Zdravotnictví 2018: nedostatek personálu

Míra nezaměstnanosti se v posledních měsících v České republice pohybuje okolo čtyř procent. Firmy tak mají stále větší problém s obsazováním volných míst. Největší nedostatek zaměstnanců pociťují stabilně vedle technických oborů i poskytovatelé zdravotnické péče, jako jsou nemocnice a lázně.

U zdravotnických profesí, které vyžadují patřičnou kvalifikaci v oboru, je navíc tato situace velmi obtížně řešitelná. „Zásadní je pro ČLK řešení nedostatku personálu, včetně zvyšování platů a další úpravy vzdělávání zdravotníků,“ uvedl prezident České lékařské společnosti, MUDr. Milan Kubek.

Sociální status lékaře je v naší společnosti sice dlouhodobě stabilní a je hodnocen velmi pozitivně. Lékař disponuje přirozenou autoritou, znalostmi a dovednostmi a je v rámci hierarchie zaměstnání hodnocen jako nejprestižnější. V současné době lékaři tzv. vymírají, neboť jejich průměrný věk, podle webu zdravotnictví volá o pomoc (www.zdravotnictvivolaopomoc.cz) 48, 4 roků a celkem podle portálu v České republice chybí 967 lékařů, nejvíce pak v Moravskoslezském kraji 124, dále pak v hlavním městě Praha 118 a na třetí pomyslné příčce se umístil Středočeský kraj, ve kterém chybí 96 lékařů.

Internisté: Nemůžeme garantovat úroveň péče

„Interní oddělení jsou stále více zneužívána a přetěžována a nucena nahrazovat selhávající segmenty péče,“ napsali internisté v otevřeném dopise ministru zdravotnictví. Za současných podmínek prý nejsou schopni garantovat úroveň péče, musejí pacienty odmítat či naopak propouštět nedoléčené a nestabilizované nemocné. „Tuto situaci nelze dále tolerovat a jasně deklarujeme, že předáváme zodpovědnost za zdraví našich pacientů na MZ ČR a další státní orgány,“ uvádí ve svém dopise z letošního června Česká internistická společnost.

U zdravotnických profesí není možné slevit z požadavků, nižší kvalita pracovního výkonu se totiž odráží i na kvalitě poskytované služby. Jak ale při stávající situaci zajistit plně kvalifikovanou péči? V některých částech republiky se k obtížím při shánění zaměstnanců přidává i geografická stránka. Blízkost hranic způsobuje, že lidé raději volí práci v zahraničí. Tamější zaměstnavatelé jsou jim totiž schopní kromě vyššího platu poskytnout i další benefity a různá zvýhodnění.

Absolventi zdravotnictví nespasí

Absolventů lékařských fakult není dostatek a i zkušení lékaři odcházejí do zahraničí. Jen v Německu se za roky 2010–2015 počet českých lékařů více než zdvojnásobil (nárůst z 471 na 1014). Na konferenci Zdravotnictví 2017 se diskutovalo o kritické personální situaci.

Pokud se podíváme na pracovní nabídky ve zdravotnictví, musíme konstatovat, že jich je poměrně dostatek. V posledním půlroce došlo také ke zjednodušení pravidel pro lékaře, kteří pocházejí z tzv. třetích zemí, tj. mimo EU. Tímto krokem chce česká vláda a s ní i Česká lékařská komora saturovat pracovní místa v českých nemocnicích.

Nedostatek pracovníků zaměstnavatelé často řeší nabíráním pracovníků ze zahraničí nebo z příbuzných oborů. Vysoké požadavky na kvalifikaci zaměstnanců situaci komplikují. V lázeňství je to ale ještě o něco komplikovanější. Zdravotnická povolání se řadí mezi takzvaná regulovaná povolání.

„Tato povolání potřebují kromě vzdělání i další oprávnění k výkonu své práce, protože jsou spojena s případným ohrožením zdraví a životů ostatních. Na takové pozice nemůžeme přijmout pracovníka s příbuznou či jinou kvalifikací a doškolit si ho,“ popsala problém, se kterým se lázeňské domy potýkají, Petra Pelíšková, personální ředitelka společnosti Imperial Karlovy Vary.

Ilustrační foto: Shutterstock

Ohodnoťte tento článek!