VZP iniciuje vznik pracovní skupiny pro biologickou léčbu

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek referoval správní radě pojišťovny, že za první kvartál letošního roku stouply předpokládané výdaje na biologickou léčbu o 800 milionů korun. V letošním roce VZP vydá 8,5 miliardy korun. Strmý nárůst nákladů by mělo řešit ministerstvo.

Jak upozornil člen správní rady VZP Rostislav Vyzula, v nejbližších letech se předpokládá vstup dalších 80 nových biologických léků na český trh. Náklady nezvyšují pouze nově uvedené léky, ale také rozšíření indikačních skupin, kde jsou léky nově nasazovány. Léčba je úspěšná a převádí některá onemocnění z akutních do chronických stadií, což ale znamená, že řada pacientů tyto nákladné léky užívá měsíce i roky.
Jedním z řešení, které má VZP vzhledem k regulaci nákladů na biologickou léčbu ve své moci, je revizní činnost. „Pojišťovna zintenzivnila revizní činnost. Z 58 center pojišťovna loni revidovala 52 z nich, konkrétně u 1370 pacientů. Vedlo to k úspoře 80 milionů korun,“ uvedl prof. Vyzula a upřesnil, že šlo především o dodržování správné indikace, správnou dokumentaci délky používání léků a dosaženou efektivitu léčby.

Dohoda pro celý resort

Jak ale Rostislav Vyzula zdůraznil, jde o celospolečenský problém, který VZP nevyřeší bez resortní spolupráce nad jasnou strategií. Hlavní úlohu by mělo hrát ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), Svaz zdravotních pojišťoven, politici i poskytovatelé.
Správní rada VZP proto uložila jejímu předsedovi Jiřímu Běhounkovi a řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi, aby iniciovali vznik pracovní skupiny zmíněných subjektů. „Jsem připraven se na všechny obrátit oficiálním dopisem,“ uvedl předseda Běhounek a dodal, že pracovní skupina by měla pro biologické léky jasně stanovit jednotné postupy podle evidence based medicine a guidelines, aby se zabránilo chybnému nasazování léčby.
„Pojišťovna nemůže ordinovat za lékaře, kteří ale neuvažují nad ekonomikou, protože léčí. Úkolem ministerstva zdravotnictví je skupinu ustavit a požádat odborné společnosti o stanovení indikací a rozsahu biologické léčby. SÚKL zase sehrává svou roli v přijetí dalších 80 léků na trh. Bez dohody všech se nelze pohnout dál,“ podotkl Jiří Běhounek. Skupina by podle něj měla pracovat v letech 2017–2020. Jak dodal Rostislav Vyzula, dohoda nad strategií by měla zahrnovat prvky health technology assessment (HTA), které obdobně jako u zdravotnických prostředků stanoví parametry hodnocení léků.

Ohodnoťte tento článek!