Zpráva kritizující postup PEPFAR v JAR budí emoce

Znepokojení vzbudila u některých jihoafrických nevládních subjektů zpráva organizace Health Global Access Project (Health Gap) a Pensylvánské univerzity, která varuje, že kvůli změně politiky PEPFAR mohou zůstat až statisíce tamních HIV+ obyvatel bez potřebné léčby.

Americká organizace President’s Emergency Plan for Aids Relief (PEPFAR) je největším národním projektem zaměřeným na mezinárodní boj s HIV/AIDS. V jeho rámci dostala v minulosti Jihoafrická republika již 3,2 miliardy dolarů, především prostřednictvím financování nevládních humanitárních subjektů či vybraných soukromých zdravotnických organizací zaměřených na léčbu HIV/AIDS a dále prostřednictvím finanční motivace zdravotníků veřejného sektoru, aby svým HIV-pozitivním pacientům umožňovali přístup k potřebné léčbě. Působení organizace bylo klíčovým při zavádění antiretrovirové terapie v Jihoafrické republice v době, kdy ještě nebyla v rozvojových zemích rozšířena. V roce 2010 PEPFAR podporoval téměř milion Jihoafričanů užívajících antiretrovirotika.

Ztraceni v systému

Jihoafrická republika tak mohla i díky pomoci amerického projektu zahájit vlastní program léčby HIV/AIDS, v současnosti poskytuje antiretrovirovou terapii 2,4 milionu pacientů. PEPFAR proto upravil své priority týkající se této země a místo přímého financování poskytovatelů léčby se rozhodl být jihoafrické vládě k dispozici při zvládání technických potíží spojených s terapií HIV/ AIDS. Jeho představitelé tak chtějí zajistit, že pomoc potřebným bude pokračovat dlouhodobě.

Tím však organizace postavila před tamní veřejný i soukromý sektor zdravotnictví nečekaný úkol – zajistit finanční prostředky v oblastech, kde je vždy poskytoval právě PEPFAR. Například specializovaní lékaři, kteří byli najímání a placeni přímo ze strany PEPFAR, nyní nemají jistou práci. Pacienti, kteří dosud docházeli na soukromé kliniky, pak začínají být postupně přesouváni do zařízení veřejného zdravotnictví.
Zpráva Health Gap a Pensylvánské univerzity proto varuje, že v důsledku změn může zůstat bez léčby 50 až 200 tisíc HIV+ Jihoafričanů. Z dílčího průzkumu v McCordově nemocnici v Durbanu totiž vyplynulo, že 19 % pacientů, kteří zatím byli přesunuti ze soukromého do veřejného sektoru, již lékaře nevyhledalo.

Jeden z autorů zprávy Matthew Kavanagh proto PEPFAR kritizoval za překotnost, s jakou ke změně managementu pomoci Jihoafrické republice došlo. Podle něho by organizace měla vyhledat nemocné, kteří se „ztratili ze systému“, a pomoci v rámci svých technických možností tamnímu ministerstvu zdravotnictví opětovně jim zajistit léčbu.

JAR přebírá odpovědnost

Koordinátor PEPFAR pro Jihoafrickou republiku James Maloney odmítl zprávu blíže komentovat, zdůraznil však, že organizace hodlá i nadále s tamní vládou velmi úzce spolupracovat a je připravena k okamžité pomoci. „Jihoafrická republika má největší program léčby HIV/AIDS na světě a nyní přebírá za zpřístupnění léčby všem potřebným plnou odpovědnost. Budeme tamní vládu i nadále podporovat a jsme připraveni vypořádat se se všemi potenciálními potížemi plynoucími z převedení pacientů ze zařízení podporovaných PEPFAR do veřejných nemocnic,“ ujistil James Maloney.

Sám odhaduje, že HIV+ Jihoafričanů, kteří jsou léčeni na soukromých klinikách sponzorovaných PEPFAR, je přibližně 35 tisíc. „Většina z nich již začíná dostávat antiretrovirotika prostřednictvím vládního programu. Navíc byl spuštěn informační systém, který by měl zmapovat, zda pacient v léčbě pokračuje,“ odmítl obavy autorů zprávy zástupce PEPFAR.

Yogan Pillay z jihoafrického ministerstva zdravotnictví pak kritizoval samotnou metodologii zprávy, jež byla založena na datech pocházejících z McCordovy nemocnice následně převedených do celonárodního rozsahu. „McCordova nemocnice je velmi specifická – leží na periferii a poskytuje péči nemocným ze širokého okolí. Jedná se o tak netypické zařízení, že založit průzkum na jeho statistikách představuje téměř výsměch,“ podotkl Yogan Pillay.

Nevyhnutelná součást procesu?

Rovněž Ingrid Katzová z Harvardovy univerzity interpretuje závěry zprávy Health Gap a Pensylvánské univerzity odlišně než její autoři. Podle ní je zmíněných 19 % pacientů, kteří po převodu do veřejného systému nevyhledali lékaře, důkazem, že „tento transfer nemocných je zatím zvládán celkem úspěšně“. „Myslím, že taková ‚ztráta‘ pacientů je nevyhnutelnou součástí procesu, k němuž dochází,“ upozorňuje Ingrid Katzová.

Odbornice na dějiny medicíny z Univerzity v Kapském městě Rebecca Hodesová v této souvislosti upozorňuje na další zajímavou skutečnost, která může ovlivnit, zda HIV-pozitivní pacient setrvá pod dohledem odborníků. „Lidé jsou rádi, když se jim dostává potřebné péče, na druhou stranu se však snaží ‚uniknout‘ ze systému zdravotnictví. Zdá se jim totiž nepřátelský a autoritativní. Chceme po nemocných příliš mnoho a pak se divíme, že léčbu vzdají,“ říká Rebecca Hodesová.

Ohodnoťte tento článek!