Zbavme se resortismu

18. 8. 2016 11:04
přidejte názor
Autor: Redakce

Ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil k perspektivě profese sester pracujících v sociálních službách a financování systému sociální péče.




Z jaké základní filosofie vychází koncepce dlouhodobé péče v ČR?

Dlouhodobou péčí rozumíme dle definice OECD spektrum kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, jež jsou závislé na cizí pomoci a potřebují pomoc a péči při každodenních sebeobslužných aktivitách pro zajištění důstojného života. Tuto péči potřebují také lidé, kteří mají zdravotní postižení, ať už vrozené nebo získané. Obecně se týká nejen seniorů, ale mladých osob či dětí, u nichž se ani zákroky moderní medicíny, ani intenzivní rehabilitací nepodařilo plně obnovit jejich funkční schopnosti a kteří potřebují dlouhodobou systematickou zdravotní, zejména ošetřovatelskou péči. Cílem je proto zajistit v rámci existujících mechanismů financování dostupnou a kvalitní dlouhodobou zdravotně- sociální péči poskytovanou efektivním a rovným způsobem v domácím či institucionálním prostředí. Jednoduše zajistit integrovaný systém sociální a zdravotní péče. V naší zemi se bohužel o dlouhodobé péči několik let jen hovoří a jednotlivé resorty, obory či zdravotní pojišťovny se k integrované péči moc nehlásí. Pokud si totiž přiznáme, že potřeba této integrované péče v naší zemi reálně existuje, bude nutné přehodnotit současné nastavení péče o potřebné občany, alokovat nově finanční zdroje a zbavit se resortismu. Primárně by nám všem mělo jít o blaho našich občanů.

Klientem sociální služby je stále častěji člověk s celkovým a výrazně vyšším nárokem na zdravotní péči. Je – popřípadě odkdy bude – tato skutečnost zohledněna v koncepci dlouhodobé péče a jejím financování?

Naše ministerstvo si je samozřejmě vědomo stárnutí populace a vyšších nároků seniorů nebo zdravotně postižených na ošetřovatelskou i zdravotní péči. Jedním ze základních opatření je vytvoření změn v parametrizaci zdravotně-sociální péče. Tímto se zabývá Meziresortní pracovní skupina k řešení problematiky sociálně zdravotního pomezí. Měl vzniknout systém, který jasně vymezí roli ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví v oblasti dlouhodobé péče – nutným předpokladem k zajištění kvalitní a dostupné sociální i zdravotní péči je provázanost obou systémů (pacient/klient přechází z jednoho systému do druhého). Cílem je vytvořit návrh změnového zákona, kterým se mění některé zákony nebo vyhlášky v souvislosti s úpravou zdravotních a sociálních služeb. Předpokládaný termín rozeslání do vnějšího připomínkového řízení je přelom srpna a září 2016, stanovený termín předložení vládě v září 2016 a předpokládaný termín nabytí účinnosti tohoto zákona je cca červen 2017. Nicméně je nutné si uvědomit, že v příslušných prováděcích předpisech se tyto změny projeví nejdříve až na rok 2018. Jsme si vědomi, že se jedná pouze o malou výseč nutných právních úprav, ale po necelých dvou letech intenzivního vyjednávání se víc nepodařilo. Velmi mě mrzí, ale nepřekvapuje, že potřebu systémových opatření (po vzoru západní Evropy) zatím nevidí zejména zdravotní pojišťovny nebo ministerstvo financí.

Financování dlouhodobé péče v zařízeních sociálních služeb má také svou zpracovanou koncepci?

Koncepce financování dlouhodobé péče není zpracovávána samostatně a odděleně, ale je součástí právě navrhovaného změnového zákona. Z hlediska koncepčního se dlouhodobou péčí zabýváme v nově schválené Národní strategii rozvoje sociálních služeb ČR 2015–2025. Financování sociálních služeb je obecně realizováno z celé řady veřejných nebo soukromých zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu jsou zejména u služeb sociální péče pro poskytovatele nižším příjmem než úhrady od uživatelů péče. Návrh, který budeme nyní předkládat ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, je maximum možného. Všechny předchozí pokusy připravit systémové opatření integrované sociálnězdravotní péče vždy na ostatních resortech ztroskotaly. Nově by pro potřeby zajištění rozšířené zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb vznikla odbornost 923, u níž by úhrada péče probíhala formou paušálních úhrad, odstupňovaných dle časové náročnosti péče o pacienta. V praxi se ale tato změna projeví až v roce 2019 či později. Zdravotní nebo sociální služby, které by chtěly poskytovat péči skrze tuto odbornost, by musely mít oprávnění k poskytování zdravotních a sociálních služeb a musely by splňovat nově upravené materiálně a technické zabezpečení. U ostatních zařízení, která tuto péči poskytovat chtít nebudou, zůstane současný stav, tedy u sociálních služeb poskytování skrze odbornost 913.

Která podkladová data využívá MPSV pro zmapování finančních zdrojů, z nichž je placena práce sester v pobytových zařízeních sociálních služeb a tím ošetřovatelská péče? Je tato platba dostačující?

