Zdravotnictví v roce 2015 na vlně stability

Věcnou a racionální diskusi a hledání konsenzuálního řešení dalšího vývoje českého zdravotnictví přinesla konference Zdravotnictví 2015, kterou pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky spolu s Unií zaměstnavatelských svazů (UZS) pořádala divize Medical Services Mladé fronty, a. s.

Jak uvedl prezident UZS Jiří Horecký, jedním ze zásadních témat, která definují současný stav financování českého zdravotnictví, je úhradová vyhláška pro rok 2015. „Podnětem k diskusi je například pětiprocentní navýšení tarifních platů zdravotníků. Jako zaměstnavatelé jsme požadovali, aby byl tento krok kompenzován právě v úhradové vyhlášce,“ uvedl prezident Horecký, který poděkoval vládě a ministerstvu zdravotnictví, že se pro navýšení tarifních platů rozhodly a že byla akceptována refundace v lůžkovém segmentu, ale i v dlouhodobé péči, resp. u sester v sociálních službách. „Naše připomínka k vyhlášce pramení z představy, že by refundace měla proběhnout všude tam, kde dochází k nárůstu platů. Konkrétně například u záchranných služeb, kde se podle tarifních platů odměňuje a kde jistě dojde k navýšení nákladů,“ uvedl Jiří Horecký s tím, že se management nemocnic obává, že 3% nárůst úhrad, který je zárukou 5% navýšení tarifů, se ve skutečnosti do vyhlášky nepromítne. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ale v reakci na obavu nemocnic uvedl, že ministerstvo je otevřeno připomínkám. „Týká se to i úhradové vyhlášky. I zde se snažíme připomínky vypořádávat. Ministerstvo udělá všechno pro to, aby se do nemocnic dostalo tříprocentní navýšení úhrad, které by umožnilo plošné pokrytí pětiprocentního navýšení tarifních platů,“ deklaroval ministr Němeček, zároveň ale dodal, že ať ministerstvo úhradovou vyhlášku pojme jakkoli, nikdy stoprocentně nepokryje požadavky všech segmentů.

Úrazové pojištění pod zdravotnictví?

Mezi další připomínky z řad zástupců zaměstnavatelů ve zdravotnictví patří také nesouhlas se zpřísněním vymezení preskripce indikačních pomůcek. UZS se obává, že povede k poškození praktických lékařů, kteří mají ve svém obvodu větší počet seniorů či mají v péči obyvatele domovů pro seniory. Unie zaměstnavatelů řeší rovněž otázku, zda a jak lze stihnout hladkou kompenzaci regulačních poplatků v lékárnách od ledna příštího roku.
(pokračování na straně 2)

(pokračování ze str. 1)
Se zástupci vedení resortu UZS na konferenci otevřela diskusi nad vývojem systému úrazového pojištění, na které mají dosud monopol dvě komerční pojišťovny. „Zůstává otázkou, zda by toto pojištění mělo za dva roky přejít pod českou správu sociálního zabezpečení, nabízí se ale i varianta převodu úrazového pojištění pod zdravotní pojišťovny, což dává logiku, protože zdravotní pojišťovny se zabývají jak prevencí, tak následky pracovních úrazů a jsou na rozdíl od ČSSZ připraveny tuto problematiku převzít,“ dodal prezident Horecký a připomněl také nutnost revize financování dlouhodobé péče a její rozsáhlejší reformu.

