Zbude na platy?

Vláda v lednu schválila navýšení prostředků o 3,5 miliardy na každoroční nárůst po dobu tří let. Kolik půjde na platy zdravotníků? A jak jsou na tom nyní?

Návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, který předložil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, schválila vláda na konci ledna. „Chceme zajistit pravidelné navyšování pojistného za státní pojištěnce. Nyní vláda navýšení schválila pro roky 2019 a 2020, což považuji za dobrý start,“ uvedl po jednání vlády ministr. Předpokládá, že navýšení přinese do systému veřejného zdravotního pojištění cca 3,5 mld. Kč v každém z následujících tří let. Předložená úprava je jedním z kroků, který přispěje ke střednědobé stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění, a tím i ke stabilizaci českého zdravotnictví jako takového. Zda a kolik bude z těchto prostředků přislíbeno na navýšení platů ve zdravotnictví, není zřejmé. Zatím ale plně neproběhla ani současná valorizace platů o 10 procent, jak bylo všem lékařům od ledna 2017 přislíbeno.

Všichni ještě přidáno nedostali

Příkladem je nedávná bouře na interním oddělení v chebské nemocnici. Kolektiv oddělení rovněž hrozil hromadnou výpovědí, pokud nebude vyřešena kritická personální situace a zvýšeny platy. V prohlášení, které chebští zdravotníci ve čtvrtek zveřejnili na serveru www.zdravotnictvivolaopomoc.cz, upozorňují na dlouhodobě neutěšenou personální situaci na oddělení. „Pracujeme již několik let s kritickým nedostatkem sester, což se postupně promítá do všech oblastí péče o pacienty,“ uvádějí zdravotníci. Od Karlovarského kraje, který nemocnici zřizuje, požadují také kompenzaci mezd minimálně na úroveň okolních zařízení. „Stát sice přislíbil zvýšení platů zdravotníků, ale do úhradové vyhlášky se to, bohužel, nepromítlo, a teď se s tím potýká kraj. Musíme pracovat s tím finančním objemem, který máme k dispozici, více jsme od státu nedostali,“ uvedl k věci radní Karlovarského kraje pro zdravotnictví Jan Bureš.

Rozdíly jdou do desetitisíců

Průměrný český hrubý měsíční příjem se mezi jednotlivými nemocnicemi zásadně liší. Projekt společnosti Realizace info, který byl citován v časopise Tempus medicorum, porovnal platy zdravotníků mezi fakultními, krajskými a také holdingovými nemocnicemi. Rozdíly v ohodnocení lékařů mohou podle průzkumu v průměru představovat desítky tisíc korun. Z výsledků vyplývá, že si absolvent lékařské fakulty může se všemi příplatky ve srovnatelně velkých nemocnicích – tedy fakultních a krajských – měsíčně vydělat 29 844 korun, ale také 55 295 korun. Lékař se základním kmenem a atestací může být v jedné nemocnici ohodnocen průměrnou částkou 42 412 korun, ale rovněž 72 230 korunami. Lékaři v kategorii L3 si potom mohou v průměru se všemi příplatky i odměnami přijít na 61 298 až 93 765 korun a ohodnocení práce primáře, který je zodpovědný za chod oddělení, se pohybuje od 72 019 korun až do 128 365 korun měsíčně. „Rozdíly spatřuji primárně v tom, jestli je personál prioritou pro management, dále v množství přesčasových hodin, které musí lékaři odsloužit, ale také v historických nespravedlnostech v souvislosti s úhradovou vyhláškou, která některým nemocnicím přeje více,“ řekl prezident ČLK Milan Kubek. Právě proto komora požaduje sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic a léčeben, které mají smlouvu s pojišťovnami. ČLK by také ráda prosadila, aby se platovými tabulkami musely řídit i krajské nemocnice, které jsou akciovými společnostmi. „Některé nemocnice, jež jsou dominantně vlastněny kraji, záměrně vytvořily akciové společnosti, aby mohly snížit základní mzdy,“ uvedl prezident Kubek.

Všem stejně?

Sjednocení odměňování ve státních nemocnicích i akciových společnostech a soukromých zařízeních, tedy všude tam, kde čerpají úhrady ze zdravotního pojištění, je nyní součástí pozměňovacího návrhu k projednávané novele zákoníku práce. Zástupci zaměstnavatelů jednotné odměňování odmítají, protože by znamenal zásah do řízení zdravotnických zařízení. „Zaměstnavatelé odmítají návrh na zavedení platových tabulek do soukromých nemocnic. Byl by to zásah do trhu práce,“ řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Podle něj by navíc bylo diskriminační, pokud by se týkalo pouze nemocnic, a nikoli dalších částí zdravotnictví. A dodal, že jestli by se měly sjednotit výdělky, měly by se srovnat i úhrady od zdravotních pojišťoven.

Ohodnoťte tento článek!