Výzkum parasomnie pomůže předcházet úrazům

Institut spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví připravuje nový výzkum, který má pomoci předcházet úrazům při náměsíčnosti.

„Náměsíčnost (somnambulismus) patří mezi poruchy probouzení z NREM spánku, kterým se někdy také říká,NREM parasomnie‘. Tyto poruchy jsou nejčastější příčinou komplexního chování ve spánku, jako je chůze po bytě, přerovnávání věcí. Člověk ve stavu náměsíčnosti si může odnést přikrývku a usnout na jiném místě, např. i na zahradě, může se vymočit mimo toaletu, ale také může psát e-maily a textové zprávy, připravit si jídlo nebo třeba i usednout za volant. Do této skupiny spánkových poruch patří i neuvědomované sexuálně motivované chování. Dlouho převládal názor, že jsou parasomnie projevem nějakého psychiatrického onemocnění, zejména pokud přetrvávají do dospělého věku, to už ale v současné době neplatí,“ vysvětluje MUDr. Jitka Bušková, Ph. D., z Institutu spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví.

Spánek a bdělost se nevylučují

Přesvědčení, že mozek buď spí, nebo bdí, tedy že se spánek a bdění vzájemně vylučují, je mylné. Právě parasomnie jsou důkazem toho, že probuzení může být nedokonalé, respektive, že některé části mozku (ty, které obecně kontrolují naše chování a spoluutvářejí paměťové stopy) mohou spát a jiné (ty, které umožňují komplexní pohyby) mohou být vzhůru. Jsme tedy schopni ve spánku jednat, aniž bychom si to uvědomovali nebo pamatovali. „Mezi poruchy probouzení patří náměsíčnost, která se vyskytuje až u 17 procent dětí, často v adolescenci zcela vymizí, ale stále ještě ve vysokém procentu přetrvává do dospělého věku, nebo dokonce v dospělosti vzniká (u 3 až 4 procent dospělé populace),“ říká MUDr. Bušková. Dále sem řadíme např. i noční děsy, které mají z této skupiny spánkových poruch nejdramatičtější projevy.
Ojedinělé epizody NREM parasomnií mohou být navozeny např. horečkou, nadměrným stresem, chronickým nedostatkem spánku nebo i nadměrnou konzumací alkoholu. Mohou se objevit v neznámém prostředí. Parasomnie často bývají dědičné. Zejména v případě častých a potenciálně nebezpečných epizod je vhodné provést vyšetření spánku k vyloučení jiné spánkové poruchy, která by mohla tyto epizody spouštět (porucha dýchání nebo poruchy pohybu ve spánku), současně je vhodné kombinovat toto vyšetření s EEG monitorací spánku, neboť je potřeba vyloučit, že se jedná o epilepsii vázanou na spánek.

Výzkumem proti úrazům

Obecně platí, že léčba často není nutná, zejména v dětském věku, a to vzhledem k převážně neškodné povaze poruchy, jež má navíc tendenci vymizet během puberty. Pokud k ústupu nedojde, existuje účinná farmakologická i nefarmakologická léčba. Důležitá jsou bezpečnostní opatření (odstranění potenciálně nebezpečných předmětů z ložnice, zajištění oken, dveří a schodů). Osobu ve stavu náměsíčnosti se nikdy nesnažíme probudit, neboť by to mohlo vést k prodloužení epizody nebo zmatenosti, či dokonce k agresivitě, spíše se doporučuje ji jemně a klidně dovést zpět na lůžko.
Vědci z Institutu spánkové medicíny NUDZ spolupracují na technologiích, které umožňují detekci spánkových stadií a které by v budoucnu mohly umožnit nejtěžším epizodám parasomnie předcházet, a zabránit tak závažným úrazům. „Chceme zahájit spolupráci s inženýry z Elektrotechnické fakulty ČVUT a spolu s nimi hledat v polysomnografickém záznamu nočního spánku přesně ten okamžik, kdy nastává parasomnická epizoda, zjistit, jaké elektrofyziologické změny této epizodě předchází, a pokusit se pacienta probudit tak, abychom rozvoji epizody předešli,“ popisuje MUDr. Bušková. Do výzkumu se mohou pacienti hlásit již nyní, veškeré informace zjistí na webových stránkách NUDZ.

Ohodnoťte tento článek!