Zrušení poplatků musí být trvale kompenzováno

Zjišťovali jsme, jaký názor na zvažované rušení regulačních poplatků ve zdravotnictví mají lékaři, manažeři zdravotnických zařízení i představitelé profesních sdružení.

MUDr. Milan Kubek prezident České lékařské komory

V případě zrušení tzv. regulačních poplatků Česká lékařská komora požaduje, aby stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lékařskou péči v plné výši kompenzoval takto způsobený pokles příjmů.

MUDr. Martin Engel předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů

Pokud jde o regulační poplatky, myslím, že cca kromě prvního měsíce aplikace nikdy nic zásadně neregulovaly, takže jejich zrušení bych považoval za celkem rozumné. Jedinou výjimkou jsou poplatky v nemocnici za „hotelové služby“, které by měly pokračovat.

Problém však vidím v tom, že se zavedením poplatků byly zkráceny příjmy zdravotnických zařízení od zdravotních pojišťoven. Zrušením poplatků by tak vznikl další deficit v systému ve výši 2–5 miliard korun, v závislosti na rozsahu zrušených poplatků, který by bylo nutné saturovat. Kromě deficitu cca 12 miliard korun za zvýšení DPH, který navrhovanými opatřeními na příští rok zdaleka nebude saturován, by tak vznikl další.

Odvody do zdravotního systému jsou u nás nastaveny velmi nespravedlivě, finančně je systém „držen nad vodou“ pouze zaměstnanci, OSVČ odvádějí asi polovinu a stát za své pojištěnce (což činí cca 60 %) platí sotva čtvrtinu. Na příjmové stránce je potřeba zajistit větší spravedlnost, i když určitá rozumná míra solidarity musí existovat.

PharmDr. Lubomír Chudoba prezident České lékárnické komory

Před zavedením regulačního poplatku za položku na receptu jsme tehdejšího ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Julínka přesvědčovali, že pro jím zamýšlenou regulaci bude účelnější zavedení poplatku za předepsání receptu přímo v ordinaci lékaře. V lékárnách již tehdy pacienti platili poměrně vysoké částky ve formě doplatků na léky a my se chtěli soustředit na stanovení jejich přiměřené a předvídatelné výše, stejně jako je tomu v ostatních zemích Evropské unie. Stále považujeme za nutné sjednotit doplatky na léčiva hrazená ze zdravotního pojištění na státem stanovenou stejnou úroveň ve všech lékárnách. To by plátcům pojištění garantovalo stejnou finanční dostupnost péče ve všech lékárnách, orientaci pacientů na odbornost poskytnuté péče a jasně dané a známé podmínky již při předepisování léků.

V průběhu doby se bohužel ukázalo, že tzv. ochranný limit splňuje svou funkci v systému nezapočitatelných a započitatelných doplatků stále méně. Dostali jsme se do situace, kdy při stále rostoucí spoluúčasti (dané drastickým snižováním úhrad léků a vyřazením některých přípravků z úhrad) paradoxně klesají částky, které zdravotní pojišťovny vracejí pacientům při překročení ochranného limitu. Nedávné vysvětlení VZP, že třetinový pokles objemu vracené částky je prý díky jejímu pozitivnímu listu, je nesmysl. Skutečným důvodem bude spíše absence kontroly dostupnosti léků se započitatelným doplatkem, případně plně hrazených s nejnižší úhradou ve skupině, na našem trhu.

V průběhu let se některé lékárny v pudu sebezáchovy přizpůsobily dravému marketingu „virtuálního odpouštění“ regulačních poplatků u řetězců lékáren. Je nepochopitelné, že stát zcela rezignoval na kontrolu dodržování zákonných povinností lékáren (i v lékárnách ve vlastnictví krajů) v souvislosti s výběrem regulačních poplatků. Z toho je zřejmé, že vymýšlení dalších virtuálních regulací nemá smysl. Stejně jako se doplatky zavedené v 90. letech staly marketingovým nástrojem, takto dopadla i situace okolo regulačních poplatků.

Pro většinu lékáren jsou ovšem regulační poplatky stále nezastupitelným příjmem. A to nejen u menších zařízení, kde tvoří cca 15–20 % příjmu, ale kupodivu i u těch nemocničních, kde umožňují hradit cca 18 % veškerých personálních nákladů lékárny. Stejně jako lékaři i lékárníci požadují kompenzaci v případě jejich zrušení. Nejlépe ve formě dispenzačního poplatku za výdej léků na lékařský předpis, který by měl být hrazen zdravotní pojišťovnou. Bude-li v degresivní formě, pak se nám navíc podaří podpořit činnost lékáren na venkově.

