Zákon o univerzitních nemocnicích

Ministerstvo zdravotnictví chce novým zákonem zajistit transparentnější a efektivnější řízení veřejných nemocnic a stabilizovat jejich základní síť, kde bude poskytována kvalitní zdravotní péče ve všech potřebných oborech. Odpůrci zákona se obávají oslabení ostatních českých nemocnic. A někteří dokonce možnosti odstátnění fakultních nemocnic.

„Pro Ministerstvo zdravotnictví je hlavní, aby se opustil dnes už přežitý status státní příspěvkové organizace a aby se přešlo na nový model správy a transparentního hospodaření organizace, která by odpovídala velikosti a úkolům dnešních fakultních nemocnic,“ říká ministr Miloslav Ludvík. Chce zákonem zároveň zajistit, aby zde mohly lékařské fakulty připravovat nové generace lékařů a měly na chod vybraných nemocnic vliv. Univerzitní nemocnice by měly mít snadnější řízení a větší ekonomickou svobodu z pohledu zákonné regulace a byly by pod dohledem rady složené jak ze zástupců ministerstva zdravotnictví a financí, tak i spolupracující univerzity i vlastních zaměstnanců.

Kdo je pro?

Zástupci vysokých škol a zdravotních pojišťoven se zákonem problém nemají. „Univerzita, potažmo fakulta, propůjčuje nemocnicím jméno, vychovává profesionály,

ale má nulový vliv na jejich vedení. Jsem rád, že jsme možná nejdále, kam se zákon kdy dostal. Jsme také rádi, že jsou v něm klíčové věci, které jsme požadovali,“ řekl rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima. Zároveň se ale zástupci univerzit shodli na tom, že bude potřeba vyřešit finanční nestabilitu některých fakultních nemocnic. „Je důležité, aby transformace byla provázena nebo předcházena řešením finanční nestability některých univerzitních nemocnic. Pro univerzitu je těžko představitelné, že by převzala zodpovědnost za situaci, která není úplně stabilní,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity (MU) Mikuláš Bek. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, s níž MU spolupracuje, se totiž dlouhodobě potýká s dluhy a nedaří se jí hospodaření vyrovnat.

Připomínky k návrhu zákona nemají ani zdravotní pojišťovny – Všeobecná zdravotní pojišťovna ani Svaz zdravotních pojišťoven (SZP). „Zákon v poslední době prodělal velmi rychlý a pozitivní vývoj a v tuto chvíli neobsahuje žádné pro nás nepřijatelné body. Věřím, že posílí nezávislost a vlastní zodpovědnost managementu těchto velkých ekonomických celků,“ uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich.

Zvýšený dohled

Univerzitní nemocnici bude možné zřídit a zrušit pouze zákonem, bude hospodařit s vlastním majetkem a výnosy může použít pouze na úhradu nákladů spojených s její činností. I nad nakládáním s majetkem bude mít podle Ministerstva zdravotnictví zvýšený dohled stát, protože k záměru rady univerzitní nemocnice se vyjadřují zástupci resortu zdravotnictví i financí. Ministerstvo v tomto ohledu zdůraznilo, že z hlediska prodeje nemovitostí nedochází k žádnému zmírnění oproti stávající platné úpravě. Objevily se totiž spekulace, že zákon o univerzitních nemocnicích otevírá cestu k prodeji majetku dotčených nemocnic. Takovou hrozbu návrhu zákona vnímá například prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Komora o zákon o veřejných neziskových nemocnicích dlouhodobě usilovala, ale v současné podobě jej odmítá: „Zákon o neziskových nemocnicích jsme velmi podporovali. Měl zajistit vytvoření páteřní sítě nemocnic, které by měly jisté smlouvy s pojišťovnami, nesměly by odmítnout žádného občana z regionu, měly by daňové výhody a nesměly by se vymlouvat na obchodní tajemství. Ten zákon byl připraven neskutečně špatně,“ uvedl v médiích prezident ČLK Kubek. Podle něj povede takto připravený zákon k odstátnění a privatizaci fakultních nemocnic. „Je to cesta k tomu, jak splnit dávný sen některých pravicových vlád: privatizovat velice lukrativní zdravotnická zařízení s velice lukrativními budovami na místě lukrativních pozemků,“ uvedl také Kubek.

Ministerstvo svůj návrh brání. „Rozhodně odmítám, že by šlo o strategii vedoucí k prodeji majetku nemocnic. S ničím takovým nepočítáme. Zákon má za cíl pravý opak, měl by zabránit tomu, aby privatizace nemocnic ohrozila dostupnost a kvalitu zdravotních služeb ve všech lékařských oborech. Návrh zákona je v oblasti prodeje nemovitostí stejně přísný jako stávající úprava. Zde opravdu nedochází k žádnému zmírnění,“ odmítl spekulace o prodeji majetku ministr Ludvík. Kdo je proti a proč?

