Změny v postgraduálním vzdělávání lékařů

Vláda počátkem února schválila návrh zákona, jímž se mění zákon č. 95/2004 Sb., o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, který upravuje postgraduální vzdělávání lékařů. Zabrání odcházení lékařů?

Návrh, který počítá s 18 kmeny, 33 základními obory a zkrácenou délkou specializačního vzdělávání, bude nyní projednávat parlament.

Méně základních oborů

„Novela vrací dosud přespecializovaný systém zpět do mantinelů obvyklých v okolních evropských zemích a celý vzdělávací proces také nastavuje pro lékaře tak, aby byl lépe konzumovatelný, přístupnější, vstřícnější. Mladí lékaři díky tomu například nebudou motivováni odcházet do zahraničí za mnohem rychlejšími atestacemi v některých oborech. Jejich vzdělání bude také v základu univerzálnější, což zajišťuje revize základních a nástavbových oborů,“ domnívá se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Mezi hlavní změny systému vzdělávání patří revize počtu základních a nástavbových oborů a takzvaný zásuvkový systém započítávání vzdělávání v základním oboru. Počet základních oborů bude ze současných 46 snížen na 33 (viz tab. na straně 2). Zkrácena bude také délka specializačního vzdělávání lékařů v základních oborech. V návaznosti na tuto změnu má ministerstvo zdravotnictví vúmyslu upravit také skladbu nástavbových oborů specializačního vzdělávání lékařů. Další změnou je zvýšení počtu základních kmenů ze současných 17 na 18, a to doplněním nového základního kmene onkologického.

Dohled a dozor

Podle novely vznikne také nový systém započítávání vzdělávání absolvovaného v rámci základního oboru do oborů nástavbových tak, aby se celková délka vzdělávání oproti současnému stavu neprodlužovala. Jak ministerstvo uvádí, praxi absolvovanou již při specializační přípravě v základním oboru bude možné započítávat do praxe požadované pro obor nástavbový. Zákon dále zavádí nové úrovně vzdělávání formou tzv. funkčních kurzů (pro zubní lékaře a farmaceuty), které by umožnily zkráceným vzděláváním v trvání 3–24 měsíců prohloubit způsobilost k výkonu úzce vymezených činností. Náplň kurzů by vycházela zpožadavků praxe.

(pokračování na straně 3) Změny v postgraduálním vzdělávání lékařů (pokračování ze str. 1)

Za významnou změnu ministr považuje jednoznačné vymezení pojmu odborný dohled lékaře se specializovanou způsobilostí, pod kterým musí vykonávat povolání lékař s odbornou způsobilostí. Definice současného zákona byla nejasná a umožňovala nejednotný výklad. Novela zákona proto zavádí rozdělení pojmu na „odborný dozor“ (přísnější, do absolvování základního kmene) a „odborný dohled“ (volnější, po absolvování základního kmene).

Prováděcí vyhlášky poté

Úpravy dostojí také akreditační řízení školicích pracovišť. Nově například nebude možné, aby akreditovanému zařízení vypršela platnost akreditace v průběhu řízení o jejím prodloužení. Zákon by měl navíc upravit požadavky tak, aby bylo získání akreditace umožněno co nejvyššímu počtu pracovišť, která budou specializační vzdělávání poskytovat. Cílem je mj. zamezit současnému stavu, kdy mladí lékaři musejí absolvovat trénink mimo svá mateřská pracoviště.
Jak budou například definovány kompetence lékařů s ukončeným základním vzdělávacím kmenem, zatím není jasné. Z informací ministerstva vyplývá, že zákon budou následovat prováděcí vyhlášky, které by měly jednotlivé kompetence (po kmeni, po dokončení specializačního vzdělávání i po nástavbových oborech) jasně stanovit.

Dořešit návaznost a finance

Přesvědčení Svatopluka Němečka, že mladí lékaři díky zlepšení postgraduálního vzdělávání nebudou motivováni odcházet do zahraničí za rychlejšími atestacemi, je podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka liché. „Obecně je současný stav specia lizačního vzdělávání v katastrofálním stavu. Ale jeho změna motivaci k odchodu mladých lékařů do zahraničí nezabrání. Jejich odchody jsou v první řadě kvůli financím, ne tolik kvůli stážím. Pětiprocentní nárůst platů tady nikoho neudrží,“ uvedl pro časopis Zdravotnictví a medicína.
Zákon o vzdělávání lékařů považuje prezident ČLK za pozitivní krok, zejména s ohledem na snížení počtu základních oborů, které brání nedostatku lékařů v příliš fragmentovaném systému. „Obáváme se o osud zákona v parlamentu a tamní ‚tvořivosti‘, kdy by poslanci mohli doplňovat základní vzdělávací obory o další. I s ohledem na lepší průchodnost legislativním procesem budou nadstavbové obory uvedeny až v prováděcí vyhlášce. Bude pak snazší tyto obory obměňovat, než kdyby byly součástí zákona,“ dodal Milan Kubek.
ČLK má v souvislosti se zákonem zásadní výhrady proti nedostatečně vyřešenému financování vzdělávání ze strany státu. Vyřešena nejsou ani přechodná období, například když lékař získá specializaci v oboru, který se přejmenuje nebo bude dle zákona vyřazen ze základních a stane se nástavbovým. V těchto případech komora požaduje, aby lékař své kompetence v daném oboru získal. ČLK také odmítá tzv. funkční kurzy. „U lékárníků či stomatologů je situace odlišná, ti nemají tolik specializací. S prosazením kurzů pro lékaře bychom čelili další parcelaci medicíny. Pokud bude internista potřebovat funkční kurz na čtení EKG, je riskantní, pokud bude pouze jedno školicí středisko a lékař bude za kurz platit. Stejnou negativní odezvu na tyto kurzy pro lékaře mám i od pana ministra,“ podotkl prezident Kubek.