Z pohledu ministerstva je resort stabilní

I ministr Němeček na konferenci představil záměry svého resortu, mezi něž patří zejména zprovoznění systému, který bude spravedlivě financovat lůžkovou péči tak, aby mezi jednotlivými poskytovateli nezpůsoboval diskrepance. „Jde o systém DRG, který doposud nebyl úplně dopracován, takže neumožňoval ani základní provozní financování. Referenční nemocnice, podle jejichž dat se odvíjelo financování lůžkové péče v České republice, byly dosud čtyři. Z toho plyne, že nemohly pokrýt různorodou skladbu typů lůžkové péče. To se musí změnit. Za DRG nyní převezme zodpovědnost stát. Do dvou až tří let by se podle tohoto modelu mělo začít plně financovat,“ přislíbil Svatopluk Němeček (více o DRG na straně 4).
„Dnes jsme ale v situaci, kdy je zdravotnictví pozoruhodně stabilizované. Pokud srovnáváme s kritickým obdobím v letech 2012–2013, kdy byla situace mnohých poskytovatelů podobná krizi, máme nyní stabilizován segment nemocnic (i když jsou zařízení, která z historických důvodů problémy tíží). Stejně tak je stabilizován systém veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl ministr Němeček a jako doklad stabilizační iniciativy uvedl situaci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v posledních letech hospodařila v červených číslech a letos skončí s kladným hospodářským výsledkem.

VZP stabilní, ostatní ne

Stabilitu pojišťovny na konferenci potvrdil ředitel VZP Zdeněk Kabátek, který pro příští rok ve zdravotně pojistném plánu počítá s případovým paušálem (včetně koeficientů specializace), s jednotnou sazbou, risk koridory i koeficienty přestupu pojištěnců. „V hospitalizační složce budeme vycházet z přibližné měsíční úhrady roku 2014 navýšené o 3 procenta, u ambulantní složky počítáme s referenčním obdobím 2013 a dvouprocentním růstem. Novinkou centrové péče bude financování center léčby roztroušené sklerózy, kde bude rozpočet stanovován samostatně a nebude umožněn přesun prostředků na léčbu jiných diagnóz,“ uvedl ředitel Kabátek s tím, že zdravotně pojistný plán pro následující rok je sestaven jako vyrovnaný a že přes všechna negativa je rok 2014 počátkem stabilnější situace ve zdravotnictví a rok 2015 na něj bude dále navazovat.
Optimismus v otázce stabilizace zdravotnictví už ale tolik nesdílel prezident Svazu zaměstnaneckých pojišťoven a ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Jaromír Gajdáček. „Na rozdíl od VZP jsou všechny ostatní zdravotně pojistné plány zaměstnaneckých pojišťoven deficitní. U ZPMV je situace nejmarkantnější, protože odčerpá jednu miliardu korun z uspořených prostředků z minulých let. Na konci roku 2015 bude mít pojišťovna prostředky pouze na dalších pět úhradových dnů. To už není systém pojištění, ale havarijní systém a hašení požáru,“ upozornil prezident Gajdáček, podle nějž je nastavený pluralitní systém sedmi zdravotních pojišťoven, které si mají konkurovat, po celou dobu jeho fungování narušován. „Pro stát je výhodné, že při nesprávných systémových zásazích může VZP spadnout do červených čísel a stát ztráty poté saturuje. Nabízí to jakousi sociální jistotu. Na druhou stranu to konkurenceschopnost systému velmi narušuje,“ dodal Jaromír Gajdáček.

Prostředky v systému jsou

Stejně jako zástupci UZS, také předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Eduard Solich vyjádřil obavu, zda prostředky na navýšení platů do nemocnic fakticky doputují. Jak ale podotkl, financí pro navýšení platů je v českém zdravotnictví dostatek. „Dle ministerstva zdravotnictví je letos v systému všeobecného zdravotního pojištění o 6 procent více prostředků než loni. Zdravotní pojišťovny měly na účtech k 31. říjnu plus 11,6 miliardy, což ovšem zahrnuje předsunutou platbu 4,8 miliardy, takže jejich pozitivní bilance je přibližně 7 miliard. Predikce České národní banky o růstu HDP v roce 2015 je plus 2,5 procenta. Mzdy podle ministerstva financí v roce 2015 porostou o 3,9 procenta. To vše fond všeobecného zdravotního pojištění navýší,“ vypočetl předseda Solich. Zároveň ale připomněl, že v souvislosti s politickým rozhodnutím o zvýšení platů se už však nehovoří o zvýšení nákladů mezi lety 2012 a 2015. „Pokud bychom brali v potaz každoroční nárůst inflace o 1 procento, přidali růst DHP o 6 procent a mzdové náklady v průměru o dalších 2,5 procenta, tak jen v těchto čtyřech letech jde o navýšení nákladů na 12,5 procent. Ty pak jdou na úkor vnitřního dluhu nemocnic,“ upozornil Eduard Solich a uvedl, že v letech 2012–2013 vzrostly závazky nemocnic z obchodního styku o 22,3 %, ze 4 miliard na 5,2 miliardy. „Takže v podstatě žijeme na dluh našim dodavatelům. To není dlouhodobě udržitelná situace,“ varoval zástupce nemocnic Solich.

