Zachovat efekt léků na roztroušenou sklerózu

O spolupráci národních vědeckých týmů, velkých farmaceutických výrobců a malých firem v programu IMI, hrazeném z prostředků Evropské komise a Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), hovoříme s vedoucí MS centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a vedoucí konsorcia Abirisk prof. MUDr. Evou Havrdovou, CSc.

Jaké oblasti se konsorcium Abirisk věnuje a proč?

Jde o spolupráci týmů, které se zabývají léčbou biologickými preparáty. Tedy léčbou parenterální, kdy je do organismu přiváděna bílkovinná molekula. To samozřejmě vede u některých pacientů k tvorbě protilátek proti těmto molekulám, a efekt léku je tak ztracen. Škodí to jednak pacientovi, jehož choroba není pod adekvátní kontrolou, jednak to ekonomicky vyčerpává zdravotnické systémy. U některých nemocí není snadné včas klinicky rozpoznat, že odpověď na lék není přítomna. Na projektu spolupracují gastroenterologové, revmatologové, hematologové a neurologové. Cílem je najít vhodné laboratorní biomarkery, které by včas odhalily nedostatečnou odpověď na lék, tedy tvorbu protilátek proti němu, aby mohl být pacient převeden na jinou, účinnou léčbu.

Lze už shrnout dosavadní výsledky vaší činnosti?

Projekt má za sebou již mnoho publikací s výsledky, které jednak sjednocují a zlepšují metodiku detekce těchto anti-drug antibodies (ADA), jednak mapují výskyt těchto protilátek, což je zajímavé, protože to není ve všech státech stejné, a navíc se pokoušejí vysvětlit tento jev. U některých nemocí se zdá, že jde o genetickou dispozici k tvorbě ADA, jindy že jde o vlastnost imunitního systému.

Jak funguje spolupráce mezi národními týmy a jaký je úkol českého týmu?

Spolupráce na tomto projektu je výborná, přítomnost mnoha týmů pro jednu chorobu umožňuje získat velké sety dat, a tedy i statisticky přesvědčivé výsledky. Samotná validace laboratorních metod se nedá dělat ani v běžném provozu, ani na jednom pracovišti. Úloha českého týmu je dvojí. Jednak poskytujeme vzorky krve pro mnohočetnou imunologickou fenotypizaci do laboratoře v Anglii, jednak sledujeme pacienty, kteří nově zahájili léčbu interferonem beta, a jejich tvorbu protilátek proti tomuto léku. Těchto pacientů je v ČR rutinně léčeno přes pět tisíc a nová validovaná metodika detekce protilátek proti interferonu beta ukazuje, že protilátky tvoří (a tedy efekt má nedostatečný) mnohem větší procento pacientů, než jsme si mysleli podle metodiky zavedené několik let. Je to důležité zjištění a doufám, že povede k tomu, že více a více nově diagnostikovaných pacientů bude moci zahájit terapii modernějšími léky, protože farmakoekonomicky se neefektivní léčba nevyplatí.

Budou mít tedy výsledky výzkumu ekonomický dopad – uspoří se díky němu?

Interferon beta je u nás zatím nejlevnější variantou léčby roztroušené sklerózy, ale toto soustředění se na zdánlivé ušetření prostředků je velmi krátkozraké, protože pacient, jehož nemoc není pod kontrolou, přechází rychleji do invalidity a tím se jeho léčba a sociální náklady dále zvyšují. Český tým má v kohortě pacientů nově zahajujících léčbu největší počet zařazených, tedy dodává nejvíce vzorků krve pro analýzy, a je tak velkým přínosem pro projekt. Kvalita vzorků pro imunofenotypizaci je vysoká, do londýnské laboratoře přichází od nás nejvyšší počty živých buněk, což je zásluha laboratoře profesora Martáska na naší fakultě, se kterou léta spolupracujeme. Naše vzorky dokonce umožňují vyslovit některé odvážné hypotézy o vztahu některých povrchových molekul na lymfocytech a odpovídavosti na léčbu. Bylo by skvělé, kdyby to bylo možné časem přenést do naší praxe a odhalit tak non-respondenty na interferon beta včas.

Vnímáte iniciativu IMI, kde část prostředků hradí Evropská komise a část farmaceutický průmysl, jako potřebnou/smysluplnou?

Vnímám ji jako jedinou možnou pro budoucí financování výzkumu, protože výdaje na akademický výzkum se ve všech státech potýkají s velkými omezeními. Nedochází zde k žádným střetům zájmů, nikdo do naší práce nezasahuje, firmy se chovají jako servisní organizace, ale z výsledků budou samozřejmě profitovat i ony. Jako by se démonizace farmaceutického průmyslu mimo rámec ČR neodehrávala. Musím říci, že mě to příjemně překvapilo.

O autorovi| (klu) prof. MUDr. Eva Havrdová, CSc.

Ohodnoťte tento článek!