Návrh zákona schválila 8. března 2017 vláda. Nyní norma putuje do Poslanecké sněmovny, kde se zřejmě rozhoří další diskuse. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že návrh zákona byl vypracován na základě Programového prohlášení vlády, která se v něm původně zavázala předložit návrh zákona o veřejných neziskových nemocnicích. Už tento posun od neziskových k univerzitním nemocnicím naráží na zásadní námitku odpůrců z řad zaměstnavatelů ve zdravotnictví (sdružených v Unii zaměstnavatelských svazů – UZS) nebo Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN). „Návrh zákona je v rozporu s programovým prohlášením vlády, v němž se zavázala předložit ‚zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení‘, nikoli zákon o změně postavení fakultních a některých dalších nemocnic,“ uvedl prezident UZS Jiří Horecký. Předložený návrh navíc vnímá jako nekoncepční, protože se vztáhne pouze na ministerstvem zvolené nemocnice. „Zákon předpokládá, že na právní formu neziskové organizace by měly být převedeny pouze státní příspěvkové organizace – a to pouze některé z nich – stávající fakultní nemocnice, bývalé fakultní nemocnice a některé další. Zákonu by nepodléhaly další státní nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ani příspěvkové organizace zřízené kraji a městy. Návrh se nezabývá nemocnicemi v podobě akciových společností a společností s ručením omezeným, kterých je většina z celkového počtu nemocnic a jejichž právní forma je pro veřejné nemocnice stejně vhodná jako pro státní příspěvkové nemocnice,“ dodává prezident Horecký.

Legislativní nesoulad

Obavu vzbuzuje také fakt, že návrh sice nově zakotvuje definici univerzitních nemocnic, jejich postavení a úlohu v některých oblastech, ale že český právní řád vůbec nedefinuje obecný pojem nemocnice, jejich strukturu, funkce a dělbu činnosti mezi jednotlivými typy zařízení. „Prohlubuje se rozpor v právním řádu ČR, což trvá od zrušení zákona č. 20/1966 Sb. (Zákon o péči o zdraví lidu byl zrušen v roce 2012 – pozn. red.). Nemocnice, které nebudou univerzitní, budou nadále zahrnovány mezi „poskytovatele“, aniž by se rozlišovalo mezi ambulancí jednoho lékaře a krajskou nemocnicí, z nichž řada je větší než některé navrhované univerzitní nemocnice,“ upozorňuje prezident UZS a dodává, že Ministerstvo zdravotnictví ignoruje nejen nutnost právně vymezit pojem nemocnice, ale i jejich rámcovou síť, strukturu, kde byl teprve prostor pro definici a postavení univerzitních nemocnic jako významné, ale zvláštní části sítě. Připomíná také, že neexistence samostatného zákona o nemocnicích kontrastuje s právní úpravou v Německu, kde mají dva zákony o nemocnicích (obecný a o financování nemocnic). Zajímavé je také porovnání s Rakouskem, kde mají za srovnatelné úrovně zdravotní péče, její organizace i počtu obyvatel pouze tři univerzitní nemocnice – oproti deseti českým.

Oslabení ostatních?

Kritici návrhu vidí jako důsledek znejistění a další oslabení ostatních nemocnic, bez jejichž řádného fungování se neobejdou ani univerzitní nemocnice. Vedle poskytování zdravotní péče je jednou z oblastí nejistoty rovněž vzdělávání, které v „nevyvolených“ nemocnicích probíhá. „Na rozdíl od univerzit nemají další subjekty, které v praxi při zajišťování specializačního a celoživotního vzdělávání pracovníků s univerzitními nemocnicemi spolupracují, úpravu tohoto vztahu, ačkoliv se jedná o nezbytnou spolupráci za účelem zajištění vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví,“ uvedla jako zásadní připomínku AČMN.

Návrh zákona by tak mohl ohrozit poskytování klinické a praktické výuky v jiných než univerzitních nemocnicích všem studentům těch univerzit, které mají akreditovaný studijní program všeobecné lékařství. Jiné „neuniverzitní“ nemocnice podle dikce návrhu zákona nebudou moci výuku uskutečňovat, i když ji dosud vykonávaly a jsou pro ně personálně a materiálně

zabezpečeny.
Prezident Horecký připomněl, že tyto nemocnice poskytují výuku nejen studentům lékařských fakult, ale i biomedicínským inženýrům a dalším studentům nelékařských oborů. Tito studenti se seznamují s prostředím dotčených nemocnic a nezřídka se následně po absolutoriu stávají jejich zaměstnanci, čímž významně přispívají k řešení personální nedostatečnosti v daných oborech. Návrh zákona by tak mohl mít dopad na personální situaci „neuniverzitních“ nemocnic, což může mít v příhraničních oblastech fatální následky v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče.

**

Které nemocnice by měly získat statut univerzitní? • Fakultní nemocnice Brno • Fakultní nemocnice Hradec Králové • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

• Fakultní nemocnice Olomouc • Fakultní nemocnice Ostrava • Fakultní nemocnice Plzeň • Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně • Fakultní nemocnice v Motole • Všeobecná fakultní nemocnice v Praze • Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

Ohodnoťte tento článek!