Stále větší zadlužování

Ministerstvo však tuto skutečnost jako problém nevnímá. „Pokud je mezi dodavatelem a nemocnicí dlouhodobě nastavený vztah, kde je definováno, že platí dva tři měsíce po splatnosti, jako problém to nevidím. Něco jiného je, pokud má nemocnice dlouhodobou platební neschopnost a financování je nekontrolované, ale to nevyřešíme za rok. Nyní to nevnímám jako zásadní systémový problém českých nemocnic,“ odpověděl na dotaz ZaM Svatopluk Němeček.
Jenže stanovisko asociace nemocnic potvrdil i tajemník Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) Michal Krejsta. „Dynamizující objem závazků po splatnosti představuje pro systém velký problém. Nemocnice se stávají stále většími věřiteli a jejich neschopnost hradit svoje závazky se stále prohlubuje. Co je ještě horší, podíl těchto závazků po splatnosti akceleruje směrem dolů, tedy že závazky stárnou ve své schopnosti být uhrazeny. Budeme s tím muset počítat i do budoucna, což je pro dodavatele komplikované, protože dodávají léky subjektu, který jim platí – v lepším případě – 180 dní po splatnosti,“ řekl na konferenci Michal Krejsta a uvedl, že pokud lze hodnotit závazky nemocnic podle zřizovatele, největšími dlužníky po splatnosti jsou zdravotnická zařízení přímo řízená ministerstvem.

Resort je zázrakem efektivity

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek pojmenoval na konferenci dva základní problémy českého zdravotnictví, kterými jsou nedostatek peněz a nedostatek kvalifikovaných zdravotníků.
„Zdravotnictví se v poslední době dostává do pozice otloukánka, přestože úroveň zdravotní péče v České republice je mnohem lepší, než jak vypadá její mediální obraz. Navíc s prostředky, které se do resortu reálně dostávají, jde o zázrak efektivity. A to i navzdory tomu, že ČR patří v Evropské unii k zemím, které vynakládají na zdravotnictví nejméně, ať už v reálných nebo nominálních částkách či jako procento HDP (7,5 procenta),“ ohradil se prezident Kubek. Zmínil také tři historické příčiny destabilizace zdravotnictví – čtyřletou stagnaci plateb za státní pojištěnce, opakované zvyšování DPH a devalvaci koruny, protože podle jeho slov kromě lidské práce nakupujeme za světové ceny. „Vzniká stále větší nerovnováha mezi tím, co od zdravotnictví očekáváme, a tím, co do něj dáváme. Jako prezident ČLK nikdy nemohu obhajovat snížení dostupnosti a kvality zdravotní péče, to ať dělají jiní,“ poukázal Milan Kubek na politické tlaky v rámci i vně resortu a dodal, že obhajuje cestu pro co nejkvalitnější zdravotnický systém.

