Zdravotně-sociální péče o jihočeské děti

V Dětském centru Jihočeského kraje ve Strakonicích poskytují zdravotní a sociální péči dětem vyžadujícím okamžitou pomoc – zejména odloženým a nechtěným. Podpory se zde ale dostává také matkám, které ošetřovatelskou péči o dítě nezvládají kvůli zdravotním či sociálním překážkám.

„Vznik centra vzešel z požadavku odborné péče o odložené děti přímo v Jihočeském kraji, který doposud takovým zařízením nedisponoval. Děti putovaly mimo region, kde byly svěřovány k adopci či pěstounské péči, a počet dětí pro jihočeské žadatele tím byl poněkud omezený, což jsme chtěli změnit,“ vysvětlil naší redakci okolnosti vzniku Dětského centra Jihočeského kraje jeho ředitel Martin Karas a dodal, že otcem myšlenky zřízení dětského centra byl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Jihočeského kraje MUDr. Vladimír Pavelka. „Původně jsme usilovali o založení kojeneckého ústavu. Tento návrh ale ministerstvo zdravotnictví zamítlo s tím, že těchto ústavů je dostatek. Proto byla zřízena obecně prospěšná společnost ve spolupráci s krajským úřadem, který jsme si dali i do názvu, protože krajský úřad finančně podporuje náš provoz,“ doplnil ředitel Karas.

V areálu nemocnice

Protože se tehdy v Nemocnici Strakonice uvolnila budova dětského oddělení, centrum vzniklo v jejím areálu. Základem jeho činnosti je starost o děti vyžadující okamžitou pomoc. Odloženým, nechtěným nebo odebraným dětem zde zajišťují v první řadě zdravotní a sociální péči. Umístění v areálu nemocnice je pro centrum výhodné.
„Z povahy nestátního zdravotnického zařízení pečujeme o děti, které jsou zdravotně zatížené. Dnes už se řada dětí, jež u nás pobývají, rodí s pozitivním screeningem na amfetaminy nebo jde o těžké nedonošence, protože rodiče jsou alkoholici. Máme zde děti, které se rodí s přenesenými látkami virové hepatitidy od rodičů narkomanů, pečujeme o děti zneužívané a týrané. Výhodou areálu nemocnice je možnost bezprostředního využití specializovaných lékařských vyšetření,“ podotkl Martin Karas a dodal, že dětské centrum zaměstnává převážně střední zdravotnický personál, většinou dětské a všeobecné sestry. Zařízení má také svého pediatra, který tamní děti registruje ve své ordinaci.

Nejvíce děti závislých

Ředitel Karas potvrzuje, že nejvíc dětí přichází právě z rodin uživatelů návykových látek. „Ve většině případů jde o uživatele nelegálních drog, pak alkoholiky a poté děti odkládané matkou, která prostituuje. V poslední době se klientela hodně proměnila. Dnes už vůbec neplatí, že by sem byly umisťovány děti odebrané z rodiny, která nemá peníze nebo protože rodiče ztratili práci. Dříve byly v zařízení především děti ze sociálně velmi slabých rodin, jejichž členové neměli často ani intelektově kapacitu na to, aby se o dítě postarali – například neuměli připravit náhradní mléčnou výživu a nezvládali ošetřovatelskou péči, takže děti šly dolů s váhou a měly kožní infekty. Docházelo k zanedbání až týrání, ale neúmyslnému. Pro tyto lidi již nyní fungují návazné služby v azylových domech a jiné doprovodné aktivity, takže jejich děti bývají kompenzované a u nás dnes převažují děti lidí se závislostmi,“ říká ředitel centra.

Do adopce či pěstounství to jde rychle

Okamžitou pomocí dítěti ale činnost zařízení nekončí. Ve spolupráci s krajským úřadem a odděleními sociálně právní ochrany dětí jednotlivých městských úřadů v kraji spolupracuje s rodinou v krizi. „Ve chvíli, kdy si rodina upraví poměry, dítě se vrací zpět do biologické rodiny. Pokud to nejde, děti ve spolupráci s krajským úřadem umisťujeme do náhradní rodinné péče, ať už jde o adopci nebo pěstounskou péči. Pokud rodiče nekladou překážky, dostane se dítě do rodiny po šesti, osmi týdnech po narození, což je interval pro souhlas od biologických rodičů s osvojením a provedení potřebných vyšetření. Do pěstounské péče, kdy děti nejsou právně volné, protože rodiče nejsou dohledatelní nebo nechtějí dát souhlas s osvojením, to může trvat déle. Ale jakmile jsou vybráni žadatelé o pěstounskou péči a jsou zároveň vhodnými kandidáty pro dané dítě, to může do pěstounské péče okamžitě,“ po ukázal ředitel Karas a zdůraznil, že centrum není zařízením s ústavní výchovou, takže hnacím motorem a motivací je fakt, že děti jsou zde jen na přechodnou dobu. Z loňské statistiky, kterou si centrum vypracovalo, vyplývá, že děti stráví v jihočeském centru v průměru 130 dní.

Sociální služby

Další službou v návaznosti na činnost zařízení pro okamžitou pomoc je sociální rehabilitace pro matky s dětmi. Jde o nácvikové centrum pro matky, které nezvládají péči o dítě ani o sebe a hrozí, že by jim dítě muselo být odebráno. S rodinou dlouhodobě pracuje i městský úřad, pokud si rodina ani pod jeho dohledem dlouhodobě neupravuje poměry, dítě neprospívá nebo je zanedbané, než aby je z rodiny odebrali, posílají ho společně s matkou do pobytové části dětského centra, kde rodiče dostanou možnost několikaměsíčního zácviku v péči o dítě. Tento model je vhodný i pro matky, které po porodu prodělají laktační psychózu a jsou nebezpečné nejen sobě, ale i dítěti. Mohou zde být umístěny do té doby, než je jejich stav stabilizovaný. S dítětem zde může navíc pobývat i otec nebo jiní rodinní příslušníci.
Pobytové zařízení využívají také mladistvé matky, které zde mohou v rámci sociální rehabilitace podstoupit tzv. diskrétní porod. Jde o nezletilé těhotné, které se rozhodnou pro osvojení dítěte, protože chtějí dál studovat. Zejména z malých měst, kde se rodina snaží těhotenství nezletilé utajit, přicházejí ženy několik měsíců před porodem, chodí odsud do školy, po porodu zde dítě zůstává a ony se vrací do původního prostředí.

Ohodnoťte tento článek!