Život s urostomií

SOUHRN Ureteroileostomie (Brickerova operace) je chirurgické vyústění močovodu do terminální části tenkého střeva. Oba močovody jsou svedeny do exkludované části ilea, která je vyvedena břišní stěnou ven. Metoda je využívána k derivaci moči při karcinomu močového měchýře a může být řešením vrozených vad.

SUMMARY Ureteroileostomy (Bricker’s procedure) is a surgical opening of ureter into the terminal part of small bowel. Both ureters are inserted into the excluded part of ileus which is then taken outside through the abdominal wall. The method is used to derivate urine in the case of bladder cancer, it can also by used as a treatment of inborn disorders.

Stomie znamená hluboký zásah do osobnosti člověka i do způsobu jeho života. Často vede ke snížení kvality života, změnám v chování a vnímání sebe samého.V současné době žije mezi námi stále více lidí se stomií. Pro většinu z nich je šok, když zjistí, že nebudou mít kontrolu nad vylučováním moči, je pro ně velmi obtížné tuto skutečnost přijmout.

Historie stomických pomůcek

Již v roce 1884 se používaly různé stoma pomůcky: skleněné, kožené a kovové jímače. Začátek skutečn péče o pacienta se stomií spadá až do 50. let minulého století a došlo k ní v USA a v Anglii. V roce 1953 pak bylo v New Yorku otevřeno první specializované pracoviště s péčí o stomiky. V dnešní době je na trhu několik firem, které dodávají vysoce kvalitní stomické pomůcky, které zajišťují stále lepší komfort pro stomiky.

Pacient má možnost vyzkoušet několik druhů výrobků a vybrat si systém, který mu nejvíc vyhovuje.

Pacient musí akceptovat nejen stomii, ale také jiný vzhled svého vlastního těla. V první chvíli je z nové situace vyděšený, v šoku, nedokáže si představit zařazení do normálního života a do společnosti. Sestra tak má důležitou úlohu již v předoperačním období, kdy by si měla najít dostatek času na rozhovor s pacientem. Cílem je rozptýlit jeho obavy, přiblížit mu postup před i pooperační a domácí péče.

Nejčastější otázky

Bude vidět, že mám stomii? Bude moč zapáchat? Je to trvalé řešení? Co na to řekne můj partner/moje partnerka? Budu ještě moci chodit do společnosti? Co když se mi stane nehoda se sáčkem v nevhodnou chvíli? Už předem je třeba, aby sestra dokázala na každý dotaz odpovědět a hledat pozitiva v pacientově nové životní situaci.

Po operaci pak sestra sehrává významnou roli v edukaci pacienta. Vysvětlí mu celý postup při výměně systému a seznámí ho s pomůckami. Výměna urostomického sáčku není pro pacienta nijak složitá, obvykle to rychle pochopí. Při výměně urostomické podložky mívá pacient většinou strach z toho, že moč poteče ve větším množství a že před nalepením podložky nedokáže udržet suché okolí stomie. Proto je důležité mu poradit například to, že podložky je nejlepší měnit ráno, protože v noci nepije a moč se v takové míře netvoří.

Dvě skupiny pacientů

Sestra musí mít s pacientem trpělivost a pokud je potřeba, opakovaně mu s výměnou a ošetřováním stomie pomáhat. Pacienty s urostomií můžeme rozdělit do dvou skupin: ti, kteří se snaží, ptají se, mají zájem a snahu se co nejdříve dobře starat o stomii a o sebe, a naopak pacienti, kteří ji odmítají a neberou jako součást svého těla. O nácvik výměny nemají zájem, a tak často musí pomáhat rodina. V obou případech se nám osvědčila spolupráce se stomasestrami, které se pacientům věnují a učí je zvládat správné postupy. Naším cílem je spokojený pacient, který i s tímto handicapem dokáže vést plnohodnotný život.

Závěr

Pokud pacient opakovaně nejeví zájem o nácvik výměny urostomie, je nutné v následné domácí péči výměnu zajistit. Většinou se to naučí někdo z rodiny nebo za pacientem dochází stomasestra z agentrury domácí ošetřovatelské péče. Důležitá je komunikace s pacientem, eliminace strachu, nabídka možností řešení při nezvládání péči o stomii.

Na závěr bych ráda uvedla dva pacienty, kteří měli problémy s ošetřováním stomie: Pacientka se po operaci nedokázala na stomii ani podívat a péči prováděla dcera. Jednou nastala situace, kdy dcera nebyla dva dny doma, podložka se uvolnila a pacientka byla nucena si stomii vyměnit sama. Od té doby je schopna sama o ni pečovat a je ráda, že s tím nemusí nikoho obtěžovat. Takovýchto příkladů bychom samozřejmě našli mnohem více. Jiný pacient má například zase strach vyměňovat si sám urostomickou podložku. Zatím to řešíme tak, že si sám pravidelně vyměňuje sáček a podložku mu chodí měnit pracovnice z agentury domácí ošetřovatelské péče.


Katarína Slivková, urologické oddělení FN Motol Praha (katka.slivkova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!