Zdravotnickým záchranným službám chybí 400 lékařů

Ke stabilizaci situace záchranek, které vedle nedostatku kmenových i externích lékařů sužuje suplování ostatních složek systému zdravotnictví a porušování zákoníku práce, by systém zdravotnických záchranných služeb potřeboval dalších 400 lékařů.

„V posledních letech se dostáváme do velice nepříjemné situace. Lékařů zdravotnických záchranných služeb (ZZS) ubývá tak, že téměř nejsme schopni saturovat výpadky svými kmenovými lékaři a mnohdy i více než polovinu lékařů tvoří lékaři externisté, kteří přicházejí sloužit z nemocnic, praktických a dalších ambulancí a kteří mají oprávnění a jsou ochotni na záchrance sloužit. Ale už ani externisté nemají energii a prostor u nás sloužit, protože svými přesčasy suplují nedostatek lékařů v domovských zařízeních,“ uvedl prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS) Marek Slabý, který je zároveň ředitelem Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. ZZS je stále závislejší na práci externích lékařů, a i přesto je také u záchranek soustavně a systematicky porušován zákoník práce. „Porušujeme zákoník práce. Inspektoráty bezpečnosti práce udělily postih již téměř polovině ZZS,“ upozornil Marek Slabý.
„Zdravotnická záchranná služba je extrémně důležitou součástí zdravotních služeb. Všichni jsme závislí na rychlosti, s jakou přijede posádka, a na schopnostech lékaře a dalších záchranářů. Pokud stát není schopen zajistit dostupnost ZZS, pak selhává,“ řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek a připomněl, že zákon stanovuje povinnost dojezdu záchranné služby k pacientovi na 20 minut.

Kde ZZS supluje

Jak na setkání obou prezidentů Milan Kubek dále uvedl, kvůli šetření ve zdravotnictví klesá dostupnost různých typů zdravotních služeb a ZZS je často supluje. Jde například o rušení lékařské pohotovostní služby, což způsobuje vyšší počty výjezdů ZZS. Stejný efekt má také centralizace péče, kdy se ruší oddělení a pacienti jsou vozy ZZS převáženi do jiných nemocnic.
Prezident asociace Slabý jeho slova potvrdil. „Zdravotnická záchranná služba je standardní oblast zdravotnictví, je jedním z jeho pilířů. Až 90 procent naší práce tvoří pacienti s kardiologickými problémy, ischemickou chorobu srdeční, cévní mozkovou příhodou, ošetřujeme děti, gynekologické komplikace – jde tedy o celé spektrum medicíny. Jenže od roku 2008 dochází k obrovskému navýšení počtu výjezdů, což nezpůsobila extrémní nemocnost populace, ale ZZS začala suplovat řadu složek poskytované péče – od přednemocniční, neodkladné, přes praktického lékaře, lékaře sociálních zařízení až po koronera. Obdobně se také navýšil počet základen v ČR, bohužel tři čtvrtiny z nich jsou bez lékaře. Systémově jsme se sice přiblížili zemím západní Evropy, máme také systém rendez-vous, kdy se posádka a lékař setkávají až u pacienta, ale úbytek lékařů je mnohem větší, než jsme v 90. letech předpokládali a než jak byla původně ZZS koncipována,“ upozornil Marek Slabý.

Už chybí i externisté

Většinu (80%) personálu záchranných služeb dnes tvoří záchranáři a většina pacientů je ošetřena posádkou bez lékaře. „Čím vyšší počet výjezdů ZZS je bez lékaře, tím více je následně zatěžován personál v nemocnicích, kde o to více pacientů končí. Namísto toho, aby byl pacient léčen na místě, je převážen a systém se prodražuje. Zrušení dostupnosti jedné zdravotní služby pacienty nevyléčí,“ podotkl prezident ČLK Kubek.
Jak potvrdil prezident ZZS Slabý, počet lékařů se stále snižuje, dnes už tvoří pouze 10 % z veškerého personálu. Záchranky musí posádky s lékařem rušit nebo je posouvat po regionu pro dodržení personálního zajištění. Často se tím komplikují vztahy s místními samosprávami, které mají pocit, že jejich spádové pacienty záchranka o lékaře okrádá.
„Na mě se například zlobí Vodňany, kde jsme museli řešit, zda tam lékař v posádce bude celý týden nebo jen část týdne, což je strašné, ale nejsme ho schopni do té oblasti po celých 7 dní/24 hodin zajistit žádným představitelným způsobem. Kolegové v krajích přemísťují posádky tak, aby je dostali do oblasti, kde je čistě náhodou lékařů dostatek, protože je poblíž velká nemocnice,“ doplňuje Marek Slabý s tím, že v řadě krajů se počet úvazků externích lékařů blíží počtu kmenových. Pro zamezení extrémního suplování lékařů externisty a za korektního dodržení zákoníku práce s minimálními přesčasy by podle něj bylo zapotřebí 400 lékařů. „Jste-li zcela závislí na externích pracovnících, stačí, aby v daném regionu nemocnice rozšířila oddělení nebo začala striktně dodržovat zákoník práce a neumožnila lékařům sloužit na ZZS nebo aby pět lékařů odešlo do důchodu nebo do zahraničí, a v regionu se systém zhroutí. Navíc se samozřejmě špatně velí lékařům, které jako ředitel na kolenou prosím, aby přišli odsloužit jednu až tři služby,“ vysvětluje problémy organizace práce Marek Slabý.