Nedostatek zdravotníků

„Pokud nahlédneme do registru ČLK, mohlo by se zdát, že počet lékařů roste, ale členy komory zůstávají i ti lékaři, kteří reálně pracují v zahraničí. Mohou být totiž členy lékařské komory pouze v jedné zemi. Pokud srovnáte příspěvky v ČR a Německu, je efektivnější být členem u nás a pracovat tam. Klesá také počet soukromých lékařů a zejména je třeba vzít v potaz stárnutí lékařů,“ zdůraznil prezident Kubek a upozornil na fakt, že průměrný věk pracujícího lékaře se blíží 50 rokům, v praktické pediatrii průměr dokonce přesahuje 55 let. Celých 22 % lékařů je starších 60 let. Také ekonomická motivace lékařů v ČR podle Milana Kubka nefunguje. „Na zdravotnictví řada subjektů vydělává, ale někdo v něm musí reálně dělat. Bohužel zdravotníci jsou při rozdělování peněz často až na té úplně poslední úrovni a dostávají to, co zbude.“ Navíc trvá emigrace lékařů. Do zahraničí ročně odchází 200 z těch, kteří již v ČR pracovali, ale také 200 čerstvých absolventů českých lékařských fakult. Závažnost tohoto čísla lze zjistit porovnáním počtu promujících ve všeobecném lékařství – je jich 1050 ročně. Tedy 20 % lékařů odejde, aniž by vůbec začalo pracovat v ČR. „Aby se české zdravotnictví nezhroutilo, využíváme lékaře ze Slovenska, pro které je sice atraktivní finančně, ale i oni považují ČR za tranzitní zemi směrem na západ,“ dodal Milan Kubek.

Legislativa pro rok 2015

Nové právní formy v příštím roce se dostane tzv. veřejným nemocnicím, které doteď disponovaly statutem příspěvkových organizací. „Dosavadní status v mnoha ohledech nevyhovuje. Část poskytovatelů zvolila cestu obchodní společnosti, což u zařízení, která nejsou ustanovena primárně za účelem zisku, také není nejvhodnější,“ sdělil ministr zdravotnictví a dodal, že v prvním pololetí příštího roku bude předložen zákon, který vytvoří pro tyto společnosti právní formu šitou na míru, umožní efektivní fungování, bude transparentní pro veřejnost a zaměstnancům zaručí jisté příjmy. Ministerstvo navíc předpokládá daňové zvýhodnění těchto subjektů, které budou mít podle Svatopluka Němečka prioritu při zařazování do sítě.
Novou legislativní normu připravuje ministerstvo také pro systém postgraduálního vzdělávání lékařů. „Systém je skutečně v rozkladu, je rozdroben, nepřátelský vůči studujícím, kteří se zčásti rozhodují, že budou absolvovat v jiné zemi. Do konce tohoto roku budeme mít definitivní věcný záměr zákona a na počátku roku příštího normu předložíme ke schválení,“ informoval ministr.
Možnosti zlepšení vidí Svatopluk Němeček také v zintenzivnění motivace ke kvalitě ve zdravotnictví. „Řada poskytovatelů, navzdory dosavadní pasivitě státu, odvedla ve zvyšování kvality spoustu práce, kterou dosud nikdo příliš neocenil. Chceme v prvním kvartálu příštího roku dát k diskusi Národní strategii kvality bezpečí péče, kde chceme nastavit její dlouhodobé parametry,“ sdělil ministr resortu, který také dle svých slov intenzivně spolupracuje s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou-Tominovou na záměru meziresortního překryvu poskytování dlouhodobé péče.

**

Svatopluk Němeček: Dnes jsme v situaci, kdy je zdravotnictví pozoruhodně stabilizované. Tendry v nemocnicích

V rámci tématu tendry v nemocnicích byla na konferenci Zdravotnictví 2015 zmíněna problematika veřejných zakázek na spotřební zdravotnický materiál. Jak upozornil právník Mgr. Lukáš Kohout, řada subjektů při výběrových řízeních porušuje odstavec 13 zákona o veřejných zakázkách umělým snižováním předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem (pod 2 miliony Kč bez DPH). Dalším rizikem, kterému se nemocnice vystavují, je porušování povinnosti sečíst hodnotu obdobných, spolu souvisejících dodávek pořizovaných v průběhu účetního období.

Prezident UZS Jiří Horecký a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček
Premiér Bohuslav Sobotka a Jiří Horecký
Prezident ČLK Milan Kubek

Ohodnoťte tento článek!