Osobně bych preferoval se zrušením regulačního poplatku za recept počkat, neboť Česká lékárnická komora připravuje návrh nového modelu odměňování lékáren a není žádoucí, aby byl celý systém neustále v krátkých intervalech měněn. Příprava nového způsobu odměňování poskytované lékárenské péče a následné modelace dopadu na jednotlivé typy lékáren, farmaceutickou distribuci a veřejné zdravotní pojištění si vyžádají několik měsíců.

MUDr. Václav Šmatlák předseda Sdružení praktických lékařů ČR

Regulační efekt regulačních poplatků (RP), tj. omezení zbytných návštěv v našich ordinacích, je dodnes zřejmý, byť ne tak markantní jako v počátku jejich zavedení. I tak můžeme získaný čas lépe věnovat těm pacientům, kteří jej skutečně potřebují. Provázaný systém RP pak ve svém důsledku přináší úsporu zbytečných výdajů z prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Tyto uspořené prostředky mohou být efektivněji využity ve prospěch skutečně potřebných.

Zavedení regulačních poplatků ve výši 30 Kč u praktického lékaře (PL) se od samého počátku odrazilo v omezení nárůstu základní kapitační platby s tím, že toto omezení bude kompenzováno právě jimi. Toto počáteční omezení základního příjmu PL přešlo, jistě i v důsledku celkové ekonomické krize, ve stagnaci, která trvá již 5. rokem!

V době trvající ekonomické stagnace jsou RP důležitým příjmem, který je zcela reinvestován do našich ordinací. Slouží například k pokrytí části nákladů na zvýšení mezd našich sester a dovoluje tak jejich příjmy alespoň přiblížit výplatě sester pracujících v nemocnicích. RP tedy hrají i personálně stabilizační roli a pomáhají nám udržet kvalitní personál. Dále jsou tyto prostředky investovány do přístrojů (EKG, přístroje rychlé diagnostiky apod.), výpočetní techniky a dalšího vybavení praxí, které výrazně zvýšilo kvalitu i pohodlí poskytované primární péče. Dnes tedy již můžeme nabídnout evropský standard, na který si naši pacienti zvykli a bez něhož si činnost našich ordinací ani nedovedou představit. Z našich zkušeností z denní praxe je zřejmé, že většina pacientů si tento přínos RP uvědomuje. Jejich zrušení u praktických lékařů totiž postihne především samotné pacienty.

Regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení a jako takové podléhají zdanění. Tvoří v průměru cca 6–7 % základního příjmu ordinace všeobecného praktického lékaře. Je tedy zřejmé, že výpadek tohoto rozsahu bez odpovídající kompenzace bude mít na chod našich ordinací negativní vliv a povede k zastavení slibně nastartovaného rozvoje primární péče se všemi dopady na její kvalitu. Apeluji na politiky, kteří se o zrušení RP zasazují (a jistě pro to mají i jiné než ryze populistické důvody), aby si uvědomili veškeré souvislosti, které s tímto krokem budou spojeny, a s dostatečným předstihem uvažovali, kde získají prostředky na kompenzaci, podobně jako se jim to pro rok 2014 podařilo u lůžkových zdravotnických zařízení.

MUDr. Ilona Hülleová předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Regulační poplatky byly zavedeny s očekáváním dopadu regulační funkce na neodůvodněné vyhledávání zdravotní péče ze strany pacientů či jejich rodičů. Jejich další efekt byl finanční, kdy poskytovatelé zdravotních služeb obdrželi určitý finanční obnos přímo od pacientů a tento byl příslušně zohledněn i v úhradové vyhlášce. Již tehdy bylo počítáno s tím, že úhrada od zdravotních pojišťoven bude doplněna částkou vybranou prostřednictvím regulačních poplatků. Od počátku jsme preferovali spíše nastavení určité spoluúčasti pacientů na vybraných zdravotních službách než takto zavedené regulační poplatky, a to zejména u dětí.

Efekt regulačních poplatků proti zneužívání systému časem postupně klesal, nicméně jejich finanční přínos se stal pro některé poskytovatele nezanedbatelným. Praktičtí lékaři pro děti a dorost byli politickým rozhodnutím o zrušení regulačních poplatků u dětí do 18 let věku a tím, že nedošlo k adekvátní finanční kompenzaci ze strany MZ ČR či zdravotních pojišťoven, velmi poškozeni. Za uplynulé roky jejich praxe přišly o desítky až stovky tisíc korun. Jednalo se až o 5% pokles v měsíčních příjmech ambulancí praktických lékařů pro děti a dorost. Přes opakovaná každoroční jednání na MZ ČR toto dosud nebylo napraveno. Průchody ordinacemi se vrátily do původních kolejí a není neobvyklé, že ošetření vyhledávají pacienti s banalitami.