Pro zmapování finančních zdrojů slouží výkazy sociálních služeb, případně žádosti o dotace, které poskytovatelé sociálních služeb zpracovávají. K financování práce sester v sociálních službách slouží především úhrady zdravotních pojišťoven a další zdroje, z dotace MPSV se platy zdravotnických pracovníků hradit nemohou. Platba ze zdravotních pojišťoven je nedostatečná a poskytovatelé jsou velmi často rádi, že pokryjí aspoň cca 60 procent nákladů na zdravotnický personál. Nicméně zde chci ještě upozornit, že v současnosti se na zdravotní péči v sociálních službách vynakládá cca 1,21 miliardy Kč ročně. V systému chybí jen pro tento rok cca 700 milionů korun, aby se pokrylo alespoň zvýšení platů. Z našeho pohledu ale chybí na ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami, případně nižším zdravotnickým personálem, minimálně další 1,2 miliardy korun. Studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí dokonce došla k tomu, že v pobytových zařízeních sociálních služeb byla provedena zdravotní péče ve výši 7,69 miliardy korun, ale z veřejného zdravotního pojištění bylo uhrazeno jen 1,21 miliardy Kč. Každopádně dílčím úspěchem je, že se povedlo dojednat navýšení na rok 2017 aspoň o 250 milionů korun, což samozřejmě stále nepokryje reálný stav.

Systém úhrad za zdravotní péči vykonanou u klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb je zcela závislý na vůli či nevůli praktických lékařů tuto péči indikovat. Z toho vyplývá, že systém rozhodně není spravedlivý a je spíše vstřícný ke zdravotním pojišťovnám. Nebyly by řešením paušální úhrady za zdravotní péči od zdravotních pojišťoven v závislosti na zdravotním stavu klientů, jak je tomu všude v zahraničí?

Ano, návrh koncepce dlouhodobé péče upravuje i financování zdravotní péče. Jednou z navrhovaných možností jsou i paušální úhrady. Jak jsem již zmiňoval, u nové odbornosti 923 je plánována úhrada péče skrze paušál, což je ale nutné pilotovat v praxi. Dále by bylo nutné změnit parametry úhrad a prověřit kapacitní možnosti praktických lékařů. Nicméně obecně se domnívám, že jak společnost stárne a jak se vyvíjí zdravotní péče, bude dlouhodobá péče stále potřebnější. Všechna tato opatření jsou pouze kosmetické změny a bude nutné, aby zejména ministerstvo financí a Svaz zdravotních pojišťoven ČR výrazně přehodnotily současná stanoviska, protože se nejedná o dlouhodobě udržitelný stav. Jako jedno z řešení jak tuto péči upravit je například zavedení nového pojistného, obdobně jako je tomu v Německu.

Od 1. 1. 2017 má být zvýšen plat sester o 10 procent, bude tomu také tak u sester v sociálních službách?

Toto navýšení se samozřejmě týká i sester v sociálních službách, nicméně se týká pouze platové sféry (tedy příspěvkové organizace, obce a tak dále), mzdovou sféru tímto plošným navýšením tarifů ovlivnit nelze. Můžeme však říci, že mzdy se vždy postupně přizpůsobují i navýšení v platové sféře. Nicméně nám stále chybí dostatek finančních zdrojů, abychom toto zvýšení pokryli. Krajům tedy nezbude nic jiného než tuto ztrátu svým příspěvkovým organizacím zafinancovat. Ostatní neziskové nebo církevní organizace na tom budou podstatně hůře. Našemu ministerstvu se podařilo pro rok 2017 vyjednat alespoň navýšení o 250 milionů Kč, což se bude týkat celého segmentu odbornosti 913.

Z jakého důvodu musí sestra v sociální pobytové službě obhajovat svou kompetenci, proč aplikuje léky per os klientovi s těžkou demencí, zatímco v nemocnici sestra podává léky i chodícím soběstačným pacientům a mladým lidem bez nutnosti zdůvodňovat tento postup?

Všeobecné sestry se řídí zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, za které je odpovědné MZ. Takže otázka by měla směřovat na toto ministerstvo. Z našeho pohledu k tomu lze uvést jedině to, že v pobytových zařízeních sociálních služeb pracují převážně registrované sestry, které nemusejí pracovat pod dohledem a musejí si svou kvalifikaci udržovat dle platné legislativy.

V nové koncepci dlouhodobé péče je dán prostor pro navýšení počtu sester v sociálních pobytových službách tak, aby mohla růst i kvalita aktivní ošetřovatelské péče?

Zde nemůžeme hovořit o nové koncepci jako takové, ale pouze o jedné malé výseči. Naše ministerstvo připravilo několik možných variant jak se dlouhodobou péčí v sociálních a zdravotních službách zabývat. Nakonec na půdě meziresortní skupiny zvítězila minimalistická varianta. Abychom mohli do pobytových sociálních služeb dostat větší počet odborného personálu, bude potřeba se zabývat a přijmout systémové a dlouhodobé opatření, které bude mít značné dopady do veřejných rozpočtů. Teprve pak lze reálně připravit novou právní úpravu dlouhodobé péče. V pobytových sociálních službách se totiž setkáváme se stejnými, respektive ještě většími problémy než v segmentu zdravotnictví, a to jak zde udržet odborný zdravotnický, ale i sociální personál.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?