Zaměstnavatelé ve zdravotnictví jednali s premiérem o platech

Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS), která sdružuje téměř 8 tisíc zaměstnavatelů včetně těch ve zdravotnictví, jednala společně s předsedy všech asociací nemocnic a předsedou vlády ČR Bohuslavem Sobotkou o odměňování v nemocnicích a nedostatku zdravotnického personálu.

Zástupci UZS, Asociací českých a moravských nemocnic, Asocia cí českých nemocnic ČR a Sdružení soukromých nemocnic ČR premiérovi předložili zásadní a rezolutní odmítnutí návrhů odborových svazů zavést v ČR jednotný systém odměňování ve zdravotnictví, tedy aby i soukromá lůžková zdravotnická zařízení musela odměňovat platem (tj. řídit se nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě) a dodržovat tzv. platové tabulky oproti volnějšímu dojednávání smluvních mezd. „Jde o návrh, který zásadním způsobem překrucuje trh práce ve zdravotnictví, diktuje zaměstnavatelům ve zdravotnictví přímo výše platů bez smluvní volnosti a možnosti odměňování s ohledem na výkon a kvalitu práce. Zavedení jednotného systému by bylo krokem zpět před rok 1989, návratem k takzvanému rozpočtovému zdravotnictví,“ uvedl prezident UZS Jiří Horecký. Jak dodal, jednotnému systému odměňování neodpovídá úhradový systém. Segregovat v celkové oblasti zdravotnictví pro účely tohoto návrhu pouze lůžkovou péči je podle něj diskriminační, navíc umělý diktát v oblasti odměňování nevyřeší problémy českého zdravotnictví. „Považujeme tento návrh spíše za odvádění pozornosti od skutečných problémů českého zdravotnictví,“ zdůraznil prezident Horecký.

UZS odmítá jednotné odměňování

UZS ve svém stanovisku odmítla návrhy na zavedení jednotného systému odměňování, a to jak plošné zavedení povinnosti odměňování dle platu pro všechny nemocnice, tak případné zavádění specifické oborové zaručené mzdy. Mezi zásadní důvody odmítnutí patří zejména návrat do období před rok 1989, kdy byly stanoveny jednotné klasifikační tabulky, čímž stát přebíral úlohu manažera, respektive hospodáře nad fungováním zdravotnictví. Jak unie zdůraznila, měl by ten, kdo hospodaří, mít možnost svou činnost řídit. „Mzdy tvoří největší nákladovou složku a zavedením jednotného systému odměňování ve zdravotnictví se možnost řízení zásadně omezuje. Smluvní plat odráží i výkonnost a kvalitu práce, ale i výkonnost jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. Jednotné mzdy by toto znemožnily – nelze zaručit jednotný výkon pracovníků a jednotnou výkonnost nemocnic,“ dodává Jiří Horecký s tím, že ke zvyšování úrovně odměňování dle mezd slouží jiné nástroje jako kolektivní smlouvy a vyjednávání či jednání s krajskými politickými reprezentacemi.
UZS se obává také zavedení nerovného přístupu jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, zásadního zasahování do řízení zdravotnických zařízení, deformace nejen trhu práce v oblasti zdravotnictví, ale i současného systém úhrad, který by tyto změny neumožňoval, respektive není nestaven tak, aby tyto změny reflektoval. „Stát jednou umožnil diverzifikaci zdravotnických zařízení a jejich privatizaci a tím vytvořil podnikatelské prostředí ve zdravotnictví. Zavedení jednotného systému odměňování by bylo zásadním omezením tohoto podnikatelského prostředí. Obchodní společnosti za sebou mají kraje, tedy silné zřizovatele. Soukromá zařízení nikoli. Došlo by k prohloubení nerovnoměrného postavení jednotlivých subjektů,“ varuje prezident Horecký a domnívá se, že samotné navyšování platů i mezd nevyřeší chronický nedostatek zdravotnického personálu, který je dán zejména nižším počtem absolventů jednotlivých nelékařských i lékařských odborů.

Nedostatek zdravotníků

Druhým bodem jednání mezi UZS a premiérem Sobotkou byla aktuální situace nedostatku zdravotnického personálu. Zástupci zaměstnavatelů apelovali na předsedu vlády ohledně celkového, systémového a dlouhodobého řešení, které se musí skládat z jednotlivých opatření. Je nutné se zaměřit na celkové pracovní zatížení těchto profesí a řešit jeho snížení, dále zvýšení bezpečnosti a snížení administrativní zátěže. Nutné je zajistit růst zdrojů ve zdravotnictví, který by umožňoval trvalý nárůst platů a mezd. Předpokladem pro toto opatření je zvýšení a pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce a následně pak navýšení platů o 10 %, včetně nezbytného zohlednění této skutečnosti v úhradové vyhlášce na daný rok. Také je nutné zvýšit počty absolventů lékařů a sester a zjednodušit systém jejich vzdělávání. Zazněl také požadavek na snížení administrativní a jiné bariéry vstupu těchto profesí na český pracovní trh (umožnění vstupu pracovníků ze zemí mimo EU) a stanovit a vytvořit koncepci českého zdravotnictví, ve které by mohla být definována základní síť zdravotních služeb. Mezi další nezbytná opatření patří rozšiřování kompetencí středního zdravotnického personálu a zejména tzv. zdravotnických asistentů. Situaci je dle prezidenta Horeckého nutné řešit kooperací více resortů a bez zbytečných odkladů.

Ohodnoťte tento článek!