Lepší plat, dříve do důchodu

Milan Kubek vidí řešení ve zvýšení atraktivity této práce finančním ohodnocením, které musí odpovídat její extrémní náročnosti. Sociálními výhodami by měla být delší dovolená na zotavenou a výsluhy, například v podobě doživotní renty za počet odsloužených let. Asociace pracuje na návrhu sociálního programu pro záchranáře i lékaře. „Pokud lékař pracuje 40 let v záchranné službě, jeho odchod do důchodu v 62 letech nebo i dříve by byl s výhodou. Začali jsme vyjednávat takzvaný předdůchod, což je standardní nástroj bez potřeby změny legislativy a lékaři by umožnil odejít dřív,“ uvedl prezident AZZS Slabý.
Také záchranných služeb se dotýká extrémní stárnutí lékařů. „Průměrný věk je 49 let, což je alarmující vzhledem k tomu, jak psychicky i fyzicky je práce lékařů a záchranářů náročná. Byl jsem šokován zjištěním, že na záchranné službě běžně pracují lékaři nad 70 let, rekordmanem z Plzeňského kraje je 80letý lékař,“ uvedl prezident Kubek a Marek Slabý dodává, že většině lékařů je přes 50 let, žádnou výjimkou nejsou 60- a 70letí lékaři.

Do sanitky po třech letech

Podle prezidenta Slabého je možným východiskem dostat do oboru mladé lékaře. Urgentní medicína jako velký rozvíjející se obor nabízí příležitosti nejen v terénu, ale například v nově budovaných urgentních příjmech nemocnic, kde mají lékaři kontakt se standardní klinickou základnou, vzděláváním a nemocnicí. Lékaři zde umí přijmout pacienta od posádky, efektivně třídí pacienty na oddělení, čímž odpadají problémy s nepřijímáním pacientů do nemocnic.
V rámci vzdělávání by podle Marka Slabého pomohlo, aby lékař mohl sloužit na ZZS samostatnou službu ne po pěti, ale už po třech letech. „Když může záchranář jezdit sanitkou ještě v bakalářském studiu, proč by se nemohl lékař s odbornou způsobilostí účastnit služeb v záchranné službě a po třech letech, kdy splní základní kmen, nemohl samostatně pracovat v sanitním vozidle? Mladým lékařům by to umožnilo nahlédnout do přednemocniční medicíny,“ uvedl prezident Slabý. Možností je také omezení extrémního počtu výjezdů tím, že ZZS bude pracovat dle úkolu, který jí ukládá zákon – tedy ošetřovat pacienty ohrožené na životě, s náhle vzniklou těžkou poruchou zdraví nebo náhle dekompenzovanou chronickou nemocí a záchranky nebudou suplovat další desítky jiných odborníků a specialistů.
„Nedostatek lékařů se stále prohlubuje, už se blížíme k hranici, kdy vykrytí situace pomocí externích lékařů či porušením zákoníku práce v některých oblastech již nebudeme schopni. Kritická situace je v příhraničních krajích – jižní Čechy, Plzeňsko, Karlovarsko, Ústí nad Labem, Liberecko, zde lékaři nejsou, protože v oblasti nejsou fakultní nemocnice, velká centra, je zde řídké osídlení. V jižních Čechách si už dnes ,krademe‘ lékaře s nemocnicemi. Když získáme lékaře z nemocnice, kde už nechce kvůli přetížení či nízkému platu pracovat, má zase problém nemocnice. Točíme se v kruhu,“ uzavírá Marek Slabý.

Ohodnoťte tento článek!