Velkým zklamáním bylo a je i obcházení regulačních poplatků některými poskytovateli, kteří jejich nevybírání využívají k nekalé konkurenci v poskytování svých služeb. Jako nespravedlivé vidím neomezené hrazení regulačních poplatků v nemocnicích u diagnóz, které vyžadují dlouhodobou hospitalizaci, často za doprovodu rodiče. Pro některé rodiny či matky samoživitelky se úhrada poplatků stala velkým problémem, nebo dokonce důvodem nepodstoupení plánované další hospitalizace či operace. Zatíženi jsou tak zejména chroničtí pacienti.

Osobně si myslím, že systém regulačních poplatků ztratil svůj původně zamýšlený význam a kromě finančního přínosu pro zdravotnická zařízení nic moc do systému zdravotnictví nepřináší. Zachovala bych a navýšila poplatek za využívání lékařské pohotovostní služby, která je často zneužívaná. Místo současného regulačního poplatku bych preferovala spoluúčast pacientů na vybraných zdravotních službách a možnost připojistit se na tuto spoluúčast u komerčních pojišťoven. Pro hospitalizované pacienty by měl být regulační poplatek zachován, ale omezen na rozumnou dobu, o které lze jistě diskutovat. Domnívám se, že pokud došlo či dojde ke zrušení regulačního poplatku v ambulantní sféře, měl by být poskytovatelům tento výpadek řádně kompenzován.

Osobně bych také preferovala zavedení poplatku za ošetření u specialistů, které pacient čerpá bez doporučení příslušného praktického lékaře. To je ovšem závislé na dalších jednáních a zejména na rozhodnutí naší politické reprezentace. Výpadek v příjmech poskytovatelů zdravotních služeb kvůli zrušení regulačních poplatků každopádně jen prohloubí finanční a personální devastaci v některých oblastech zdravotní péče. Pohyb pacienta v systému zdravotnictví je potřeba ovlivnit zejména jeho zapojením do kontroly financování jeho péče, a to i s možností podílet se přiměřenou mírou spoluúčasti na některých zdravotních službách.

MUDr. Zorjan Jojko předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Myšlenka zrušení regulačních poplatků (RP) nám vadí od doby, kdy byly zrušeny u péče o pacienty mladší 18 let, a to jen s částečnou a přechodnou kompenzací pouze od několika málo zdravotních pojišťoven (ZP). Pro ambulantní specialisty (AS) jde o velmi citlivou otázku, protože jsme jediným segmentem péče, u něhož v přímé časové souvislosti se zavedením RP (tj. k 1. 1. 2008) byla o 5 % (z 1,05 na 1 Kč) snížena hodnota bodu. Průměrná tržba z RP na jeden úvazek lékaře činí v současné době měsíčně cca 10 tisíc Kč, tj. cca 120 tisíc Kč ročně. Nejde tedy o žádnou zanedbatelnou položku.

Připouštíme, že přibližně již od 2. pololetí roku 2008 RP přestaly plnit svoji regulační funkci (v 1. pololetí 2008 mnozí z nás v rámci poklesu hodnoty bodu a poklesu počtu příchozích pacientů nemohli RP přijít na jméno, to však přestalo platit již právě před koncem roku 2008), proto se na RP díváme spíše jako na malou spoluúčast pacientů na péči o ně samotné. Spoluúčast, kterou smíme (a musíme) chtít jen při splnění zákonem definovaných podmínek, tj. v rámci klinických vyšetření, musíme ji hlásit ZP, a tedy ji i řádně daníme, respektive užíváme k financování chodu ambulance včetně nákupu přístrojů a spotřebního materiálu. Bude-li tato nemalá částka tržeb našich ambulancí zrušena, musí být nějakým způsobem (nejspíše v platbách od ZP) plně a trvale kompenzována. Zdravotní péče se bez peněz poskytovat nedá a tím spíše ne péče kvalitní.

MUDr. Jaromír Vašát ambulantní specialista, Zlín

Tento primitivně populistický a hloupě podbízivý krok dále prohloubí finanční deficit a nestabilitu systému financování zdravotnictví a nejvíce dopadne na chronicky nemocné v lůžkových zařízeních, kde se v důsledku nedostatku peněz a při obnovení nadužívání či zneužívání zbytné ambulantní i lůžkové péče postupně skrytě nutně omezí materiální část léčebné a ošetřovatelské péče.

