Vývoj a současné postavení foniatrie

Foniatrie se specializuje na diagnostiku a léčbu lidské komunikace. Jako odnož ORL vychází ze základní myšlenky, že sluch, řeč a hlas jsou funkčně neoddělitelné.

Foniatrie se po desetiletí rozvíjela v České republice a ve střední Evropě v souvislosti s narůstajícím významem komunikace pro život dnešního člověka. Komunikace jako taková se dostala do středu zájmu společnosti a týká se prakticky všech. Psychologie, psychoterapie, sociologie a další směry ji řeší teoreticky. Foniatrie je ve své tradici oborem nechirurgickým, spolupracuje se speciální pedagogikou a spolu s ní vyvíjela kognitivně behaviorální postupy v terapii. Fonochirurgii se věnuje jen několik málo foniatrů.

Sluchové vady a poradenství

V poslední době se těžištěm práce foniatra stává protetika sluchových vad. Nabídka a možnosti na tomto poli jsou tak veliké, že se ozývají hlasy po vzniku samostatného oboru. Výběru a nastavování sluchadel by se měli věnovat specialisté s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, které zahrne jak audiologickou, tak psychologicko-komunikační přípravu. Pro takové odborníky zatím neexistuje ucelené vzdělávání.
Žijeme v provizorním období, kdy sluchadlové poradenství řeší lékař ve spolupráci s audiologickými sestrami. Jelikož známe význam slyšení pro rozvoj řeči a význam řeči pro rozvoj myšlení, jsme velmi vděční za existenci dobré sluchové protetiky pro děti. Sluchová protetika je pro život nedoslýchavých nesmírně důležitá a práce s nedoslýchavými dětmi se stává nejzodpovědnější částí naší práce. Situaci by nicméně prospělo, kdyby na diagnostiku dětské nedoslýchavosti, nákup a nastavování sluchadel bylo vyčleněno významně více finančních prostředků, než je tomu u dospělých pacientů. V České republice by bylo vhodné vybudovat specializovaná pracoviště pro korekci sluchových vad u dětí, vybavená mezioborovým týmem specialistů. Vývoj v medicíně směřuje k používání sluchadel dětmi mladšími jednoho roku. Stále nám však schází spolehlivá diagnostika sluchových vad. Situaci nevyřešil ani celostátní novorozenecký screening, prováděný vyšetřením otoakustických emisí.

Vývoj sluchadel

Vedle rozvinutého vyšetřování evokovaných mozkových potenciálů se uplatňuje vizuálně potencovaná behaviorální audiometrie. Zajímavou kapitolou je jistě téma kochleárních implantací. Ty umožňují slyšení řeči i lidem s nejtěžšími vadami sluchu. Avšak používání kochleárního implantátu se týká relativně malého počtu dětí a dospělých. Desetkrát víc dětí potřebuje sluchadla. Miniaturní a esteticky hodnotná sluchadla zprostředkovávají nedoslýchavým lidem řeč způsobem, o kterém jsme dříve jen snili. Vzhledem k prodlužování průměrné doby dožití se sluchadla stávají samozřejmostí podobně jako brýle, zubní implantáty, kloubní náhrady či kardiostimulátory. Má-li nedoslýchavý senior zachované jemné motorické a základní kognitivní schopnosti a k tomu chuť a schopnost naučit se něco nového, dnešní sluchadla mu zprostředkují velmi věrně zvuky světa a lidskou řeč. Ačkoli stranou pozornosti zůstává fakt, že víc než zvuky světa seniorům chybí někdo, s kým by si pohovořili a kdo by jim naslouchal.

Pervazivní poruchy

V oblasti vývoje dětské řeči dramaticky ubylo koktavosti. Naopak roste počet dětí, jejichž schopnost komunikace je porušena v hluboké pragmatické rovině – dětí s pervazivními poruchami. Zatím nevíme, co je příčinou toho, že dítě přijde do našeho světa jakoby z jiné planety a zůstává ve svém světě bez možnosti sdílení tohoto světa s ostatními lidmi. Jsou-li příběhy těchto dětí a jejich rodin náhodou či logickým důsledkem situace v současné společnosti, ukáže čas. Jisté je, že pervazivní porucha dítěte se týká celé rodiny a ovlivňuje kvalitu života všech jejích členů. Spolu s dětmi trpícími opožděným a narušeným vývojem řeči a jejich rodiči se učíme, co je pro dobrý vývoj lidské mluvy potřebné. Znalost anatomie a fyziologie tvorby řeči se nám rozšířila o poznání sociálního kontextu, zkoumáme význam interakce mezi rodičem a dítětem. U zdravých dětí se tyto věci dějí intuitivně, mimovědomě, samozřejmě. Nemocné děti nás učí, co bychom bez nich neviděli. V dřívějších dobách tradovaný pohled, že děti je třeba ke komunikaci stimulovat a motivovat, se mění s poznáním významu kontaktu, rodičovského naladění a odpovídavosti.

Poruchy řeči a hlasu

Terapii poruch řeči převzali do své kompetence logopedi, úkolem foniatra zůstává většinou konzultační činnost zaměřená na diagnostiku stavu sluchu. Zde je někdy foniatr nahrazován otorinolaryngologem. V některých případech foniatr koordinuje terapeutické aktivity a spolupráci odborníků.
V oblasti poruch hlasu zčásti přejali foniatrovu práci hlasoví pedagogové, v posledních letech i logopedi. Foniatr, v různé míře vybavený optikou pro vyšetření a zobrazení hlasivek, nadále zůstává členem mezioborového týmu. Tyto týmy však vznikají častěji na základě osobních vztahů a osvědčené spolupráce než jako plánovitě vytvořená uskupení odborníků.
Foniatr je víc než jiný lékař také „amatérským“ psychoterapeutem. Zabývá-li se komunikací, mluvením a nasloucháním, je vystaven všem vyřčeným i nevyřčeným konfliktům a frustracím pacientů. Zde se pohybujeme na hranici vysloveného a nevysloveného, na hranici mezi vědomým a nevědomým, verbálním a neverbálním. To vše činí naši práci zajímavou i náročnou.

Foniatrie ve FNKV

Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady tvoří foniatrická ambulance jakýsi kamínek v mozaice činnosti Otorinolaryngologické kliniky. Jeden den v týdnu je v provozu sluchadlová ambulance, v níž probíhá nastavování sluchadel a je zde prostor pro konzultace. Audiologické sestry učí pacienty zacházet se sluchadly. Další den je k dispozici ambulance pro poruchy hlasu. Je to ambulance psychosomatická, pracuje v psychoterapeutickém modu a převážně ji navštěvují ambulantní pacienti. Pro lůžkovou část kliniky a ostatní pracoviště nemocnice je k dispozici konziliární služba. Dětská klientela je pro nedostatek prostoru posílána na pracoviště poliklinická.

Ohodnoťte tento článek!