Vzdělání zdravotnického záchranáře

Jsem zaměstnaná u zdravotnické záchranné služby jako zdravotnický záchranář v 11. platové třídě na základě vzdělání na vyšší odborné škole (VOŠ) zdravotnické, obor diplomovaný zdravotnický záchranář. Dále jsem si dodělala vysokoškolské vzdělání (Bc. i Mgr.), ale nikoli se zdravotnickým zaměřením. Personalista mi však vzdělání nepřiznal a stále mi odečítá léta za nesplněnou výši zdravotnického vzdělání. Myslím si, že neprávem, protože odbornost splňuji (VOŠ a další vzdělání). Nebo nemám pravdu?

odpovídá Mgr. Petra Maryšková

Z pohledu zákonných ustanovení, a to konkrétně § 18 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, splňuje tazatelka podle jí poskytnutých informací svým zdravotnickým vzděláním podmínku odborné způsobilosti pro výkon povolání zdravotnického záchranáře, a to z důvodu splnění podmínky nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách.
Zdravotnický záchranář je pak povolání, které je v souladu s katalogem prací ve veřejných službách, stanoveným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., zařazováno do 9.–11. platové třídy, přičemž zaměstnanec je zařazen do takové platové třídy, v níž je podle katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje. Podmínku odbornosti a zařazení do 11. platové třídy tedy v případě odpovídající náročnosti práce tazatelka splňuje.

Dále, jak správně uvádí, je pak – podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě – zaměstnanec zařazen do platové skupiny v dané platové třídě podle započitatelné praxe. Z této doby započitatelné praxe se však podle ustanovení § 4 odst. 7 uvedeného nařízení v případech, kdy zaměstnanec nedosáhne stupně vzdělání stanoveného pro danou platovou třídu, odečítá definovaná doba praxe, a to v závislosti na konkrétní platové třídě a skutečně dosaženém vzdělání.

V konkrétním případě 11. platové třídy a zaměstnance s vyšším odborným vzděláním pak zaměstnavatel odečítá 3 roky započitatelné praxe. Nicméně pokud zaměstnanec v souladu s ustanovením § 4 odst. 9 uvedeného nařízení dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu odečetl. Je nutné zdůraznit, že to platí i v případech, kdy studijní obor nově dosaženého vzdělání nekoresponduje s oborem, v němž je zaměstnanec zaměstnán, neboť odbornou způsobilost pro výkon dané práce v určité platové skupině již zaměstnanec splňuje a zařazení do platové skupiny je pak spíše určitou motivací pro zaměstnance s vyšším vzděláním a delší započitatelnou praxí.

Ohodnoťte tento článek!