Zákonná (ne)možnost

„Zákon je jedním z prvních kroků na cestě, která musí být dále velmi pečlivě kultivována. Sám o sobě mnoho problémů, které v popromočním vzdělávání jsou, však příliš neřeší. Musíme ještě mluvit o financování rezidenčních míst, o souběhu základních a nadstavbových oborů. Zákon ošetřuje téma, které je vitální, zcela zásadní pro medicínu tím, že se dotýká lékařů a potažmo i pacientů, ale vnímám ho spíše jako první krok,“ uvedl pro naši redakci děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Aleksi Šedo a potvrdil, že zákon neřeší neduhy, na které dlouhodobě upozorňuje například sdružení Mladí lékaři (viz rozhovor v ZaM č.12/2015).
Děkan Šedo rozumí obavě mladých lékařů například z toho, že zákon pouze legalizuje stávající praxi, kdy lékař s minimem praxe slouží sám noční služby. „Naprosto to chápu. Speciálně mladí lékaři představují kategorii zdravotníků, kteří nemají ideální portfolio zkušeností, přitom jsou na ně kladeny obrovské nároky, nejsou dobře zaplaceni a musí procházet administrativními peripetiemi. Není možno dopustit, aby zákon řešil pouze nedostatek lékařů, a to tím, že zkrátí lhůty a množství výkonů, které je potřeba absolvovat pro specializaci, aby lékař získal osvědčení v kratší době, byl by k dispozici pro nemocnici, ale fakticky by neměl kompetence. Lékař, který slouží v okresní či krajské nemocnici v noci, kompetence potřebuje, musí se sám na sebe spolehnout,“ zdůraznil prof. Šedo a popsal praxi, kdy řada zaměstnavatelů svého lékaře, který potřebuje absolvovat různé praxe, na tyto nepouští, protože nemocnice nemá dostatek lékařů. Mladý lékař, byť má zákonnou možnost, aby si stáže splnil, fakticky takovou příležitost nemá.

Trénink, nebo exkurze?

Nedostatečně jsou podle děkana ohodnoceni také školitelé, kteří v praxi na vzdělávání lékařů navíc nemají vyhrazen časový prostor a stážisté potom na odděleních místo tréninku plní roli diváků či administrátorů. „To je další věc a důležité memento v ještě širším pohledu. Legislativa, která se připravuje ve prospěch zdravotnictví, by zároveň měla být velice úzce koordinována s legislativou, jež se týká školství. My na fakultách narážíme na to, že pro excelentní klinické lékaře je strašně nevýhodné, aby mediky vůbec učili. Nechtějí se stávat učiteli lékařských fakult, protože je to pro ně velká finanční ztráta. Lékaři v resortu ministerstva školství jsou placeni podstatně hůře než lékaři v resortu ministerstva zdravotnictví, byť ani lékaři v resortu MZ nejsou se svými platy spokojeni,“ připomněl Aleksi Šedo. Zásadním úkolem při organizaci zdravotnictví podle něj do budoucna bude, aby systém nebyl sice krásně vymyšlen, ale přitom pouze předstírán.

Skutečný příděl ze základního fondu zdravotních pojišťoven do provozního fondu

Délka vzdělávání (v letech)
Základní obor Označení odbornosti včetně délky vzdělávání
v základním kmeni

1. alergologie a klinická imunologie alergolog a klinický imunolog 4,5
2. anesteziologie a intenzivní medicína anesteziolog 4,5
3. dermatovenerologie dermatovenerolog 4,5
4. dětská a dorostová psychiatrie dětský a dorostový psychiatr 4,5
5. gynekologie a porodnictví gynekolog a porodník 4,5
6. hematologie a transfuzní lékařství hematolog a transfuziolog 4,5
7. hygiena a epidemiologie hygienik a epidemiolog 4
8. chirurgie chirurg 5
9. infekční lékařství infekcionista 4
10. kardiochirurgie kardiochirurg 6
11. kardiologie kardiolog 4,5
12. klinická biochemie klinický biochemik 4,5
13. klinická onkologie klinický onkolog 5
14. lékařská genetika lékařský genetik 4
15. lékařská mikrobiologie lékařský mikrobiolog 4,5
16. neurochirurgie neurochirurg 6
17. neurologie neurolog 4,5
18. oftalmologie oftalmolog 4,5
19. ortopedie a traumatologie
pohybového ústrojí ortoped 5
20. otorinolaryngologie a chirurgie
hlavy a krku otorinolaryngolog 4,5
21. patologie patolog 4,5
22. pediatrie pediatr 4,5
23. plastická chirurgie plastický chirurg 5
24. psychiatrie psychiatr 4,5
25. radiační onkologie radiační onkolog 4,5
26. radiologie a zobrazovací metody radiolog 4,5
27. rehabilitační a fyzikální medicína rehabilitační lékař 4
28. soudní lékařství soudní lékař 4,5
29. traumatologie traumatolog 5
30. urgentní medicína urgentní lékař 5
31. urologie urolog 5
32. vnitřní lékařství internista 5
33. všeobecné praktické lékařství praktický lékař 3

Prof. Aleksi Šedo: Zákon o vzdělávání lékařů musí být dál pečlivě kultivován. (více viz str. 2)

Ohodnoťte tento článek!