U socialistů není tento postoj překvapením, neboť jejich dlouhodobé klamání veřejnosti tvrzeními o tzv. bezplatnosti a nárokovosti veškeré zdravotní péče je notoricky známo a je také jednou z příčin dlouhodobě neuspokojivé finanční kondice systému. Stěží k uvěření je však v této souvislosti v médiích citovaný názor zdravotnického experta ANO prof. Rostislava Vyzuly, svědčící o fatální absenci základních informací o skutečné roli poplatků ve finančním toku zdravotnických zařízení a také o skutečnosti, že jmenovaný pravděpodobně nevybral a nezaúčtoval jediný poplatek. Tyto peníze byly a jsou zdanitelným a zdaňovaným příjmem zdravotnických zařízení, a tedy mj. příspěvkem do státního rozpočtu.

Je také zcela zřejmé, že poplatky nikoho nezruinovaly, lidé je většinově již akceptují a jejich prostřednictvím došlo k omezení čerpání zbytné péče, což značně finančně zatěžovalo systém. Pokud dojde ke skutečnému zrušení poplatků, lze nejspíš očekávat plíživé, „neveřejné“ omezování zvláště hmotné složky lůžkové a následné péče se všemi negativními důsledky. Opět se rozbují klientelismus a „šedá ekonomika“ v systému. Nelze než přát všem občanům – a zvláště voličům obou uvedených stran – skutečně pevné zdraví. Budou jej potřebovat.

MUDr. Petr Chudomel, MBA ředitel Oblastní nemocnice Kolín

Takzvané regulační poplatky – bez ohledu na to, zda mají, či nemají regulační efekt – se staly za 6 let existence stálou položkou na straně příjmů každého zdravotnického zařízení. Konkrétně v naší nemocnici to činí za rok přes 31 milionů korun. Což v době, kdy bojujeme o každou korunu, není nevýznamný výpadek.

Vždy jsem byl jejich zastáncem. Zejména ve formě jakési spoluúčasti pacienta při hospitalizaci (strava, ale i voda, teplo, světlo či úklid) jsou potřebné. Poplatek za využití pohotovostní služby, která je enormně nákladná, bych rozhodně ponechal, třeba i zvýšil. Naopak poplatky za návštěvu lékaře jsou diskutabilní – obzvlášť pokud je pacient ke kontrole pozván samotným lékařem. Poplatky za děti považuji za asociální. Poplatek za recept bych ponechal jako ochranu před nadužíváním předepisovaných léků, ale snížil bych jej.

Ať tak či onak, pokud dojde k omezení tzv. regulačních poplatků, měl by být výpadek plynoucí z jejich zrušení zdravotnickým zařízením nějak kompenzován.

MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Z hlediska enormního úsilí, které jsem v posledních dvou letech vynaložil na udržení vyrovnaného hospodaření Vinohradské nemocnice, nemohu přivítat žádný výpadek na příjmové stránce rozpočtu. Toto se týká i rušení poplatků ve zdravotnictví. Navíc jsem pro zachování tohoto typu poplatků, nikoli pouze z ekonomického, ale i z principiálního hlediska. Mají totiž velký symbolický význam. Poukazují na skutečnost, kterou si bohužel ještě dnes neuvědomuje většina populace, a to že náklady na zdravotní péči neustále rostou. Pokud budeme chtít v budoucnu a v současném rozsahu využívat nových léčebných metod, zdroje z veřejného zdravotního pojištění nebudou a nemohou stačit.

Ing. Jaromír Gajdáček, Ph. D. prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR a generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR

Ukázalo se, že systém regulačních poplatků nebyl koncipován zcela vhodně. Od začátku vyvolával neustálé diskuse, dohady a zbytečné emoce. Lékaři nejprve třicetikorunový poplatek odmítali, dnes od zdravotních pojišťoven požadují kompenzaci ztráty těchto příjmů. Nicméně plošné rušení regulačních poplatků nepovažuji za dobrý tah. Princip spoluúčasti pacientů na péči o jejich zdraví je podle mého názoru správný a je třeba o něm diskutovat i nadále. Občanům by měla být dána možnost se na své zdraví připojistit. Na druhé straně by pojišťovny měly mít zákonnou možnost odměnit ty klienty, kteří se ke svému zdraví chovají odpovědně, například snížením sazby pojistného. Jednoznačně jsem pro zachování úhrady nákladů za stravu a nocleh v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Ing. Zdeněk Kabátek ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny

V tomto případě můj názor není až tak důležitý, protože VZP není tím, kdo by o této věci měl či mohl rozhodnout. V případě rozhodnutí o zrušení poplatků je samozřejmě důležité brát v potaz skutečnost, že zdravotnická zařízení přijdou o část příjmů, a v té souvislosti je na místě diskuse jak tento výpadek řešit.

Ohodnoťte tento článek!