíc dřív, když měl Ludvík ještě čas nad něčím přemýšlet, nebo o měsíc později, aby vstoupili do citlivých povolebních vyjednávání, dávalo by to větší smysl.

Pozdější načasování by bylo vhodnější také proto, že by praktici mohli vítězným stranám mávat pod nosem jejich volebními programy. A to si autor textu troufá tvrdit, přestože v době psaní těchto řádek nemá nejmenší tušení, jak volby dopadnou.
Posuďte sami. Hnutí ANO: „Posílíme úlohu praktických lékařů v péči o pacienty.“ KDU-ČSL: „Posílíme kompetence praktických lékařů.“ ODS: „Prosadíme (…) posílení role praktických lékařů.“ TOP 09: „Posílíme kompetence praktických lékařů.“ Dokonce i SPD Tomia Okamury: „Rozšíříme kompetence praktických lékařů v oblasti řízené péče.“ Starostové a nezávislí (kdyby náhodou): „Posílíme pravomoci praktických lékařů.“ Výslovně zmínit praktické lékaře zapomněli ve volebních programech jen ČSSD, komunisté a Piráti.

I to je důvod, proč soukromým lékařům, a zvláště praktikům, rozhodně práce volbami neskončí, ale naopak začne. Úhradová vyhláška na příští rok je jedna věc, ale pokud se má něco skutečně pohnout, je třeba tlačit dál a důsledněji. Výraznější roli primární péče je třeba dostat do programu příští vlády. A je nutné se postarat, klidně chytře promyšlenými protesty, aby vláda na tento úkol nezapomněla. Namísto boje proti jednotlivostem, jako jsou povinné eRecepty nebo EET, je třeba přesvědčit vládu, že role primární péče je pro fungování moderního zdravotnictví klíčová a že bez důsledného uplatnění principu gatekeepingu jsou všechny snahy o efektivitu polovičaté. Je nutné hledat a navrhovat nástroje pro zatraktivnění oboru pro studenty medicíny. Nebude to snadné, ale mnoho silných argumentů je na straně soukromníků. Zbývá je uplatnit.

O autorovi| Martin Čaban, autor je komentátorem deníku E15

Ohodnoťte tento článek!